Francii šokovalo vyhoštění Romky, vytáhli ji ze školního autobusu

Paříž – Na francouzskou vládu se snesla kritika poté, co byla ze země vyhoštěna romská školačka, která byla vytažena přímo ze školního autobusu. Vše se odehrálo před zraky jejích spolužáků. Patnáctiletá dívka tvrdí, že jí v Kosovu odpírají vzdělání a chce se vrátit do Francie dokončit školu. Vláda už dala celý případ prošetřit. Ve Francii sílí polemika kolem vyhošťování romských přistěhovalců. Někteří kritici označují politiku Paříže za diskriminační, či dokonce rasistickou. Kvůli vyhoštění dívky vyšli do ulic i francouzští studenti.

Leonarda Dibraniová byla z Francie vyhoštěna spolu se svými rodiči a pěti sourozenci. Rodina odešla z Kosova před pěti lety a žila v kantonu Levier na východě Francie. V žádosti o azyl si podle zpravodajského serveru BBC stěžovali, že jsou v Kosovu diskriminováni. Azyl v zemi ale nezískali.

Definitivní zamítnutí přišlo letos začátkem října. Nejdříve byl vyhoštěn Leonardin otec a den nato dorazila policie i do jejich domu, aby si přišla pro zbytek rodiny. Zjistila ale, že dívka přespala u své kamarádky a druhý den ráno vyrážela se spolužáky na školní výlet. Policisté se spojili s učiteli v autobuse a nařídili jim, ať zastaví. Leonardu si poté odvedli přímo před zraky ostatních.

„Mí kolegové situaci vysvětlili dětem, které si myslely, že Leonarda něco ukradla nebo spáchala nějaký jiný trestný čin,“ uvedla jedna z učitelek. „Děti i učitelé byli v naprostém šoku,“ dodala. Už v jednu hodinu téhož dne byla rodina posazena do letadla a poslána do kosovské metropole Prištiny. Od té doby bydlí v Kosovské Mitrovici. „Stydím se, protože přišla policie a mí přátelé se ptali, co jsem udělala, jestli jsem něco ukradla,“ řekla Dibraniová. „Cítím se hrozně, musela jsem opustit školu i přátele,“ dodala.

Protest proti francouzské imigrační politice
Zdroj: Jacques Brinon/ČTK/AP Photo

Rodina z Kosova má ještě naději

Případ si získal velkou pozornost a začala se jím zabývat i francouzská vláda, která je kritizována za to, jak zachází s přistěhovalci. Premiér Jean-Marc Ayrault v parlamentu uvedl, že pokud se při zacházení s rodinou Dibraniových zjistí pochybení, bude se rodina moci do Francie vrátit.

Ve více než 65milionové Francii nyní žije 250 000 až 300 000 Romů, většina z nich má francouzské občanství. Ministr vnitra Manuel Valls nedávno prohlásil, že by se měli vrátit do Rumunska a do Bulharska.

Ministr obhajoval postup francouzské vlády při vyklízení romských tábořišť. Řekl, že mnozí Romové žijí v „opravdových slumech“ a jen málo z nich je schopno se integrovat do francouzské společnosti. Průzkum agentury BVA pak ukázal, že celých 77 procent Francouzů s jeho prohlášením souhlasí. Také vyhoštění romské rodiny ministr bránil. Vše podle něj proběhlo v souladu se zákony. „Tyto deportace musíme provádět,“ uvedl Valls.

Leonarda a Maria Dibraniová
Zdroj: Visar Kryeziu/ČTK/AP Photo

Francouzští studenti ale ukázali, že s ministrovými slovy nesouhlasí. Na podporu deportované dívky a dalších jí podobných školáků dnes vyšly do ulic Paříže stovky teenagerů, kteří mimo jiné požadovali Vallsovu demisi. Před několika školami rovněž vyrostly barikády a někteří studenti se pak střetli s policisty, kteří proti nim zasahovali slzným plynem. 
   
Studenti jedné ze středních škol ve francouzské metropoli nahromadili před vchodem zelené popelnice a vyvěsili transparent se slovy Vzdělání v ohrožení. „Každý by měl dostat šanci. Každý by měl mít práci a rodinu. Když se děti snaží toho dosáhnout, Francie to zarazí. Taková by moje země být neměla,“ uvedl jeden z protestujících Romain Desprez.

Podle Amnesty International bylo v první polovině letošního roku ve Francii vyhnáno z dočasných tábořišť rekordních 10 tisíc Romů. Jak organizace dodala, slova ministra Vallse by teď mohla napětí v zemi ještě víc vyostřit.

S romskými přistěhovalci se potýká například jihofrancouzské Marseille, kde je asi dvacítka přistěhovaleckých táborů. Část Romů obyvatelé města vyhnali sami a mají čím dál větší podporu části místních radních.

Rumunští Romové
Zdroj: ČTK/AP/Vadim Ghirda

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Evropa odsuzuje sankce USA kvůli regulaci platforem

Řada evropských zemí a Evropská komise (EK) ve středu důrazně odsoudily americké sankce vůči pěti Evropanům. Pětice sankcionovaných se podle Washingtonu podílela na prosazování cenzury na amerických internetových platformách, z pohledu EK jde ale o lidi, kteří se zasazují o přísnou regulaci technologického sektoru a o boj proti dezinformacím na internetu, uvedla agentura AFP s odvoláním na vyjádření šéfa francouzské diplomacie.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Zelenskyj představil novou verzi plánu na ukončení ruské války

Nejnovější verze amerického plánu na ukončení ruské války proti Ukrajině počítá se zmrazením fronty na současných liniích a zahájením jednání o vytvoření demilitarizovaných zón. Na dlouhodobém konsensu ohledně územních otázek se ovšem ukrajinští a američtí vyjednavači na víkendových jednáních dohodnout nedokázali, shrnul ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Předmětem sporu je také budoucí správa Ruskem okupované Záporožské jaderné elektrárny.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

USA uvalily sankce na pět Evropanů kvůli údajné cenzuře amerických platforem

Spojené státy uvalily sankce v podobě zákazu vstupu do země na pět Evropanů včetně bývalého eurokomisaře pro vnitřní trh Thierryho Bretona, a to kvůli údajné cenzuře amerických internetových platforem. Evropská komise a Francie sankce důrazně odsoudily.
23. 12. 2025Aktualizovánopřed 18 hhodinami

V Epsteinově spisu lze část cenzury snadno obejít

Tisíce stran dokumentů zveřejněných americkým ministerstvem spravedlnosti v případu zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina obsahují mnoho začerněných pasáží. Některé z nich lze ale odkrýt pomocí softwaru na úpravu fotek či pouhým zvýrazněním textu a vložením do textového editoru. Podle The New York Times jednoduchost, s jakou lze části dokumentů odkrýt, naznačuje, že byly cenzurovány narychlo.
před 19 hhodinami

Nejvyšší soud zamítl pokus Trumpovy vlády vyslat Národní gardu do Chicaga

Nejvyšší soud Spojených států odmítl umožnit Donaldu Trumpovi vyslat jednotky Národní gardy do oblasti Chicaga, aby pomohly při raziích imigračních úřadů, informovala v úterý agentura AP. Zároveň uvedla, že jde o ojedinělý případ, kdy Trump při odvolání k nejvyššímu soudu od svého lednového návratu do úřadu neuspěl.
23. 12. 2025

Syrské věznice se opět plní, úřady zprávy o týrání a mučení odmítají

Rok po pádu dlouholetého syrského vládce Bašára Asada se „jeho“ obávané věznice znovu naplňují. Nová vláda přitom slíbila, že někdejší symboly hrůzovlády zůstanou navždy zavřené. Podle vyšetřování agentury Reuters dnes za jejich zdmi opět dochází k týrání, mučení a vraždění vězňů. Úřady prezidenta a bývalého lídra al-Káidy Ahmada Šaráa nicméně kritiku odmítají.
23. 12. 2025

Stáhli jsme se ze Siversku, oznámila ukrajinská armáda

Ukrajinská armáda v úterý oznámila, že stáhla své vojáky z města Siversk v Doněcké oblasti. Podle ní měli útočící Rusové ve městě převahu v počtu vojáků i techniky. Moskva oznámila dobytí města již před zhruba dvěma týdny, tehdy to ale ukrajinské úřady popřely. O dalších místech na frontové linii – městech Pokrovsk, Kupjansk, Kosťantynivka či Huljajpole – pak Kyjev a Moskva často podávají protichůdné informace.
23. 12. 2025Aktualizováno23. 12. 2025

Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Mafie může ožít, varují kritici

Slovenský prezident Peter Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Nově tak například lidem, kteří zpochybňují takzvané Benešovy dekrety, jež po druhé světové válce v Československu mimo jiné omezily majetková práva německé a maďarské menšiny, hrozí půlroční vězení. Novela obsahuje i další změny, které dle opozice i státních zástupců ztíží boj proti kriminalitě. Opozice se proto chce obrátit na ústavní soud.
23. 12. 2025
Načítání...