Francouzský soud zprostil expremiéra Balladura viny. Trest dostal jeho bývalý ministr

Pařížský soud ve čtvrtek zprostil viny bývalého francouzského premiéra Édouarda Balladura v korupční kauze ohledně podezřelého financování jeho neúspěšné prezidentské kampaně z roku 1995. Soud nicméně uložil dvouletou podmínku a peněžitý trest ve výši 100 tisíc eur (přes 2,6 milionu korun) někdejšímu ministrovi obrany Françoisi Léotardovi kvůli podílu na zneužívání veřejných prostředků. Ani jeden z nich se vynesení rozsudku osobně neúčastnil, uvedla agentura AFP.

Bývalý premiér Balladur působil jako předseda francouzské vlády v letech 1993 až 1995. Obžaloba pro něho navrhovala v takzvané „aféře Karáčí“ podmíněný trest odnětí svobody a pokutu 50 tisíc eur. Jedenadevadesátiletý politik podle francouzské justice vymyslel a realizoval systém provizí, z něhož získával prostředky v rámci obchodů resortu obrany.

Prostředníkům poté údajně nabízel vyšší provize, než bylo třeba. Část peněz se pak Balladurovi vracela na účet jeho volební kampaně. Korupční aféra konkrétně souvisí se zbraňovými kontrakty se Saúdskou Arábií a Pákistánem, včetně prodeje francouzských ponorek Pákistánu. Soud s Balladurem a exministrem obrany Léotardem začal letos 19. ledna.

„Dvacet let poté je Édouard Balladur konečně zproštěn viny,“ prohlásil jeden z expremiérových advokátů Félix de Belloy. Justice „konečně uznala mou nevinu“, okomentoval rozsudek sám Balladur.

Na kauzu se přišlo během vyšetřování atentátu

Speciální soud ve zdůvodnění rozsudku uvedl, že neexistují důkazy o existenci pokynů vydaných Balladurem ohledně provizí. Podle soudu rovněž na základě trestního spisu nebylo možné zjistit, odkud pocházelo 10,25 milionu franků údajně „podvodného původu“, které přišly na účet expremiérovy kampaně tři dny po jeho porážce v prezidentských volbách.

Podezření ze skrytého financování se objevilo v roce 2010 během vyšetřování atentátu z roku 2002 v pákistánském Karáčí. Při útoku zahynulo jedenáct zaměstnanců francouzských státních loděnic (DCN), kteří pracovali na opravě ponorky.

  • Édouard Balladur - Premiér z let 1993-1995 se v roce 1995 neúspěšně ucházel o funkci prezidenta, kterým se tehdy stal Jacques Chirac. Na začátku března 2021 čelil obvinění z nezákonného financování prezidentské volební kampaně v roce 1995 a z podílu na korupční aféře v souvislosti s prodejem francouzských ponorek Pákistánu v téže době.
  • François Fillon - Premiérovi z let 2007-2012 soud za zpronevěru veřejných prostředků v roce 2020 uložil pětiletý trest vězení, z toho tři roky s podmínkou. Soud jej usvědčil, že zneužil veřejné prostředky k vyplácení odměn své ženě a dětem za práci, kterou nevykonaly. Jeho manželka Penelope Fillonová byla označena za komplice. Rodina se podvodným zaměstnáváním podle francouzské justice od roku 1998 obohatila dohromady o více než milion eur (skoro 27 milionů korun).
  • Jacques Chirac - Dlouholetý francouzský prezident z let 1995-2007 stanul před soudem po odchodu z Elysejského paláce. Soud jej v prosinci 2011 shledal vinným ze zneužívání veřejných prostředků, důvěry a vlivu v souvislosti s nelegálním zaměstnáváním osob na pařížské radnici v době, kdy ji vedl jako primátor.
  • Alain Juppé - Premiér z let 1995-1997 byl v lednu 2004 odsouzen za to, že na přelomu 80. a 90. let kryl jako zástupce pařížského starosty fiktivní zaměstnávání sedmi lidí, kteří ve skutečnosti pracovali pro někdejší stranu Sdružení pro republiku (RPR), jejíž byl současně generálním tajemníkem. Soud mu uložil trest 18 měsíců podmínečně a na deset let ho zbavil práva být volen.
  • Nicolas Sarkozy - Prezident z let 2007-2012 čelí obvinění v několika soudních kauzách. V březnu 2021 mu soud vyměřil trest odnětí svobody na jeden rok nepodmíněně v případu obžaloby z korupce a obchodování s vlivem v kauze nazývané „odposlechy“. Obžalován byl spolu se svým někdejším advokátem Thierrym Herzogem a bývalým soudcem kasačního soudu Gilbertem Azibertem. Sarkozy a Herzog se údajně od Aziberta pokoušeli získat informace o probíhajícím procesu, na oplátku mu nabízeli podporu při kandidatuře na prominentní post v Monaku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Represe jsou všudypřítomné. Mezi Íránci vládne beznaděj

Každodenní bombardování a všudypřítomné represe. Tak popisují běžní Íránci svůj život v zemi, která je už třetí týden ve válce s Izraelem a Spojenými státy. Miliony lidí opustily své domovy, další se bojí dlouhodobých ekonomických následků války. Naději postupně ztrácejí i podporovatelé změny režimu. Nepřejí si, aby z jejich země zbyly jen trosky.
před 3 hhodinami

Izraelská armáda oznámila novou vlnu úderů na Teherán, útočila i v Sýrii

Izraelská armáda zahájila v pátek ráno nové údery na „infrastrukturu“ íránských úřadů v hlavním městě Teheránu. Agentura AFP píše, že nad Jeruzalémem byly v noci slyšet exploze poté, co izraelská armáda potvrdila útok balistickými raketami z Íránu. Izrael v noci na pátek rovněž zaútočil na vojenské objekty na jihu Sýrie. Učinil tak v reakci na útoky na menšinu drúzů ve městě Suvajda, napsala Reuters. Jde o první izraelský úder na Sýrii za současné války proti Íránu.
před 6 hhodinami

Summit EU vyzval k zastavení útoků na energetiku v íránské válce. Řešil i povolenky

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie (EU) vyzvali k zastavení útoků na energetická zařízení v íránské válce, jejíž aktuální eskalace výrazně zvedá ceny ropy a plynu. Na summitu v Bruselu se zabývali i dopady konfliktu, zejména pokud jde o ceny energií. Lídři debatovali i o posilování konkurenceschopnosti EU. Český premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání prohlásil, že Evropská komise do června předloží návrh revize systému emisních povolenek.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

EU poskytne Ukrajině půjčku 90 miliard eur tak či onak, potvrdila šéfka Komise

Předsedkyně Evropské komise po skončení čtvrtečního summitu Evropské unie (EU) zopakovala, že sedmadvacítka poskytne Ukrajině půjčku v hodnotě 90 miliard eur (asi 2,2 bilionu korun) tak či onak. Předseda Evropské rady António Costa v návaznosti na to vzkázal maďarskému premiérovi Viktoru Orbánovi, že nikdo nemůže Radu vydírat.
01:05Aktualizovánopřed 8 hhodinami

Kosťantynivka je klíčová pro vývoj v rusko-ukrajinské válce, míní projekt DeepState

Ukrajinské ozbrojené síly se připravují na očekávanou jarní ofenzivu ruské armády. Podél 1300 kilometrů dlouhé fronty je zatím stále těžší odhadnout detailní pozice obránců i agresorů. Od samého začátku otevřené invaze Moskvy se o to snaží neoficiální projekt DeepState. Za tu dobu se skupina nadšenců proměnila v klíčový zdroj informací pro běžné lidi i mezinárodní média.
před 12 hhodinami

Íránské vedení bylo zničeno, tamní vojáci dezertují, tvrdí Trump

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek v Oválné pracovně uvedl, že íránské vedení bylo zničeno a tamní vojáci dezertují. Před novináři také řekl, že neplánuje vyslat americké jednotky do země, na kterou americké a izraelské síly ze vzduchu útočí od 28. února.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Téměř polovina elektřiny v EU pocházela loni z obnovitelných zdrojů

I v minulém roce překonal objem vyrobené elektřiny v Evropské unii hranici čtyřiceti sedmi procent. Oproti roku 2024 se zvýšil o jednu desetinu procenta na celkových 47,3 procenta. Z tohoto podílu byla hlavním zdrojem elektřiny větrná energie, která představovala více než třetinu získané energie z obnovitelných zdrojů. Na druhém místě skončila energie vyrobená ze slunce. Vyplývá to z dat Eurostatu.
před 15 hhodinami

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři přestal nakládat

Ceny ropy pokračují v růstu kvůli útokům na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent se krátce po 08:00 SEČ dostala nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel, dopoledne už to bylo přes 119 dolarů (asi 2530 korun). Později o část zisků přišla, odpoledne se držela nad 110 dolary za barel. Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře – přístav Janbu, který dle Reuters následně přestal krátce surovinu nakládat. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami
Načítání...