Francii šokovala ruská půjčka pro nacionalisty Le Penové

Paříž – Francouzská krajně pravicová Národní fronta (NF) Marine Le Penové si půjčila devět milionů eur (249 milionů korun) na kampaň od První česko-ruské banky (PČRB) založené v roce 1996 v Praze. Informoval o tom francouzský web Mediapart s tím, že dva miliony už leží na stranickém účtu. Strana se hájí tím, že francouzské banky jí půjčku zamítly. Odborníci ale spekulují, zda půjčku neposvětil Kreml. Oficiální vztahy mezi Paříží a Moskvou přitom výrazně ochladly kvůli situaci na Ukrajině.

Nic jiného nám nezbylo, zní obhajoba vedení NF

Moskva má podle francouzských médií na evropskou politiku větší vliv, než se dosud myslelo. Šéfka francouzské krajní pravice ale tvrdí: nezbylo nic jiného než oslovit zahraniční banku. „Když nemůžeme najít nic jiného než ruskou banku, tak prostě bereme ruskou banku, protože ta půjčuje a umožňuje Národní frontě žít dál,“ říká místopředseda NF Florian Philippot.

Strana ujišťuje, že nejdřív obešla francouzské, ale i americké nebo italské ústavy. Půjčku nikde nedostala. Ruská injekce by jí měla pokrýt zhruba čtvrtinu potřeb. „Nic nezakazuje politické straně, aby si dojednala půjčku u banky v zahraničí. Samozřejmě pod podmínkou, že to není způsob, jak obejít zákon o financování francouzské politiky,“ poznamenal specialista na financování stran Jean-Christophe Ménard. 

S Putinem máme společné zájmy, netají se svými názory Le Penová

Rusko nemá v současné době ve Francii tu nejlepší pověst. Kvůli ukrajinské krizi dokonce Francouzi odmítají Moskvě vydat už zaplacenou vojenskou loď Mistral. Le Penová to považuje za patolízalství vůči Spojeným státům. A netají se tím, že obdivuje Vladimira Putina. „Máme společné strategické zájmy. Myslím, že máme i společné hodnoty,“ řekla politička, podle níž Západ vede proti Moskvě studenou válku. Brojila také proti západním sankcím, jež dolehly na několik ruských finančních ústavů.

„Je to součást širší strategie Moskvy jak dosáhnout obnovení ztracené sféry vlivu v Evropské unii a postsovětském prostoru, kde na jedné straně vytváří vlastní integrační projekt, kterým je Euroasijská ekonomická unie, a na druhé straně se snaží o určitou dezintegraci EU. Aby dosáhla těchto cílů, tak hledá partnery napříč EU, ať už jsou to jednotlivé státy nebo politické strany,“ tvrdí politický geograf Martin Riegl.

Šéfka francouzské Národní fronty (NF) Marine Le Penová
Zdroj: ČT24/ČTK/imago stock&people

Odborníci se teď dohadují, jestli půjčku nějakým způsobem schvaloval Kreml. Opoziční hlasy mluví o tom, že jde o mezinárodní skandál, a všímají si role Putinova poradce Alexandra Babakova, který je v úzkém kontaktu s NF. Právě ta je zmiňována jako nový partner, jehož Kreml hledá. Národní fronta se ale brání: přestože Le Penová do Ruska často jezdí, půjčka je prý obyčejná transakce bez politického pozadí. A nacionalisté ji rádi převedou na francouzskou banku, pokud se najde taková, která bude ochotná ji převzít.

Národní fronta Le Penové už bodovala ve volbách do Evropského parlamentu. Politička má podle průzkumu dobře našlápnuto k tomu dobýt i prezidentské křeslo – možná už v prvním kole. Proslula ostrými výpady vůči Unii, globalizaci a přistěhovalcům.

PČRB má sídlo v Moskvě a působí i v Česku. Licenci dostala v roce 2008. Její tuzemská dcera nazvaná Evropsko-ruská banka je její jediné zahraniční zastoupení. Finanční ústav patří podle zjištění Lidových novin k malým hráčům na domácím bankovním trhu. Bilanční suma banky na konci loňského roku činila 5,9 miliardy korun.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 1 hhodinou

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 2 hhodinami

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 3 hhodinami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Vůdce Íránu zvolí znalci, šanci mají i příbuzní ajatolláhů

Írán vede po smrti nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího přechodná rada. Není jasné, kdy takzvané Shromáždění znalců zvolí jeho nástupce, jelikož konflikt s USA a Izraelem pokračuje. Při úderech byla navíc zničena i budova, kde se tento orgán schází. Řada pravděpodobných kandidátů navíc během aktuálního konfliktu zahynula. Mezi favority patří i Chameneího syn či vnuk ajatolláha Rúholláha Chomejního.
před 8 hhodinami
Načítání...