Francie se chystá přitvrdit vůči uprchlíkům, podle pravice je však zákon bezzubý

Nahrávám video

Francouzské Národní shromáždění schválilo přísný zákon proti nelegální migraci, který počítá i s vězením pro nejzávažnější případy jeho porušení. Také zdvojnásobuje dobu, po kterou mohou být migranti, kteří žijí v zemi bez souhlasu úřadů, drženi v detenčních zařízeních, a to na 90 dnů. Naopak budou zkráceny lhůty pro vyřizování azylových žádostí a zjednodušeny procedury kolem vyhošťování odmítnutých cizinců. Opatření však kritizují organizace hájící lidská práva i pravicová opozice.

V červnu se textem bude zabývat ještě druhá komora parlamentu – Senát, který ovládá pravicová opozice. Ta podle agentury AFP již dala najevo, že v něm provede výrazné změny. 

Zákon, který prosadila vládní centristická strana prezidenta Emmanuela Macrona, odhlasovalo 228 poslanců. Proti němu bylo z různých důvodů 139 zákonodárců pravicové i levicové opozice, a to i z nacionalistické Národní fronty Marine Le Penové. Dalších 24 zákonodárců se hlasování zdrželo.

Kdo bude hlasovat proti, bude mu hrozit vyloučení z „Macronovy“ strany

Ministr vnitra Gerard Collomb uvítal přijetí „spravedlivého textu“. V úvodu debat o tomto zákonu naléhal na poslance, aby zákon přijali. Podle něho se tím omezí „masová imigrace“, ale zároveň bude dál zaručovat právo na azyl, které je podle ministra ve Francii posvátné. Pravicoví poslanci a nacionalisté odsoudili údajnou bezzubost „slabého“ zákona a varovali před legalizací pobytu cizinců bez úředního povolení. Levice naopak kritizovala na novém zákonu jeho „nelidskost“, zejména kvůli tomu, že v detenčních zařízeních mají setrvávat i nezletilí imigranti.

Projednávání zákona vyvolalo rozpory i mezi samotnými centristy. Poslanec Jean-Michel Clément hlasoval proti a zároveň ohlásil odchod z Macronovy strany Republika v pohybu (REM). Dalších čtrnáct členů téhož politického uskupení se hlasování zdrželo. Šéf jejich poslanecké skupiny Richard Ferrand před hlasováním varoval, že kdo se postaví zcela na odpor, bude mu hrozit vyloučení ze strany.

Kdo se prý zdrží hlasování, dopustí se „malého hříchu“, ale hlasování proti bude „smrtelný hřích“. „Nejsem si jist, zda světu vysíláme zprávu, za níž si Francie vždy stála,“ uvedl Clément po hlasování.

Vláda ve snaze usmířit odpůrce ve vlastním táboře také zmírnila některá dosavadních opatření: například ruší sankce proti osobám, které zdravotní péčí, ubytováním či stravou pomáhají těm imigrantům, jež v zemi pobývají bez souhlasu úřadů. Imigrantům bez povolení k pobytu, kteří maří úřední výkon, například se brání vyhoštění či vstoupí na francouzské území bez povolení, má hrozit pokuta 3750 eur, tedy v přepočtu 95 tisíc korun i roční vězení.

Organizace na ochranu lidských práv Human Rights Watch (HRW) uvedla, že zkrácení lhůty pro podání žádosti o azyl může mít negativní dopad na „ty nejzranitelnější z žadatelů o azyl, protože právě u těch nejvíce hrozí, že termín propásnou“.

„Zákon pod zástěrkou efektivnějšího azylového systému zahrnuje řadu opatření, která mohou limitovat přístup k ochraně,“ uvedla ředitelka francouzské pobočky HRW Bénédicte Jeannerodová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volby na Kypru vyhrála pravice před komunisty. Posílili nacionalisté i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru zvítězila pravice před komunisty, oslabili centristé podporující prezidenta a posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influencer, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů a volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
01:04Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
04:13Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 17 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 19 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánovčera v 09:25

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
včera v 08:25
Načítání...