Francouzský Senát schválil prodloužení výjimečného stavu v zemi o tři měsíce, jak o to požádala vláda. Výjimečný stav, který je trnem v oku ochráncům lidských práv, platí od listopadových krvavých atentátů v Paříži a má končit 26. února. Poslanci Národního shromáždění se otázkou budou zabývat 16. února a nejspíš požadované prodloužení také podpoří.
Pro prodloužení výjimečného stavu se vyslovilo 316 senátorů, proti jich bylo 28. Krok obhajoval i francouzský ministr vnitra Bernard Cazeneuve. „Musím konstatovat, že několik měsíců po teroristických útocích z 13. listopadu toto nebezpečí nezmizelo,“ řekl ministr o teroristické hrozbě.
Na základě výjimečného stavu ve Francii může kupříkladu policie i bez soudního povolení provádět ve dne i v noci razie či zabavovat i legálně pořízené zbraně. Úřady mohou dále nařizovat domácí vězení a zakazovat radikální organizace, mazat webové stránky nebo rušit veřejná shromáždění. Od atentátů, při nichž džihádisté povraždili 130 lidí, hlídkují také v ulicích francouzských měst vedle policistů i silně ozbrojení vojáci.
Ochránci lidských práv vidí v podmínkách výjimečného stavu ohrožení demokracie. Své znepokojení již několikrát sdělilo Paříži i vedení Rady Evropy (RE). Francouzská Liga pro lidská práva (LDH) začátkem roku požádala nejvyšší právní autoritu v zemi, aby se výjimečný stav zrušil, nebo alespoň omezil. Státní rada to ale odmítla.
„Bezprostřední ohrožení, které ospravedlňuje výjimečný stav, nezmizelo. Trvá hrozba terorismu a riziko atentátů. Francie se v zahraničí stále zapojuje do vojenských operací, při nichž se útočí na základny, odkud se připravují teroristické operace (v Evropě),“ uvedla koncem ledna v prohlášení Státní rada, obdoba ústavního soudu.
