Paříž - Podmíněný trest dvou let vězení uložil dnes pařížský soud bývalému francouzskému prezidentovi Jacquesu Chiracovi. Uznal ho vinným ze zneužívání veřejných prostředků, zneužití důvěry a z nezákonného zisku v souvislosti s nelegálním zaměstnáváním osob na pařížské radnici v době, kdy ji vedl jako primátor. Nyní devětasedmdesátiletý Chirac se procesu ze zdravotních důvodů neúčastnil, svou vinu však vždy odmítal. Je první francouzskou hlavou státu po druhé světové válce, kterou soud uznal vinnou. Spolu s ním bylo souzeno dalších devět lidí. Očekávalo se, že bývalého šéfa Elysejského paláce soud osvobodí. Chirac oznámil, že se proti rozsudku neodvolá, protože na to již nemá sílu.
Francouzský exprezident Chirac dostal podmínku
Chirakův advokát Jean Veil si vzal podle tohoto zdroje lhůtu na rozmyšlenou, zda jeho klient rozsudek přijme, nebo zda podá odvolání. „Budeme již dnes večer vědět, zda rozsudek přijme, nebo zda z principiálních důvodů podá odvolání,“ řekl.
Případ se týká počátku 90. let, tedy doby ještě před tím, než se stal prezidentem. Lékařská zpráva, na jejímž základě se neúčastnil procesu, hovořila o vážných neurologických problémech, které jsou nezvratné. Exprezident trpí výpadky paměti a není schopný vypovídat o své minulosti.
Z devíti spoluobžalovaných, kteří měli mít na těchto nepravostech podíl, byli dva osvobozeni a zbývajících sedm bylo uznáno vinnými. Z toho bývalý odborářský předák Marc Blondel zůstal bez trestu a ostatní dostali podmíněné tresty v trvání od dvou do čtyř měsíců.
Anh Đào Traxelová, adoptivní Chiracova dcera:
„Je to pro nás velká bolest, ale musíme to přijmout. Myslím, že to rozhodnutí je pro něj příliš kruté. Musíme ho podporovat, celá rodina. Hlavně kvůli jeho zdraví.“
Teoreticky Chiracovi hrozilo až deset let vězení a pokuta až 150 000 eur (asi 3,7 milionu korun). O jeho osvobození při procesu požádala nejen obhajoba, ale i prokuratura. Ta dospěla k závěru, že Chiracovi lze vyčíst špatný úsudek, ale nikoli zapojení do zločinného spolčení. Žalobu stáhla už dříve i radnice, které na základě dohody Chirac zaplatil 500 000 eur (asi 12,4 milionu korun) s tím, že přestože nic neprovedl, cítí jako tehdejší šéf radnice odpovědnost.
Chirac byl starostou francouzské metropole v letech 1977-1995 a hlavou státu v letech 1995-2007. Obvinění se týkalo 21 pracovních míst, které v letech 1990 až 1995, tedy v závěru Chiracova primátorství, platilo město ze svých zdrojů, ačkoli dotyční zaměstnanci pracovali pro Chiracovu neogaullistickou politickou stranu Sdružení pro republiku (RPR) nebo dokonce vůbec žádnou práci neodváděli. Dalších sedm podobných míst vzniklo v Nanterre, správně samostatném předměstí Paříže.
Proces za pařížskou kauzu proti Chiracovi mohl být zahájen až poté, co ho přestala chránit prezidentská imunita. Případ se vyšetřoval ve dvou částech. V té první již bylo v roce 2004 vyneseno několik rozsudků, mimo jiné proti bývalému premiérovi a ministrovi zahraničí Alainu Juppému, který byl tehdy generálním tajemníkem RPR a na pařížské radnici měl na starosti finance.
Chirac je prvním poválečným francouzským prezidentem, který byl soudem uznán vinným. Výjimkou je jen odsouzení Philippa Pétaina, šéfa vichistického pronacistického režimu z válečných let. V jeho případě šlo ale o politické činy a vlastizradu, kdežto v Chirakově o peníze, a to ještě nikoli pro osobní potřebu.
Rozsudek je proto v prvních komentářích označován za historický. Uvítalo ho protikorupční sdružení Anticor, podle něhož je rozhodnutí „krajně důležité pro budoucnost demokracie“. Chirakův advokát Jean Veil ale „historičnost“ rozsudku považuje za kontroverzní, protože mnoho lidí ve Francii i v cizině se s tím spokojí a nepřečte si podrobný rozsudek, „aby pochopili, jak je to všechno staré a sporné“. Jeho klient je však spokojen „aspoň s tím, že soud uznal, že nešlo o osobní obohacování“.
Jérôme Karsenti, právník protikorupční asociace Anticor:
„Je to jasný vzkaz soudu vyslaný politickým představitelům, kteří mají nějakou odpovědnost. Je to důkaz dospělosti demokracie, která může soudně stíhat i bývalého prezidenta.“