Francie se chystá přitvrdit vůči uprchlíkům, podle pravice je však zákon bezzubý

Nahrávám video

Francouzské Národní shromáždění schválilo přísný zákon proti nelegální migraci, který počítá i s vězením pro nejzávažnější případy jeho porušení. Také zdvojnásobuje dobu, po kterou mohou být migranti, kteří žijí v zemi bez souhlasu úřadů, drženi v detenčních zařízeních, a to na 90 dnů. Naopak budou zkráceny lhůty pro vyřizování azylových žádostí a zjednodušeny procedury kolem vyhošťování odmítnutých cizinců. Opatření však kritizují organizace hájící lidská práva i pravicová opozice.

V červnu se textem bude zabývat ještě druhá komora parlamentu – Senát, který ovládá pravicová opozice. Ta podle agentury AFP již dala najevo, že v něm provede výrazné změny. 

Zákon, který prosadila vládní centristická strana prezidenta Emmanuela Macrona, odhlasovalo 228 poslanců. Proti němu bylo z různých důvodů 139 zákonodárců pravicové i levicové opozice, a to i z nacionalistické Národní fronty Marine Le Penové. Dalších 24 zákonodárců se hlasování zdrželo.

Kdo bude hlasovat proti, bude mu hrozit vyloučení z „Macronovy“ strany

Ministr vnitra Gerard Collomb uvítal přijetí „spravedlivého textu“. V úvodu debat o tomto zákonu naléhal na poslance, aby zákon přijali. Podle něho se tím omezí „masová imigrace“, ale zároveň bude dál zaručovat právo na azyl, které je podle ministra ve Francii posvátné. Pravicoví poslanci a nacionalisté odsoudili údajnou bezzubost „slabého“ zákona a varovali před legalizací pobytu cizinců bez úředního povolení. Levice naopak kritizovala na novém zákonu jeho „nelidskost“, zejména kvůli tomu, že v detenčních zařízeních mají setrvávat i nezletilí imigranti.

Projednávání zákona vyvolalo rozpory i mezi samotnými centristy. Poslanec Jean-Michel Clément hlasoval proti a zároveň ohlásil odchod z Macronovy strany Republika v pohybu (REM). Dalších čtrnáct členů téhož politického uskupení se hlasování zdrželo. Šéf jejich poslanecké skupiny Richard Ferrand před hlasováním varoval, že kdo se postaví zcela na odpor, bude mu hrozit vyloučení ze strany.

Kdo se prý zdrží hlasování, dopustí se „malého hříchu“, ale hlasování proti bude „smrtelný hřích“. „Nejsem si jist, zda světu vysíláme zprávu, za níž si Francie vždy stála,“ uvedl Clément po hlasování.

Vláda ve snaze usmířit odpůrce ve vlastním táboře také zmírnila některá dosavadních opatření: například ruší sankce proti osobám, které zdravotní péčí, ubytováním či stravou pomáhají těm imigrantům, jež v zemi pobývají bez souhlasu úřadů. Imigrantům bez povolení k pobytu, kteří maří úřední výkon, například se brání vyhoštění či vstoupí na francouzské území bez povolení, má hrozit pokuta 3750 eur, tedy v přepočtu 95 tisíc korun i roční vězení.

Organizace na ochranu lidských práv Human Rights Watch (HRW) uvedla, že zkrácení lhůty pro podání žádosti o azyl může mít negativní dopad na „ty nejzranitelnější z žadatelů o azyl, protože právě u těch nejvíce hrozí, že termín propásnou“.

„Zákon pod zástěrkou efektivnějšího azylového systému zahrnuje řadu opatření, která mohou limitovat přístup k ochraně,“ uvedla ředitelka francouzské pobočky HRW Bénédicte Jeannerodová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Za žhářskými útoky proti Starmerovi stálo Rusko, píše BBC

Britský soud v pondělí uznal vinu dvojice mužů s vazbami na Ukrajinu za sérii požárů domů a automobilu spojených s premiérem Keirem Starmerem. Muži se podle soudu dopustili žhářského spiknutí s úmyslem poškodit majetek, píší tiskové agentury. Žhářské akce podle soudu organizoval neznámý rusky mluvící muž, britské úřady však neprokázaly, že by za útoky stála přímo Moskva. Web stanice BBC však píše, že podle jeho investigativní práce byly útoky součástí širší kampaně sabotáží a provokací, vedoucí až k Ruské federaci.
před 51 mminutami

Polsko nedodalo Ukrajině stíhačky MiG-29, protože mu prý neposkytla své drony

Polsko doposud nedodalo Ukrajině své dosluhující bojové letouny MiG-29, protože mu neposkytla své dronové technologie. V polské rozhlasové stanici Radio Zet to řekl náměstek polského ministra obrany Cezary Tomczyk. O předání dalších letounů zemi bránící se ruské agresi se v Polsku mluvilo na přelomu loňského a letošního roku.
před 1 hhodinou

Zabránění návratu Orbána. Maďarští poslanci omezili funkční období premiérů

Maďarští poslanci v pondělí schválili ústavní dodatek, který umožní jednotlivým premiérům zastávat funkci šéfa vlády maximálně osm let. Informovaly o tom agentury Reuters a AFP, podle nichž tento krok nyní znemožňuje případný návrat někdejšího ministerského předsedy Viktora Orbána, jenž zemi vládl mimo jiné posledních šestnáct let. Po letošních parlamentních volbách ho v květnu v čele vlády nahradil Péter Magyar. Ten už dříve přislíbil reformy a změnu systému.
před 1 hhodinou

USA a Írán oznámily dosažení dohody, digitálně už ji podle Američanů podepsaly

Spojené státy a Írán už v neděli digitálně podepsaly memorandum o porozumění, řekli v pondělí prezident USA Donald Trump a viceprezident JD Vance. Dosud se mluvilo o tom, že obě strany dohodu formálně podepíší v pátek ve Švýcarsku. Reuters napsala, že za USA úmluvu podepsali Trump a Vance a za Írán předseda parlamentu Mohammad Bágher Ghálíbáf. Izraelský ministr národní bezpečnosti Itamar Ben Gvir uvedl, že Izrael dohodou není vázán. Memorandum počítá s okamžitým otevřením Hormuzského průlivu a ukončením americké blokády íránských přístavů.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Masivní úder na Kyjev má oběti. Ve známém klášteře vypukl požár

Při masivním ruském útoku na Kyjev zemřeli nejméně čtyři lidé, informoval ukrajinský ministr vnitra Ihor Klymenko. Zasaženo bylo několik čtvrtí Kyjeva, útok připravil přibližně 140 tisíc odběratelů o elektřinu. Ve slavném pravoslavném klášteře Kyjevskopečerská lávra vypukl požár, uvedl starosta Vitalij Klyčko. Údery zasáhly také Charkov, o život přišlo pět záchranářů a pět dalších utrpělo zranění. Rusko podle Kyjeva k nočním útokům použilo 681 dronů, střel a raket.
01:50Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Většinu zmařených útoků na Ukrajině organizovali agenti přes Telegram, uvedla estonská rozvědka

Naprostou většinu odhalených teroristických útoků na Ukrajině provedli podle Centra vojenského zpravodajství Estonských obranných sil lidé, kteří využívali komunikační aplikaci Telegram. Estonští zpravodajci to uvedli v pátek během pravidelného týdenního brífinku, v němž vycházeli ze statistik ukrajinské policie.
před 5 hhodinami

Řecko dokončuje dohodu s Chevronem o novém průzkumu uhlovodíků v Jónském moři

Delegace společnosti Chevron v pondělí 15. června přijela dokončit dohodu o účasti firmy v takzvaném bloku 10 u pobřeží Kyparissijského zálivu na Peloponésu, oznámil řecký ministr životního prostředí a energetiky Stavros Papastavrou.
před 5 hhodinami

Ve Francii začíná třídenní summit G7

Ve francouzském Évian-les-Bains začíná třídenní summit skupiny velkých světových ekonomik G7, na němž by se i za účasti amerického prezidenta Donalda Trumpa mělo diskutovat o důsledcích dohody o ukončení války USA s Íránem a o válce Ruska proti Ukrajině. Trumpa čeká mimo jiné slavnostní večeře s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem ve Versailles.
10:04Aktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...