Francouzský soud zprostil expremiéra Balladura viny. Trest dostal jeho bývalý ministr

Pařížský soud ve čtvrtek zprostil viny bývalého francouzského premiéra Édouarda Balladura v korupční kauze ohledně podezřelého financování jeho neúspěšné prezidentské kampaně z roku 1995. Soud nicméně uložil dvouletou podmínku a peněžitý trest ve výši 100 tisíc eur (přes 2,6 milionu korun) někdejšímu ministrovi obrany Françoisi Léotardovi kvůli podílu na zneužívání veřejných prostředků. Ani jeden z nich se vynesení rozsudku osobně neúčastnil, uvedla agentura AFP.

Bývalý premiér Balladur působil jako předseda francouzské vlády v letech 1993 až 1995. Obžaloba pro něho navrhovala v takzvané „aféře Karáčí“ podmíněný trest odnětí svobody a pokutu 50 tisíc eur. Jedenadevadesátiletý politik podle francouzské justice vymyslel a realizoval systém provizí, z něhož získával prostředky v rámci obchodů resortu obrany.

Prostředníkům poté údajně nabízel vyšší provize, než bylo třeba. Část peněz se pak Balladurovi vracela na účet jeho volební kampaně. Korupční aféra konkrétně souvisí se zbraňovými kontrakty se Saúdskou Arábií a Pákistánem, včetně prodeje francouzských ponorek Pákistánu. Soud s Balladurem a exministrem obrany Léotardem začal letos 19. ledna.

„Dvacet let poté je Édouard Balladur konečně zproštěn viny,“ prohlásil jeden z expremiérových advokátů Félix de Belloy. Justice „konečně uznala mou nevinu“, okomentoval rozsudek sám Balladur.

Na kauzu se přišlo během vyšetřování atentátu

Speciální soud ve zdůvodnění rozsudku uvedl, že neexistují důkazy o existenci pokynů vydaných Balladurem ohledně provizí. Podle soudu rovněž na základě trestního spisu nebylo možné zjistit, odkud pocházelo 10,25 milionu franků údajně „podvodného původu“, které přišly na účet expremiérovy kampaně tři dny po jeho porážce v prezidentských volbách.

Podezření ze skrytého financování se objevilo v roce 2010 během vyšetřování atentátu z roku 2002 v pákistánském Karáčí. Při útoku zahynulo jedenáct zaměstnanců francouzských státních loděnic (DCN), kteří pracovali na opravě ponorky.

  • Édouard Balladur - Premiér z let 1993-1995 se v roce 1995 neúspěšně ucházel o funkci prezidenta, kterým se tehdy stal Jacques Chirac. Na začátku března 2021 čelil obvinění z nezákonného financování prezidentské volební kampaně v roce 1995 a z podílu na korupční aféře v souvislosti s prodejem francouzských ponorek Pákistánu v téže době.
  • François Fillon - Premiérovi z let 2007-2012 soud za zpronevěru veřejných prostředků v roce 2020 uložil pětiletý trest vězení, z toho tři roky s podmínkou. Soud jej usvědčil, že zneužil veřejné prostředky k vyplácení odměn své ženě a dětem za práci, kterou nevykonaly. Jeho manželka Penelope Fillonová byla označena za komplice. Rodina se podvodným zaměstnáváním podle francouzské justice od roku 1998 obohatila dohromady o více než milion eur (skoro 27 milionů korun).
  • Jacques Chirac - Dlouholetý francouzský prezident z let 1995-2007 stanul před soudem po odchodu z Elysejského paláce. Soud jej v prosinci 2011 shledal vinným ze zneužívání veřejných prostředků, důvěry a vlivu v souvislosti s nelegálním zaměstnáváním osob na pařížské radnici v době, kdy ji vedl jako primátor.
  • Alain Juppé - Premiér z let 1995-1997 byl v lednu 2004 odsouzen za to, že na přelomu 80. a 90. let kryl jako zástupce pařížského starosty fiktivní zaměstnávání sedmi lidí, kteří ve skutečnosti pracovali pro někdejší stranu Sdružení pro republiku (RPR), jejíž byl současně generálním tajemníkem. Soud mu uložil trest 18 měsíců podmínečně a na deset let ho zbavil práva být volen.
  • Nicolas Sarkozy - Prezident z let 2007-2012 čelí obvinění v několika soudních kauzách. V březnu 2021 mu soud vyměřil trest odnětí svobody na jeden rok nepodmíněně v případu obžaloby z korupce a obchodování s vlivem v kauze nazývané „odposlechy“. Obžalován byl spolu se svým někdejším advokátem Thierrym Herzogem a bývalým soudcem kasačního soudu Gilbertem Azibertem. Sarkozy a Herzog se údajně od Aziberta pokoušeli získat informace o probíhajícím procesu, na oplátku mu nabízeli podporu při kandidatuře na prominentní post v Monaku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Netflix se dohodl na převzetí části Warner Bros. Discovery za 72 miliard dolarů

Americký provozovatel streamovací platformy Netflix se domluvil na převzetí části mediální skupiny Warner Bros. Discovery za 72 miliard dolarů (asi 1,5 bilionu korun). Společnost to oznámila v tiskové zprávě. Netflix podle dohody získá filmová studia Warner Bros. a také streamingovou divizi, včetně konkurenční platformy HBO Max.
před 1 mminutou

Němečtí poslanci schválili důchodový balík

Německý Spolkový sněm navzdory odporu části koaličních poslanců schválil vládní důchodový balík. Spor o něj v posledních týdnech vyvolal krizi ve vládě kancléře Friedricha Merze (CDU). Postavila se proti němu totiž část mladých poslanců vládní konzervativní unie CDU/CSU, podle kterých představují některá opatření balíku příliš velkou zátěž pro státní rozpočet a mladou generaci.
před 17 mminutami

Trump v novém dokumentu tvrdí, že Evropa čelí civilizačnímu úpadku

Americký prezident Donald Trump a jeho vláda v nové oficiální národní bezpečnostní strategii viní EU a migraci z toho, co označují za bezprostředně hrozící a totální kulturní a civilizační rozklad Evropy. Napsal o tom zpravodajský server Politico.
před 29 mminutami

Komise vyměřila Muskově síti X pokutu 120 milionů eur

Evropská komise (EK) obvinila americkou internetovou síť X miliardáře Elona Muska z porušení unijních pravidel, konkrétně nařízení Evropské unie o digitálních službách (DSA). Za to jí vyměřila pokutu 120 milionů eur (2,9 miliardy korun).
před 42 mminutami

Ruský nálet zabil v Dněpropetrovské oblasti dvanáctiletého chlapce

Dvanáctiletého chlapce zabil a další tři lidi zranil nálet ruských dronů na Dněpropetrovskou oblast na jihovýchodě Ukrajiny, sdělil předseda oblastní správy Vladyslav Hajvanenko. Ukrajinské drony během noci opět útočily v hloubi Ruska, informují média a místní úřady. Rusko tvrdí, že dobylo další ves na východě Ukrajiny, Bezimjane v Doněcké oblasti.
před 1 hhodinou

Němečtí poslanci schválili novou podobu vojenské služby

Němečtí poslanci schválili novou podobu vojenské služby. Zákon zavádí plošné odvody a stanovuje také cíle počtů nových rekrutů. Pokud se jich nepodaří v daném roce dosáhnout, budou moci poslanci Spolkového sněmu odhlasovat takzvanou povinnou vojenskou službu z potřeby. Školáci a studenti na řadě míst Německa proti zákonu protestují.
před 2 hhodinami

Čtyři země odstupují z Eurovize kvůli účasti Izraele

Španělsko, Nizozemsko, Irsko a Slovinsko odstupují ze soutěže Eurovize. Reagují tak na čtvrteční hlasování Evropské vysílací unie (EBU), díky němuž se bude moci i příštího ročníku této mezinárodní písňové soutěže účastnit Izrael. Informují o tom agentury. Izraelský prezident Jicchak Herzog rozhodnutí EBU uvítal.
před 3 hhodinami

Americká ministryně spravedlnosti nařídila posílit vyšetřování Antify

Americká ministryně Pam Bondiová nařídila posílit vyšetřování aktivit organizace Antifa (antifašistická akce) a dalších podobných skupin, které označila za extremistické, uvedla agentura Reuters, která se seznámila s nařízením ministryně. V září americký prezident Donald Trump označil Antifu za teroristickou organizaci.
před 5 hhodinami
Načítání...