Najít důvod, proč ve Francii stoupá nenávist vůči jiným barvám pleti nebo náboženskému vyznání, se snaží nová výstava s názvem My a ti druzí v pařížském muzeu. Zkoumá lidskou psychologii a ukazuje historii rasismu, včetně jeho potlačování a vzestupů. Hlavním cílem výstavy je ale boj proti předsudkům v dnešním světě.
„Chceme oslovit všechny lidi a umožnit jim kriticky přemýšlet o společnosti. Pochopit, co se stalo v minulosti a proč to vedlo k rasismu,“ představila výstavu její kurátorka a historička Carole Reynaud-Paligotová.
Výstava se vrací k segregaci ve Spojených státech, francouzské koloniální nadvládě nebo holocaustu. Ten jednoduše symbolizuje kovová nálevka z plynové komory, kterou používali v koncentračním táboře ve Francii.
K vidění jsou také vědecké učebnice z dob koloniální éry Francie. Děti se z nich učily, že některé rasy jsou podřízené druhým. Návštěvníci si mohou prohlédnout také předměty každodenní potřeby, které naznačují, jak nenápadně se do společnosti rasismus vkradl.
Kurátorka výstavy: Rasa neexistuje, nejde jasně vymezit jednu skupinu
„Je bezpečně prokázáno, že rasa neexistuje. Mezi populacemi neustále dochází k migraci, takže nejde jasně vymezit jednu skupinu,“ uvedla Evelyne Heyrová, antropoložka a kurátorka výstavy. „Víme, jak mozek funguje. Potřebujeme věci dávat do škatulek. Stejně se chováme k lidské rase.“
Expozice reflektuje i současnoou situaci. Nabízí například nový průzkum, podle kterého ve Francii sílí rasová tolerance, zároveň ale rostou rasově motivované útoky.
Nové nedůvěry ve společnosti si všímá i Alicia McKenziová. Spisovatelka z Jamajky žije v Paříži už osm let. „Cítím na sobě, že jsem odjinud, že jsem cizinka. A myslím, že ostatní se musí cítit stejně,“ konstatovala.
Výstava přichází v příznačnou chvíli. Ve Francii totiž právě probíhá prezidentská kampaň, kterou provází anti-islámská rétorika.
Uložit
