Francouzský expremiér před soudem. V „Penelopegate“ mu hrozí deset let vězení

Nahrávám video

V Paříži začal soud s bývalým francouzským premiérem a prezidentským kandidátem Francoisem Fillonem a jeho manželkou Penelope. Fillon je obviněn ze zpronevěry veřejných peněz, jeho manželka z napomáhání ke zpronevěře. Oba vinu odmítají. Pokud bude usvědčen, hrozí mu podle BBC až deset let vězení. Rozsudek se očekává v půlce března.

Soud v pondělí odpoledne hned po formálním zahájení proces v ostře sledované kauze bývalého premiéra a jeho manželky odročil. Vyhověl tak žádosti advokátů, kteří chtěli vyjádřit solidaritu s právními zástupci stávkujícími proti chystané vládní důchodové reformě. Proces by měl pokračovat ve středu.

Bývalý premiér kandidoval v roce 2017 na francouzského prezidenta. Ačkoli byl konzervativní politik dlouho favoritem, vypadl nakonec už v prvním kole hlasování. Podle analytiků jeho neúspěch souvisel právě s aférou kolem fiktivního zaměstnávání jeho manželky, nazývanou Penelopegate.

Penelope Fillonová léta pracovala v dolní komoře francouzského parlamentu pro svého muže a následně pro poslance Marka Joulauda jako asistentka. Podle obžaloby ale ve skutečnosti žádnou práci nevykonávala. Fillonovi i Joulaud, který rovněž usedl na lavici obžalovaných, to odmítají.

Pokud by soud dospěl k názoru, že zaměstnání Fillonové bylo skutečně jen fiktivní, hrozí obžalovaným trest až deset let vězení, vysoké pokuty a ztráta práva kandidovat do politických funkcí.

Francois a Penelope Fillonovi přichází k soudu
Zdroj: Reuters/Charles Platiau

Penelopegate změnila zvyklosti v zemi

Zaměstnávání rodinných příslušníků jako asistentů bylo ve Francii sice kritizovanou, ovšem legální praxí. Ve Fillonově případu vyšetřovatelé nicméně došli k závěru, že šlo o zpronevěru, protože Fillonová žádnou práci neodvedla. V reakci na kauzu bylo zaměstnávání rodinných příslušníků v parlamentu zakázáno. 

Vyšetřování manželů Fillonových odstartovaly v roce 2017 informace zveřejněné v týdeníku Le Canard enchaîné. Skandál ovlivnil předvolební kampaň před prezidentskými volbami, v nichž se Fillon ucházel o křeslo hlavy státu jako kandidát umírněné pravice. Nakonec ale vypadl už v prvním kole, když skončil třetí za pozdějším vítězem Emmanuelem Macronem a vůdkyní krajní pravice Marine Le Penovou.

Fillon vždy tvrdil, že kauza kolem zaměstnávání jeho manželky je „spiknutím levicových sil“. 

  • V letech 2007 až 2012 vedl celkem tři vlády. Předtím byl poradcem Nicolase Sarkozyho, kterému pomáhal na cestě do prezidentského úřadu.
  • V roce 1972 vystudoval filozofii, v roce 1976 veřejné právo na univerzitě v Le Mans a ve studiu pokračoval i na Pařížské univerzitě Reného Descarta. Má diplom z práva a z politických věd.
  • Je členem hlavní opoziční strany Republikáni (LR, dříve Svaz pro lidové hnutí, UMP). V politice začínal v polovině 70. let, v roce 1983 se stal starostou města Sablé-sur-Sarthe v západní Francii a byl jím až do roku 2001. V roce 1981 byl poprvé zvolen do parlamentu.
  • V roce 2002 se stal ministrem práce a sociálních věcí ve vládě Jeana-Pierra Raffarina; zasloužil se o prosazení reformy penzijního systému a zmírnil také dopady kratšího pracovního týdne zvýšením prostoru pro přesčasy.
  • V roce 2004 se stal opět ministrem pro vysoké školství a výzkum, v následujícím roce však po nástupu Dominiqua Villepina do funkce premiéra o vládní křeslo přišel. Poté se stal poradcem Nicolase Sarkozyho a ve stejném roce byl také zvolen do Senátu.
  • Neskrývá fascinaci politikou Margaret Thatcherové, nepodporuje sňatky homosexuálů, opakovaně hájil kroky Ruska v Sýrii.
  • Kvůli flegmatické povaze si podle médií vysloužil přezdívku Droopy podle psa z animovaného seriálu studia MGM.
  • Je ženatý od roku 1980, s manželkou Pénélopou mají pět dětí. Ve volném čase čte Chateaubrianda, je náruživým vyznavačem alpinismu a kondičního běhu. Od právnické praxe často utíkal k automobilovému závodění, už od dětství pravidelně navštěvoval 24hodinový závod v Le Mans. Sám o mnoho let později usedal za volant a závodil v soutěžích veteránů.
  • Zdroj: ČTK

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V islandském referendu zatím těsně vede obnovení přístupových jednání s EU

Po sečtení zhruba 87 tisíc hlasů v islandském referendu o obnově přístupových jednání o vstupu země do Evropské unie je zatím 51,2 procenta hlasů pro a 48,8 procenta proti, uvedlo veřejnoprávní médium RÚV. Volební místnosti se uzavřely s úderem půlnoci SELČ (22:00 místního času).
před 1 hhodinou

Finský prezident Stubb nevěří, že by Rusko zaútočilo na členskou zemi NATO

Finský prezident Alexander Stubb nevěří, že by se Rusko odvážilo zaútočit na členskou zemi NATO. Řekl to v rozhovoru s německým deníkem Bild. Podle médií se německý kancléř Friedrich Merz chystá obvinit Rusko z pokusu o dronový útok na lipské letiště a oznámit rozsáhlé nové sankce na ruské subjekty souběžně s novými sankcemi EU.
před 2 hhodinami

Na Islandu proběhlo referendum o obnovení přístupových jednání s EU

Na Islandu v sobotu proběhlo referendum o obnově přístupových jednání o vstupu země do Evropské unie. S úderem půlnoci se uzavřely volební místnosti a začalo sčítání hlasů. Průzkumy ukazují, že těsná většina Islanďanů je proti obnově přístupových rozhovorů.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

V Nigeru se vzbouřili vojáci. Vládnoucí junta má prý situaci pod kontrolou

Vzbouřenci v Nigeru zaútočili na letiště a prezidentskou budovu v hlavním městě Niamey. V místě podle zdrojů agentury Reuters vypukly nepřetržitá střelba a výbuchy, na krátkou dobu bylo přerušeno vysílání státní televize a rozhlasu. Za ozbrojenými útoky podle tamního ministerstva obrany stáli vzbouření vojáci. Ministerstvo zároveň uvedlo, že vládnoucí vojenský režim postupně získává nad situací kontrolu. Bezpečnostní a diplomatické zdroje večer agentuře AFP sdělily, že prezidentská garda s ruskou pomocí převzala kontrolu nad leteckou základnou, které se vzbouřenci dříve zmocnili.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Vyzýval k deportaci milionů, nyní britského komentátora z USA vyhostili

Britský krajně pravicový komentátor Milo Yiannopoulos byl po zatčení na letišti v New Orleansu vyhoštěn do domovské Británie, oznámil v sobotu podle agentury Reuters mluvčí amerického ministerstva vnitřní bezpečnosti (DHS). Došlo k tomu poté, co ho na mezinárodním letišti Louise Armstronga v New Orleansu kvůli nelegálnímu setrvání zatkla americká imigrační a celní služba (ICE). Yiannopoulos přitom dříve paradoxně vyzýval k přísnějšímu vymáhání imigračních pravidel.
před 6 hhodinami

Počet mrtvých po ruském útoku u Buči stoupl na 37, uvádí tamní úřady

Při nočním ruském útoku na oblast kolem ukrajinského města Buča poblíž Kyjeva zahynulo nejméně 37 lidí. Dalších 42 lidí bylo zraněno. Z oblasti zasažené útokem se evakuuje více než 380 osob. Podle agentury Reuters to v sobotu uvedl šéf správy Kyjevské oblasti Tymur Tkačenko.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Netanjahu odsoudil dění na Západním břehu. Osadníci obsadili dům palestinské rodiny

Několik desítek židovských osadníků v sobotu obsadilo dům palestinské rodiny ve vesnici Kusra na okupovaném Západním břehu. Útočníci se uvnitř domu, kde jeho obyvatelé zůstali, zabarikádovali. Na místo přijely jednotky izraelské armády a pohraniční stráže, aby osadníky z budovy vypudily, píše agentura AFP. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu incident odsoudil. Obyvatelé domu uvedli, že vojáci zasáhli proti nim samotným.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Nezvěstných v Nepálu jsou tři tisíce. Hrozí druhotné katastrofy

Povodeň v Nepálu si vyžádala téměř sedm set obětí, informovaly v sobotu agentury s odvoláním na místní policii. Pátrání po přeživších komplikuje počasí, kvůli dešti a mlze musely úřady operace přerušit. Téměř tři tisíce lidí je navíc stále pohřešováno: 2420 v Nepálu a nejméně 558 v Tibetu, píše Reuters. Podle agentury AP jsou mezi pohřešovanými i stovky cizinců. Odborníci varují před rizikem druhotných katastrof. Ministr financí Nepálu požádal o zahraniční pomoc.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.