Francii šokovala ruská půjčka pro nacionalisty Le Penové

Paříž – Francouzská krajně pravicová Národní fronta (NF) Marine Le Penové si půjčila devět milionů eur (249 milionů korun) na kampaň od První česko-ruské banky (PČRB) založené v roce 1996 v Praze. Informoval o tom francouzský web Mediapart s tím, že dva miliony už leží na stranickém účtu. Strana se hájí tím, že francouzské banky jí půjčku zamítly. Odborníci ale spekulují, zda půjčku neposvětil Kreml. Oficiální vztahy mezi Paříží a Moskvou přitom výrazně ochladly kvůli situaci na Ukrajině.

Nic jiného nám nezbylo, zní obhajoba vedení NF

Moskva má podle francouzských médií na evropskou politiku větší vliv, než se dosud myslelo. Šéfka francouzské krajní pravice ale tvrdí: nezbylo nic jiného než oslovit zahraniční banku. „Když nemůžeme najít nic jiného než ruskou banku, tak prostě bereme ruskou banku, protože ta půjčuje a umožňuje Národní frontě žít dál,“ říká místopředseda NF Florian Philippot.

Strana ujišťuje, že nejdřív obešla francouzské, ale i americké nebo italské ústavy. Půjčku nikde nedostala. Ruská injekce by jí měla pokrýt zhruba čtvrtinu potřeb. „Nic nezakazuje politické straně, aby si dojednala půjčku u banky v zahraničí. Samozřejmě pod podmínkou, že to není způsob, jak obejít zákon o financování francouzské politiky,“ poznamenal specialista na financování stran Jean-Christophe Ménard. 

S Putinem máme společné zájmy, netají se svými názory Le Penová

Rusko nemá v současné době ve Francii tu nejlepší pověst. Kvůli ukrajinské krizi dokonce Francouzi odmítají Moskvě vydat už zaplacenou vojenskou loď Mistral. Le Penová to považuje za patolízalství vůči Spojeným státům. A netají se tím, že obdivuje Vladimira Putina. „Máme společné strategické zájmy. Myslím, že máme i společné hodnoty,“ řekla politička, podle níž Západ vede proti Moskvě studenou válku. Brojila také proti západním sankcím, jež dolehly na několik ruských finančních ústavů.

„Je to součást širší strategie Moskvy jak dosáhnout obnovení ztracené sféry vlivu v Evropské unii a postsovětském prostoru, kde na jedné straně vytváří vlastní integrační projekt, kterým je Euroasijská ekonomická unie, a na druhé straně se snaží o určitou dezintegraci EU. Aby dosáhla těchto cílů, tak hledá partnery napříč EU, ať už jsou to jednotlivé státy nebo politické strany,“ tvrdí politický geograf Martin Riegl.

Šéfka francouzské Národní fronty (NF) Marine Le Penová
Zdroj: ČT24/ČTK/imago stock&people

Odborníci se teď dohadují, jestli půjčku nějakým způsobem schvaloval Kreml. Opoziční hlasy mluví o tom, že jde o mezinárodní skandál, a všímají si role Putinova poradce Alexandra Babakova, který je v úzkém kontaktu s NF. Právě ta je zmiňována jako nový partner, jehož Kreml hledá. Národní fronta se ale brání: přestože Le Penová do Ruska často jezdí, půjčka je prý obyčejná transakce bez politického pozadí. A nacionalisté ji rádi převedou na francouzskou banku, pokud se najde taková, která bude ochotná ji převzít.

Národní fronta Le Penové už bodovala ve volbách do Evropského parlamentu. Politička má podle průzkumu dobře našlápnuto k tomu dobýt i prezidentské křeslo – možná už v prvním kole. Proslula ostrými výpady vůči Unii, globalizaci a přistěhovalcům.

PČRB má sídlo v Moskvě a působí i v Česku. Licenci dostala v roce 2008. Její tuzemská dcera nazvaná Evropsko-ruská banka je její jediné zahraniční zastoupení. Finanční ústav patří podle zjištění Lidových novin k malým hráčům na domácím bankovním trhu. Bilanční suma banky na konci loňského roku činila 5,9 miliardy korun.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Válka s Íránem skončí podle Trumpa „hned po volbách do Kongresu“

Prezident USA Donald Trump se domnívá, že válka Spojených států s Íránem skončí hned po listopadových volbách do Kongresu. Írán chce podle šéfa Bílého domu „ovlivnit americké volby, ale už dlouho nedokáže odolávat ekonomickému tlaku, který na něj USA vyvíjejí“. Trump to podle agentury Reuters prohlásil před odletem do Dallasu na celonárodní sjezd Republikánské strany. Ten se koná mimořádně před volbami do Kongresu, ke kterým Američané půjdou 3. listopadu.
před 1 mminutou

Letadlo se Zelenským v Moldavsku málem zasáhl dron, uvedl norský premiér

Letadlo s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským při odletu z Moldavska do Norska na pohřeb zesnulého krále Haralda V. málem zasáhl dron. Veřejnoprávní stanici NRK to bez podrobností řekl norský premiér Jonas Gahr Störe. Zdroj agentury AFP ze Zelenského kanceláře však jeho výrok zlehčil s tím, že šlo o obecný letecký poplach a prezidentovi nehrozilo žádné nebezpečí. Mluvčí moldavské vlády později podle agentury Reuters uvedl, že letadlo dostalo povolení vzlétnout až poté, co byl potvrzen dopad ruského dronu, který narušil vzdušný prostor země.
20:34Aktualizovánopřed 24 mminutami

Izrael se z jižní Sýrie nestáhne, vzkázal Kac syrskému prezidentovi

Izraelská armáda se ze svých pozic v Sýrii nestáhne, vzkázal ve středu podle agentury AFP izraelský ministr obrany Jisra'el Kac syrskému prezidentovi Ahmadu Šaráovi. Kac spolu s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem navštívil izraelské jednotky, které oblast na jihu Sýrie okupují. Návštěvu později odsoudila syrská diplomacie, která ji označila za nezákonný vstup na území Sýrie, provokaci a nehorázné narušení suverenity země.
20:31Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Írán nespolupracuje na vyšetřování, nahlásila MAAE Radě bezpečnosti OSN

Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE) poprvé za 20 let nahlásila Radě bezpečnosti OSN, že Teherán nespolupracuje na vyšetřování stop uranu, které její inspektoři zjistili na různých nepřiznaných místech v Íránu. Ve středu o tom informovala agentura AP. Írán dlouhodobě tvrdí, že jeho nukleární program je čistě mírový a že se nesnaží vyvinout jadernou bombu.
před 1 hhodinou

Britská letiště kvůli problémům řízení provozu zrušila přes dva tisíce letů

Britská letiště ve středu opět zrušila či odložila stovky letů kvůli následkům technických problémů řízení letového provozu, které řeší od úterý. Ve dvou dnech bylo zrušeno přes 2000 letů, na letištích uvázly desítky tisíc pasažérů. Ministryně dopravy si ve středu předvolala šéfa dispečerské společnosti NATS a hodlá v projevu k poslancům potvrdit, že za problémy není kybernetický útoky, uvedl web stanice BBC.
13:57Aktualizovánopřed 3 hhodinami

VideoJak čelit extremismu? Německo řeší ústavní limity radikálních stran

Výsledky zemských voleb v Sasku-Anhaltsku přinesly historický úspěch pro Alternativu pro Německo (AfD) a postavily spolkového kancléře Friedricha Merze do složité pozice. V nové epizodě podcastu Za horizont rozebírají Hana Scharffová a berlínská zpravodajka Helena Truchlá příčiny posunu německé voličské přízně, citlivá témata v německo-ruských vztazích i nedávné incidenty cílící na energetickou infrastrukturu. Souvisí současná politická skepse s nedořešenými traumatizujícími proměnami z devadesátých let?
před 4 hhodinami

EK poskytne Španělsku přes 114 milionů eur kvůli situaci v Ceutě

Evropská komise ve středu rozhodla, že poskytne Španělsku 114,7 milionu eur (2,8 miliardy korun) jako mimořádnou pomoc určenou na zvládnutí situace v exklávě Ceuta, kam 30. července ilegálně vniklo z Maroka asi 72 tisíc až 80 tisíc lidí. Komise o tom informovala ve svém prohlášení. Drtivá většina migrantů se již vrátila, několik tisíc jich ale stále zůstává ve španělské exklávě.
před 4 hhodinami

Norsko se rozloučilo s králem Haraldem V.

V Oslu se lidé rozloučili s králem Haraldem V. Smuteční procesí s rakví se vydalo za doprovodu smutečních hostů z kaple královského paláce do katedrály, kde pak následoval smuteční obřad. Na bezpečí ceremonií v Oslu dohlíželo tisíce policistů. Do norské metropole se na pohřeb sjeli i četní zahraniční představitelé, včetně zástupců evropských i mimoevropských panovnických rodin. Českou republiku zastupoval prezident Petr Pavel.
12:27Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.