František 2 roky od zvolení: Někdy bych šel jen tak na pizzu

Řím - Dva roky uplynuly od chvíle, kdy nový papež František zdravil davy na Svatopetrském náměstí. Jeho zvolení bylo překvapivé. V rozhovoru pro mexickou televizní stanici Televisa uvedl, že nevěděl, co říct. František cítí, že ve funkci bude jen krátkou dobu. Prý mu nevadí, že je papežem, někdy by ale rád vyrazil do pizzerie, aniž by ho někdo poznal.

8 minut
Novinář Zikmund: Podle Františka má být církev milosrdná
Zdroj: ČT24

František schvaluje rozhodnutí svého předchůdce rezignovat kvůli špatnému zdravotnímu stavu dříve a nezůstat papežem až do smrti. „Mám pocit, že můj pontifikát bude krátký, čtyři nebo pět let, nebo dokonce dva nebo tři roky. Dva roky už utekly. Je to takový zvláštní pocit,“ prohlásil papež v rozsáhlém rozhovoru. „Cítím, že mě Pán umístil do této funkce jen na krátkou dobu,“ dodal s tím, že uvažuje podobně jako gambler, který „přesvědčí sám sebe, že prohraje, aby nebyl zklamaný, a když vyhraje, tak je šťastný“. 

Martin Zikmund, zahraniční redaktor Katolického týdeníku:

„Kdyby kardinálové věděli, jak se František vybarví, pravděpodobně by ho nezvolili. Podle Františka by měla být církev především milosrdná – i vůči hříšníkům. Hlavní změnou je styl života. To se projevilo hned po konkláve, kdy si šel do šatny pro své oblečení a kufr a sám zaplatil šatnářce. Posléze odmítl bydlet v Apoštolském paláci. František nastavuje zrcadlo ostatním církevním funkcionářům. Mění atmosféru v církvi.“

Benedikt XVI. v roce 2013 jako vůbec první hlava římskokatolické církve za 600 let rezignoval na svou funkci. „Obecně si myslím, že to, co Benedikt odvážně udělal, bylo otevření dveří dalším emeritním papežům. Benedikt by neměl být považován za výjimku,“ podotkl František, který se ve svých 78 letech těší dobrému zdraví. Automatický odchod do důchodu v osmdesáti letech by ale u papežů nepodpořil. 

František také vzpomínal na den, kdy se stal papežem. Do odpoledne podle svých slov nic netušil a připravoval se na návrat do Buenos Aires. „Pak se něco stalo, nevím co. Viděl jsem různá znamení. Ptali se mě na můj zdravotní stav. Bylo to překvapení i pro mě,“ konstatoval František.

Po druhém kole hlasování už bylo jasno. Kardinál Hummes ho prý políbil a apeloval na něj, aby nezapomněl na chudé – právě to ho vedlo k výběru jména František po Františkovi z Assisi, zakladateli žebravého řádu františkánů. 

Když vyšel na slavný balkon před davy lidí, kteří ho nadšeně vítali, nevěděl, co říct. Nakonec uvedl: „Modlím se, aby mi Bůh požehnal skrze vás. Bylo to spontánní, i mé modlitby za Benedikta,“ poznamenal František. 

František postrádá rodnou Argentinu… a pizerii

Po dvou letech ve funkci František tvrdí, že mu „nevadí být papežem“. „Jediná věc, kterou bych chtěl, je dostat se někdy ven bez toho, že by mě poznali, a zajít si do pizzerie na pizzu,“ uvedl papež s tím, že mu chybí, jak se kdysi ještě jako biskup v Argentině mohl svobodně pohybovat po metropoli Buenos Aires.

František dnes vyhlásil mimořádný Svatý rok věnovaný milosrdenství, který má začít 8. prosince, tedy 50 let od konce druhého vatikánského koncilu. Skončit má tento rok 20. listopadu 2016. Svatý rok je v katolické křesťanské tradici rokem odpuštění dluhů a trestů za
spáchané hříchy. Jeho tradice byla založena na konci 13. století. Naposledy Svatý rok vyhlásil papež Jan Pavel II. v období let 2000 a 2001. Tehdy Vatikán navštívilo 30 milionů poutníků.

Papež František se těší značné popularitě. Jde o prvního jezuitu a zároveň prvního duchovního z Jižní Ameriky, který usedl na vatikánský stolec. Proslul svojí skromností. Snaží se o reformu církve. „Papež chce decentralizaci – aby Řím nerozhodoval každou titěrnost, ale rozhodovali spíš místní biskupové,“ uvedl Zikmund. František boří různá tabu – třeba co se týká homosexuálů nebo pedofilii mezi církevními hodnostáři, když prohlásil, že asi 2 procenta těchto hodnostářů jsou pedofilové.

Od svého zvolení obrací pozornost katolické církve k ochraně slabých a znevýhodněných lidí. Nedávno například prohlásil, že první na řadě v péči o staré či umírající musí být jejich rodiny. Pouze v případě, že toho nejsou schopny či jejich blízcí trpí vážnou nemocí, měla by být péče na zdravotnických zařízeních.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Nobelova cena za mír je nepřenosná, upozornil Norský Nobelův institut

Nobelovu cenu za mír nelze převést na jinou osobu nebo ji s ní sdílet ani ji nelze nikomu odejmout, upozornily v sobotu Norský Nobelův institut a Norský Nobelův výbor. Uvedly to v souvislosti se záměrem loni oceněné venezuelské opoziční lídryně Maríe Coriny Machadové přenechat cenu americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi.
před 14 mminutami

Kyjev byl dočasně bez vody a tepla. Výpadky hlásí i další části Ukrajiny a Ruska

Části Ukrajiny i Ruska jsou bez elektřiny, mezi nimi byla asi hodinu také ukrajinská metropole. Kyjevskou elektrickou soustavu podle úřadů odstavili kvůli nutným opravám po předchozích masivních útocích. Moskva během noci a v sobotu přes den útočila na několika místech uvnitř Ukrajiny, kde zranila několik obyvatel, informují ukrajinské zdroje. Trosky z ukrajinského dronu zase způsobily požár ve skladu pohonných hmot na jihu ruské Volgogradské oblasti.
před 8 hhodinami

„Slova přímo z ruské propagandy,“ říká k Turkovým výrokům v Kyjevě Gregorová

Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) v pátek navštívil Ukrajinu. Doprovázel ho také poslanec za Motoristy Filip Turek, který prohlásil, že za válku může mimo jiné zahraniční politika supervelmocí a úvahy o rozšiřování NATO. „Petr Macinka mě překvapil některými výroky pozitivně,“ uvedla v Událostech, komentářích europoslankyně Markéta Gregorová (Piráti). „Nicméně Turek do toho hodil Petru Macinkovi vidle svými nepřijatelnými výroky ruské propagandy o vlivu NATO na začátek války,“ dodala. Podle poslance Radka Kotena (SPD) se chtěl Macinka při návštěvě Ukrajiny mimo jiné dozvědět, v jaké fázi jsou vyjednávání o míru. Debatou provázel Lukáš Dolanský.
před 9 hhodinami

Íránská armáda oznámila, že bude chránit národní zájmy

Íránská armáda oznámila, že bude chránit národní zájmy země, strategickou infrastrukturu a veřejný majetek, zatímco v Íránu pokračují protirežimní protesty, píše agentura Reuters. Americký ministr zahraničí Marco Rubio zároveň vyjádřil íránskému lidu podporu USA. Server Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL) píše, že v zemi je stále blokován internet. Další zdroje hovoří i o odříznutí od telefonního spojení. Protivládní protesty si po dvou týdnech podle AP vyžádaly nejméně 65 obětí. Podporu demonstrantům vyjádřila šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová.
před 9 hhodinami

Syrská armáda tvrdí, že dokončila boje ve čtvrti Aleppa. Kurdové to popřeli

Syrská armáda oznámila, že v jedné ze dvou čtvrtí Aleppa dokončila to, co označila za komplexní bezpečnostní operaci. Kurdské síly, proti nimž vládní jednotky v severosyrském městě od úterý bojují, však krátce nato podle agentury Reuters obsazení čtvrti Šajch Maksúd armádou popřely. V pátek armáda obyvatele čtvrti vyzvala, aby opustili několik pozic, které následně hodlala bombardovat.
před 10 hhodinami

Nevolit je nebezpečné. Junta v Myanmaru zvyšuje tlak

V Myanmaru se v neděli koná druhá fáze parlamentních „voleb“. Ze země sužované občanskou válkou přicházejí zprávy o zastrašování obyvatel vojenskou juntou, která zavedla až trest smrti za narušování hlasování. Myanmar čelí pět let od puče hluboké humanitární krizi, kterou umocnily škrty v zahraniční pomoci. Podle expertů ale „volby“ situaci nezlepší a režim je využije k upevnění moci a dalším represím.
před 13 hhodinami

Návštěva Macinky v Kyjevě byla důležitá, ocenil Vondra

Europoslanec Alexandr Vondra (ODS) v Interview ČT24 ocenil, že ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) navštívil v pátek Ukrajinu i jeho slova na podporu Kyjeva. Považuje to za důležité zvláště po novoročním projevu předsedy sněmovny a šéfa SPD Tomia Okamury, který mezi jiným kritizoval vedení Ukrajiny i poskytování zbraní kyjevskému režimu. Vondra řekl, že „noty SPD jsou psané v Rusku a Okamura je obchodník s fašismem". Moderátorka pořadu Barbora Kroužková k tomuto tvrzení uvedla, že Okamura by to odmítl.
před 14 hhodinami

Kvůli masivním útokům na Kyjev se sejde Rada bezpečnosti OSN

Kvůli nejnovějším masivním ruským leteckým útokům na Kyjev, které město částečně připravily o vytápění, se v pondělí mimořádně sejde Rada bezpečnosti OSN. Podle agentury AFP to vyplývá z upraveného programu Rady zveřejněného v pátek večer. Rada se sejde na žádost Ukrajiny čelící téměř čtyři roky plnohodnotné ruské agresi.
před 15 hhodinami
Načítání...