Francii šokovalo vyhoštění Romky, vytáhli ji ze školního autobusu

Paříž – Na francouzskou vládu se snesla kritika poté, co byla ze země vyhoštěna romská školačka, která byla vytažena přímo ze školního autobusu. Vše se odehrálo před zraky jejích spolužáků. Patnáctiletá dívka tvrdí, že jí v Kosovu odpírají vzdělání a chce se vrátit do Francie dokončit školu. Vláda už dala celý případ prošetřit. Ve Francii sílí polemika kolem vyhošťování romských přistěhovalců. Někteří kritici označují politiku Paříže za diskriminační, či dokonce rasistickou. Kvůli vyhoštění dívky vyšli do ulic i francouzští studenti.

Leonarda Dibraniová byla z Francie vyhoštěna spolu se svými rodiči a pěti sourozenci. Rodina odešla z Kosova před pěti lety a žila v kantonu Levier na východě Francie. V žádosti o azyl si podle zpravodajského serveru BBC stěžovali, že jsou v Kosovu diskriminováni. Azyl v zemi ale nezískali.

Definitivní zamítnutí přišlo letos začátkem října. Nejdříve byl vyhoštěn Leonardin otec a den nato dorazila policie i do jejich domu, aby si přišla pro zbytek rodiny. Zjistila ale, že dívka přespala u své kamarádky a druhý den ráno vyrážela se spolužáky na školní výlet. Policisté se spojili s učiteli v autobuse a nařídili jim, ať zastaví. Leonardu si poté odvedli přímo před zraky ostatních.

„Mí kolegové situaci vysvětlili dětem, které si myslely, že Leonarda něco ukradla nebo spáchala nějaký jiný trestný čin,“ uvedla jedna z učitelek. „Děti i učitelé byli v naprostém šoku,“ dodala. Už v jednu hodinu téhož dne byla rodina posazena do letadla a poslána do kosovské metropole Prištiny. Od té doby bydlí v Kosovské Mitrovici. „Stydím se, protože přišla policie a mí přátelé se ptali, co jsem udělala, jestli jsem něco ukradla,“ řekla Dibraniová. „Cítím se hrozně, musela jsem opustit školu i přátele,“ dodala.

Protest proti francouzské imigrační politice
Zdroj: Jacques Brinon/ČTK/AP Photo

Rodina z Kosova má ještě naději

Případ si získal velkou pozornost a začala se jím zabývat i francouzská vláda, která je kritizována za to, jak zachází s přistěhovalci. Premiér Jean-Marc Ayrault v parlamentu uvedl, že pokud se při zacházení s rodinou Dibraniových zjistí pochybení, bude se rodina moci do Francie vrátit.

Ve více než 65milionové Francii nyní žije 250 000 až 300 000 Romů, většina z nich má francouzské občanství. Ministr vnitra Manuel Valls nedávno prohlásil, že by se měli vrátit do Rumunska a do Bulharska.

Ministr obhajoval postup francouzské vlády při vyklízení romských tábořišť. Řekl, že mnozí Romové žijí v „opravdových slumech“ a jen málo z nich je schopno se integrovat do francouzské společnosti. Průzkum agentury BVA pak ukázal, že celých 77 procent Francouzů s jeho prohlášením souhlasí. Také vyhoštění romské rodiny ministr bránil. Vše podle něj proběhlo v souladu se zákony. „Tyto deportace musíme provádět,“ uvedl Valls.

Leonarda a Maria Dibraniová
Zdroj: Visar Kryeziu/ČTK/AP Photo

Francouzští studenti ale ukázali, že s ministrovými slovy nesouhlasí. Na podporu deportované dívky a dalších jí podobných školáků dnes vyšly do ulic Paříže stovky teenagerů, kteří mimo jiné požadovali Vallsovu demisi. Před několika školami rovněž vyrostly barikády a někteří studenti se pak střetli s policisty, kteří proti nim zasahovali slzným plynem. 
   
Studenti jedné ze středních škol ve francouzské metropoli nahromadili před vchodem zelené popelnice a vyvěsili transparent se slovy Vzdělání v ohrožení. „Každý by měl dostat šanci. Každý by měl mít práci a rodinu. Když se děti snaží toho dosáhnout, Francie to zarazí. Taková by moje země být neměla,“ uvedl jeden z protestujících Romain Desprez.

Podle Amnesty International bylo v první polovině letošního roku ve Francii vyhnáno z dočasných tábořišť rekordních 10 tisíc Romů. Jak organizace dodala, slova ministra Vallse by teď mohla napětí v zemi ještě víc vyostřit.

S romskými přistěhovalci se potýká například jihofrancouzské Marseille, kde je asi dvacítka přistěhovaleckých táborů. Část Romů obyvatelé města vyhnali sami a mají čím dál větší podporu části místních radních.

Rumunští Romové
Zdroj: ČTK/AP/Vadim Ghirda

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Zástupci USA, Izraele a Libanonu podepsali rámcovou dohodu pro mír

Zástupci Izraele, Libanonu a Spojených států podepsali v pátek večer ve Washingtonu rámcovou dohodu. Oznámilo to americké ministerstvo zahraničí, kde se vedla od úterý jednání mezi izraelskými a libanonskými diplomaty. Americký ministr zahraničí Marco Rubio uvedl, že dohoda zavádí rámec pro trvalý mír a bezpečnost. Podle médií počítá s částečným odchodem izraelské armády z jihu Libanonu. Boje v oblasti trvají od března, ačkoliv byla uzavřena příměří. Zástupce Hizballáhu pohrozil, že uplatňování dohody může vést k občanské válce v Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 39 mminutami

Venezuela po zemětřesení omezila přístup do státu La Guaira

Venezuela po ničivém zemětřesení omezila přístup do severního státu La Guaira, který byl nejvíce postižen. Informovala o tom agentura AFP. Kontrolu nad oblastí převzala armáda. Úřady podle DPA uvedly, že cílem opatření je zajistit veřejný pořádek a usnadnit záchranářům práci.
před 1 hhodinou

USA oznámily nové údery na Írán v odvetě za útok na obchodní loď

Armáda Spojených států v pátek provedla nové údery na cíle v Íránu v reakci na čtvrteční íránský útok na obchodní loď v Hormuzském průlivu. Uvedlo to oblastní velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM. Íránské revoluční gardy oznámily, že v reakci na americký útok napadly vojenské základny Spojených států v regionu. V noci na sobotu o tom informovala agentura AFP.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Evropu sužují horka, počet obětí narůstá

Evropu sužují vlny veder. Teplotní rekordy padají v Británii, Francii i v Česku. Země hlásí také oběti. Počet utonulých, kteří se chtěli osvěžit koupáním, ve Francii vzrostl na padesát pět. Kvůli teplému a suchému počasí varují meteorologové před požáry. Ministerstvo zdravotnictví sestavilo desatero doporučení pro horké dny. Kvůli vedru se ruší také některé venkovní akce. Na víkend hlásí meteorologové až čtyřicet stupňů.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Trump pohrozil stoprocentním clem zemím, které zavedou daň z digitálních služeb

Americký prezident Donald Trump v pátek pohrozil, že uvalí stoprocentní clo na veškeré zboží ze zemí, které zavedou daň z digitálních služeb na firmy ze Spojených států. Nové clo by nahradilo veškeré obchodní smlouvy s USA, napsal Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social. Upozornil, že o zavedení daně jedná řada evropských zemí. Opatření namířená proti členským státům EU, o kterých Trump hovoří, mluvčí Evropské komise Olof Gill považuje za jednostranná a neodůvodněná.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Venezuela po zemětřesení hlásí téměř tisíc obětí, přes 50 tisíc lidí se pohřešuje

Počet potvrzených obětí dvojice středečních zemětřesení ve Venezuele stoupl na 920, oznámil podle Reuters předseda parlamentu Jorge Rodríguez. Informoval také o 3360 zraněných, zatímco tamní ministr zdravotnictví Carlos Alvarado už dříve hovořil o nejméně 4300 zraněných. Mezi oběťmi jsou i cizinci. Zástupce generálního tajemníka OSN Tom Fletcher řekl, že v zemi se pohřešuje na padesát tisíc lidí. Pomoc přislíbila řada států včetně Česka. Tuzemský specializovaný tým odletí do Venezuely v sobotu dopoledne.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

AfD je démonizována a čelí diskriminaci, prohlásili Klaus a Okamura na konferenci

Bývalý český prezident Václav Klaus a předseda české Poslanecké sněmovny Tomio Okamura (SPD) v pátek vystoupili na konferenci, kterou v německém Spolkovém sněmu uspořádala strana Alternativa pro Německo (AfD). Klaus odsoudil „démonizaci“ strany, kterou loni německá civilní tajná služba označila za prokazatelně pravicově extremistickou. Podle Okamury čelí AfD v Německu diskriminaci. Popřál jí, aby konečně vyhrála volby a usedla v německé vládě.
před 8 hhodinami

Krym vyhlásil nouzový režim

Okupační správa Ruskem nelegálně anektovaného Krymu a Sevastopolu vyhlásila nouzový režim, který má pomoci řešit otázky „ekonomického charakteru“. Krym po útocích ukrajinských dronů zažívá palivovou krizi, kterou v posledních dnech prohloubily výpadky v dodávkách proudu. Ukrajinské drony útočily na Krym i v noci na pátek, kromě něj cílily i na chemický závod v ruské Tulské oblasti či Moskvu. Ruské útoky zabily ženy v Izjumu a v Záporoží zranily nejméně patnáct lidí. Obě země si vyměnily po 160 zajatcích.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...