Francouzská politická aféra Clearstream po pěti letech u soudu

Paříž - V Paříži dnes začal soudní proces v pět let staré aféře Clearstream, v níž šlo údajně o pokus očernit mimo jiné nynějšího prezidenta Nicolase Sarkozyho. V případu figuruje jako hlavní obviněný bývalý premiér Dominique de Villepin, který ale jakoukoli vinu popírá. V případě, že by byl odsouzen, hrozí mu až pět let vězení, pokuta 375 000 eur a desetiletý zákaz výkonu státní funkce. Ve Francii se v souvislosti s kauzou hovoří o procesu desetiletí.

Francouzská média označují soudní řízení za jedno z nejvýznamnějších za poslední léta. Jde o duel pravicových politiků, jejich soupeření vyústilo ve vzájemnou nenávist trvající minimálně 15 let. Případ je pikantní také tím, že se Sarkozy připojil k trestnímu řízení jako soukromý účastník, a zdůraznil tak osobní zájem na Villepinově potrestání.

Francouzský prezident Nicolas Sarkozy:

„Spravedlnost ukázala, že šlo o manipulaci. Považuji se v případu za obyčejného občana, protože věřím ve spravedlnost.“

Sarkozyho angažovanost vede ovšem k obavám o nestrannost soudu, které přiživoval svou mediální aktivitou z posledních 14 dnů i Villepin, jenž vystupuje jako oběť represe státního aparátu.

Villepin, který je souzen s dalšími čtyřmi obviněnými, je v žalobě označen za hlavního strůjce aféry. O seznamu věděl už na přelomu let 2003 a 2004 a ze své tehdejší funkce ministra zahraničí dal podnět k vyšetřování, údajně v rámci boje proti mezinárodní zločinnosti. Sarkozy, který byl rovněž členem vlády, ovšem dokázal využít situace, když se prokázalo, že listina je falešná, aby mohl vystupovat sám jako oběť.

V aféře jde o falešný seznam 200 lidí, kteří údajně přes společnost Clearstream brali úplatky za prodej francouzských fregat Tchaj-wanu. Na seznamu se objevil i předseda Mezinárodního měnového fondu Dominique Strauss-Kahn, herečka Laetitia Casta nebo otec Nicolase Sarkozyho.

Slyšení má trvat asi 4 týdny, verdikt se očekává za několik měsíců.

Bývalý francouzský premiér Dominique de Villepin:

„Jsem tady z rozhodnutí jednoho muže, Nicolase Sarkozyho, prezidenta Francie. Vyjdu z toho svobodný a očištěný.“

  • Dominique de Villepin autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/12/1127/112678.jpg
  • Dominique de Villepin autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/12/1127/112673.jpg
  • Nicolas Sarkozy a Dominique de Villepin autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/12/1127/112644.jpg
  • Dominique Strauss-Kahn autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/5/463/46210.jpg
  • Dominique de Villepin autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/12/1127/112638.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump hrozí Rusku vysokými cly, pokud nebude brzy dohoda o konci války na Ukrajině

Nový americký prezident Donald Trump pohrozil Rusku vysokými cly, pokud nebude brzy uzavřena dohoda o ukončení války na Ukrajině. Představil také projekt s názvem Stargate (Hvězdná brána), v rámci kterého by měly soukromé firmy investovat pět set miliard dolarů (asi dvanáct bilionů korun) do infrastruktury pro umělou inteligenci (AI). Trump také znovu mluvil o zavedení cel na sousední země i Čínu nebo Evropskou unii.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Černá Hora čelí ruským kybernetickým útokům, i kvůli ambicím vstupu do EU

Černá Hora kvůli svým ambicím stát se členem Evropské unie (EU) i členství v NATO čelí počítačovým útokům z Ruska. V boji proti nim nově pomůžou specialisté z českého úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost. Podpořit balkánskou zemi v její cestě do sedmadvacítky přijel i prezident Petr Pavel.
před 8 hhodinami

Firmy vyhlížejí, zda Trump zavede další cla. Část by mohla přesunout výrobu

Řada českých podniků po nástupu Donalda Trumpa do Bílého domu už předpokládá, že dojde k uvalení nových cel, případně zvýšení těch aktuálně platných. Pro evropskou ekonomiku by to podle nich byl problém. Některé firmy pak přiznávají, že by v takovém případě přemístily výrobu právě do Spojených států.
před 9 hhodinami

Turecko pohřbívá oběti požáru z horského hotelu

Turecké úřady v souvislosti s úterním požárem hotelu v lyžařském středisku na severu Turecka zadržely již jedenáct lidí, včetně majitele hotelu. Při neštěstí zahynulo 79 lidí a další desítky jich byly zraněny. Země držela ve středu státní smutek, konaly se také první pohřby.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Trump bude chtít Americe vrátit ztracený respekt, říká Topolánek

Nový americký prezident Donald Trump bude chtít podle bývalého předsedy vlády Mirka Topolánka vrátit Spojeným státům částečně ztracený respekt. „Amerika ten respekt částečně ztratila za Baracka Obamy a nepochybně i za Joea Bidena,“ sdělil Topolánek v Interview ČT24. Trump podle něho určitě neopustí svoji základní myšlenku, kterou je heslo „America first“. To, co nový prezident USA říká, je podle bývalého českého premiéra třeba brát velmi vážně. „Trump je člověk z byznysu, je významně transakční a je to dobrý vyjednávač,“ míní Topolánek.
před 9 hhodinami

Při útoku v německém parku zemřel muž a batole

Dva lidé včetně dvouletého dítěte zemřeli po útoku nožem v bavorském městě Aschaffenburg. Policie zadržela podezřelého osmadvacetiletého muže původem z Afghánistánu. Další tři lidé byli zraněni. Bavorský premiér Markus Söder označil čin za hrozivý. Motiv zatím není jasný, policie nevyloučila terorismus.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Trump omilostnil i vůdce milicí. Republikáni mírní kritiku

Mnozí republikánští senátoři ještě před nástupem amerického prezidenta Donalda Trumpa do úřadu nesouhlasili s možným omilostněním a zmírněním trestů pro patnáct set útočníků na Kapitol, kde 6. ledna 2021 zemřelo několik lidí. Poté, co Trump po své inauguraci obviněné skutečně omilostnil, ale řada republikánů otočila a proti rozhodnutí se zpravidla nijak nevymezuje. Někteří se ho dokonce snaží obhájit.
před 12 hhodinami

Hútíové po roce propustili posádku ukořistěné lodi

Jemenští povstalci hútíové po víc než roce propustili posádku zadržovaného tankeru Galaxy Leader. Loď plující pod bahamskou vlajkou rebelové podporovaní Íránem napadli v listopadu 2023. Akci tehdy označili za pomstu za izraelský vpád do Pásma Gazy. Posádka se skládala z 25 členů různých národností včetně Bulharů, Ukrajinců či Filipínců.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami
Načítání...