Vyšetřovací komise francouzského Senátu, která se zabývala skandálem kolem Alexandra Benally, vyzvala ke stíhání tohoto bývalého poradce prezidenta Emmanuela Macrona za falešné svědectví. Stejné kroky požaduje vůči někdejšímu zaměstnanci Macronovy strany LREM Vincentu Craseovi. Oba muži jsou od úterý ve vazbě kvůli vyšetřování incidentu z loňského května, kdy se zřejmě vydávali za policisty a napadli účastníky pařížské protivládní demonstrace.
Z aféry Benalla se postupně stává nejhorší skandál spojený s úřadováním prezidenta Macrona. Video s jeho bezpečnostním poradcem převlečeným při prvomájové demonstraci za policistu původně odhalil deník Le Monde a hlava státu nejdříve kauzu klasifikovala jako bouři ve sklenici vody.
Po následném propuštění Benally se však objevily další problémy, a to kolem jeho zahraničních cest s diplomatickými pasy či kontaktů s ruským oligarchou. Benallu, stejně jako další aktéry kauzy, v posledních měsících opakovaně vyslýchali členové Senátu.
Nyní vyšetřovací komise horní komory parlamentu představila závěry své práce ve 120stránkové zprávě. „Žádná aféra Benalla by nebyla, kdyby 2. května 2018 byl učiněn patřičný postih v podobě propuštění zúčastněného a informování prokuratury,“ prohlásil na tiskové konferenci předseda senátního výboru Philippe Bas.
Za lživé svědectví hrozí pět let a pokuta až dva miliony korun
Basův tým zaslal předsedovi senátu Gérardovi Larcherovi dopis, v němž jej žádá, aby inicioval stíhání Benally a Crasea za nepravdivé výpovědi. „Jakékoli lživé svědectví před parlamentní vyšetřovací komisí se trestá pěti roky vězení a pokutou 75 tisíc eur (téměř dva miliony korun),“ podotýká v dopise Bas.
Crasea i Benallu poslal v úterý vyšetřovací soudce v případu útoků na demonstranty do předběžné vazby za to, že spolu zřejmě navzdory soudnímu nařízení hovořili i poté, co byli obviněni.
Francouzští senátoři ale rovněž zpochybňují výpovědi tří vysoce postavených pracovníků Elysejského paláce: Patricka Strzodu, Alexise Kohlera a generála Lionela Lavergnea. Podezírají je z toho, že při informování o skandálu kolem Benally si místy protiřečili nebo vynechávali jisté souvislosti.
Podle Nicolase Chapuise z Le Monde je nicméně nejzávažnějším aspektem nové zprávy senátorů „neuvěřitelná akumulace významných dysfunkcí v nejvyšších patrech státu“. „Ve skutečnosti začaly dlouho před 1. květnem tím, jakou pozici si Benalla v Elysejském paláci přisvojil,“ napsal na Twitteru.
Senátoři rovněž zpochybňují autenticitu sankcí vůči Benallovi a konstatují, že Elysejský palác vždy jednal až po odhaleních francouzského tisku.
Další kroky s ohledem na senátní vyšetřování má nyní v rukou vedení horní komory a její předseda Larcher. Jedině 26členné předsednictvo může případ předat státnímu zastupiteli, vysvětluje Le Monde.
