Jako třetí hlava katolické církve přijel v sobotu papež František na návštěvu komunistické Kuby, která se v posledním roce snaží vymanit z americké hospodářské izolace. Očekává se, že František slovy podpoří snahu kubánské vlády o zrušení embarga ze strany USA. Z návštěvy populárního papeže může podle expertů těžit kubánská katolická církev, jejíž role ve společnosti je nyní nejsilnější za dlouhá desetiletí.
Letadlo s Františkem přistálo v Havaně před čtvrtou odpoledne místního času (před desátou večer SELČ). Papež přijel na ostrov ovládaný komunisty necelý rok po zahájení historického sbližování Kuby a Spojených států, k němuž výrazně přispěl svou diplomatickou aktivitou. Chystá se dát najevo nesouhlas Vatikánu s americkou blokádou, podle zdrojů z Vatikánu však nechce téma příliš hlasitě otevírat. Důvod je prostý: po třech dnech na Kubě zamíří do USA, kde bude jako první papež mluvit v Kongresu. Právě ten má rozhodující slovo ohledně budoucnosti embarga.
„Papež jede na Kubu v historické chvíli. Chce dát najevo, že jsou mu Kubánci blízcí, což znamená uznat těžké životní podmínky, které mají kvůli embargu,“ řekl nejmenovaný vatikánský činitel.
Při dosud poslední návštěvě hlavy katolické církve na ostrově v roce 2012 Františkův předchůdce Benedikt XVI. odsoudil americké embargo jako „nespravedlivé břímě pro lid“. Podobně se vyjádřil i Jan Pavel II. během vůbec první papežské návštěvy komunistického ostrova v roce 1998, která zahájila renesanci katolické víry na Kubě.
Přestože vládnoucí strana učinila z dříve výrazně katolického ostrova oficiálně ateistickou zemi, role církve v souvislosti s mírným uvolňováním poměrů ve společnosti v posledních letech posílila. Svědčí o tom například úspěch kardinála Jaimeho Ortegy, který před pěti lety vyjednal propuštění více než stovky politických vězňů. Před Františkovou návštěvou na ně navázalo 3522 lidí, kteří opustili cely na přímluvu církve.
Na Kubě vznikají nové kostely
Nehledě na stálé omezování svobody médií a projevu František podle místních uvidí docela jinou Kubu než Jan Pavel II. „Už není cesty zpět. Lidé se už nebojí,“ říká Libertad Infanteová, která dvě desetiletí pořádala pololegální mše pro pár známých ve svém domě, nyní se však již se stovkami dalších věřících těší na otevření nového kostela v metropoli. Pro ni a další katolíky znamená papežův příjezd potvrzení nabyté svobody pro jejich vyznání. Tu dala vláda najevo už tím, že povolila v každé z 11 diecézí země stavbu jednoho nového kostela.
Uvolněnější atmosféra než dříve panuje i mezi kubánskými exulanty na Floridě, kteří měli v minulosti například Janu Pavlu II. za zlé, že svou návštěvou „požehnal“ komunistickým vůdcům. Nyní exilová opozice kritikou na adresu Františka šetří, ačkoli nepředpokládá, že by prezidentu Raúlu Castrovi během třídenní cesty vyčetl přetrvávající porušování lidských práv a svobod v zemi. Na jeho kubánské mše se bez ohledu na to chystá více než stovka emigrantů žijících v USA.
Významná návštěva podle místních výrazně mění tvář Havany. V kubánské metropoli kvůli Františkově příjezdu v posledních týdnech opravují ulice, obnovují oprýskané fasády budov a kostelů a město známé svou zašlou podobou dostává nový lesk. Oficiální média sice o velké renovaci metropole mlčí, místní obyvatelé však v nadsázce tuto iniciativu překřtili na „Akci papež“ a tvrdí, že jim alespoň Františkova cesta přinese nějaký praktický užitek. Ačkoli nezapomínají dodat, že podobné přípravy se děly i před zmíněnými dvěma předchozími návštěvami z Vatikánu, a městu se pak stejně za pár let vrátila zjizvená tvář.
