Francie: Šátek na obličeji ode dneška za pokutu

Paříž - Ve Francii dnes začal platit zákon, který na veřejnosti zakazuje nošení závojů a šátků zahalujících obličej. Francie je tak první evropskou zemí, která toto omezení zavedla. Podobná norma ale čeká na schválení v Belgii a například v Německu, Itálii nebo Španělsku se nesmí šátky a další náboženské symboly částečně nosit ve školách či na úřadech. Paříž počítá s tím, že zákon přispěje k rovnosti mezi pohlavími a k odstranění diskriminace žen. V Paříži byly dnes odpoledne zatčeny dvě zahalené ženy. Podle policie nebyly zatčeny kvůli zahalování, ale kvůli účasti na nepovoleném protestu.

Francouzský muslimský realitní makléř Rachid Nekkaz vyzval ženy, aby si dále zahalovaly na veřejnosti tvář, pokud si to přejí, a slíbil, že za ně zaplatí veškeré pokuty. Prodejem svých majetků na to prý hodlá získat kolem dvou milionů eur. „Vyzývám všechny svobodomyslné ženy k občanské neposlušnosti nošením závoje, pokud si to přejí,“ uvedl na svých internetových stránkách.

Nekkaz dnes uspořádal tichý protest proti zákonu u pařížské katedrály Notre-Dame. Policie zatkla a odvezla k identifikaci dva muže a dvě zahalené ženy. Zdůraznila, že ženy nebyly zadrženy kvůli zahalení, ale kvůli tomu, že demonstrace nebyla povolena. Turisté se nestačili divit, když policie začala ženy se zakrytým obličejem zatýkat. „Přísahám bohu, že bude dál chodit takhle oblékaná. Je to moje demokratické právo,“ prohlašovala jedna ze zahalených žen v centru Paříže.

Zákon se týká dvou tisíc muslimek

Ve Francii, která má 63 milionů obyvatel, žije přibližně šest milionů muslimů. Burku nebo nikáb podle dosavadních údajů nosí ale jen asi dva tisíce muslimských žen. Muslimky, pro které je nošení burky nebo nikábu denní rutinou, se tohoto projevu víry ale budou muset vzdát.

Slovníček pojmů

BURKA - jednolitý závoj zakrývá celé tělo včetně obličeje, přes který je síťka. Nosí se přes denní oblečení na veřejnosti, žena jej může odložit až po příchodu domů nebo do svatyně. Obvykle má světle modrou barvu. Burka se stále nosí například v Afghánistánu či v Pákistánu. Je spojována s nejkonzervativnějším výkladem koránu.

NIKÁB - závoj, který zakrývá obličej kromě očí. Nejkratší závoje zahalují ženinu hlavu, krk a hruď, nejdelší nikáby sahají na úroveň lýtek. Podle některých islámských učenců je nikáb povinností, zatímco jiní jeho nošení považují pouze za chvályhodný čin. Odívají se do něj především ženy v zemích kolem Perského zálivu.

HIDŽÁB - tradiční šátek zakrývající vlasy, krk a někdy i poprsí muslimských žen. Má nesčetně barevných variací. Jeho nošení je povinné ve všech mešitách. Bývá také součástí školních uniforem. Nosí ho liberálněji smýšlející obyvatelky všech muslimských zemí.

Text zákona nemluví výslovně o celkovém zahalení, ale o „skrývání obličeje na veřejném prostranství“. V praxi to nicméně znamená, že zakazuje ženám nosit nikáb nebo burku, které zakrývají celý obličej s výjimkou očí, a to na veřejných prostranstvích včetně ulic, v místech otevřených veřejnosti, tedy například v obchodech, hromadné dopravě či restauracích, a v místech spojených s veřejnou službou, jakými jsou například radnice, školy a nemocnice.

Za porušení zákazu hrozí pokuta až 150 eur nebo povinné docházení na hodiny výchovy k občanství. Jedna z pasáží zákona se vztahuje i na muže, kteří své manželky a dcery nutí zahalovat obličej. Těm hrozí až rok vězení a pokuta 30 000 eur. U muslimů vzbudil návrh zákona obavy a nevoli. „Budu se domáhat svých evropských práv. Když mě někdo na ulici napomene a budu muset jít na policii, obrátím se na Evropský soud pro lidská práva,“ konstatuje Kenza Driderová. Podle ní je zákon je protimuslimský a rasistický, protože porušuje svobodu vyznání.

Policisté prý ženy k odložení burky nebo nikábu nebudou nutit. Mají ale povoleno zkontrolovat identitu dotyčné, pokud je to třeba. Problém nastane, když žena odmítne obličej ukázat. Pak ji policista může dovést na stanici.

Výběr zemí, které omezují nebo plánují omezit nošení oděvů znemožňujících identifikaci osob:

Belgie
Dolní komora parlamentu v dubnu loňského roku schválila normu, která zakazuje nosit oděvy zcela zahalující postavu, a to nejen ve veřejných budovách, ale i na ulici. Norma čeká na schválení Senátu.

Dánsko
Vláda v lednu 2010 vyzvala k plnému využívání zákonů, které umožňují školám a veřejným i soukromým zaměstnavatelům požadovat, aby studenti, učitelé a ostatní zaměstnanci neměli tvář zahalenou. Vláda současně prohlásila, že šat zahalující tvář muslimek je v „příkrém rozporu“ s hodnotami, jež jsou základem dánské společnosti.

Itálie
Na základě zákona z roku 1975 je v zemi zakázáno bez závažného důvodu nosit na veřejných místech šaty znemožňující identifikaci osoby policií, například i helmy. Několik měst na severu země již nošení burky nebo islámského koupacího obleku zvaného burkiny zakázalo. Vláda to zatím nepovažuje za prioritu.

Německo
V roce 2003 Ústavní soud dospěl k závěru, že právní úpravy týkající se nošení náboženských symbolů ve školách spadají do kompetence parlamentů spolkových zemí; asi polovina z nich přistoupila k zákazu.

Nizozemsko
Od roku 2008 platí v zemi zákaz nošení burky a nikábu ve školách.

Španělsko
Zákaz oděvů typu burek a nikábů dosud zakázaly městské rady v Barceloně a některých dalších katalánských městech, ale jen ve veřejných úřadech. Vláda zvažuje, že zákon, který zakazuje nošení podobných oděvů na veřejnosti, předloží.

Švýcarsko
Ministerstvo spravedlnosti zvažuje navrhnout zákaz nošení oděvů znemožňujících identifikaci osob na veřejných místech na úrovni kantonů, který by se ale netýkal muslimských turistů.

Velká Británie
V březnu 2007 ministerstvo školství rozhodlo, že ředitelé škol mohou zakázat muslimským žákům nosit šátky zcela zakrývající obličej, pokud usoudí, že to ohrožuje bezpečnost nebo výuku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
17:36Aktualizovánopřed 15 mminutami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů. Trump se vyslovil pro změnu režimu

Íránský duchovní vůdce poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.
09:25Aktualizovánopřed 16 mminutami

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 1 hhodinou

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
18:27Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 2 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Po pádu dvou lavin v Rakousku zemřelo nejméně pět lidí

Po pádu dvou lavin zemřelo v Rakousku nejméně pět lidí. Neštěstí se stalo v oblasti salcburského Pongau. S odkazem na horskou záchrannou službu o tom informuje agentura APA. Národnost mrtvých zatím není známa.
před 4 hhodinami

Soud v Minnesotě omezil zásahy federálních agentů proti pokojným demonstrantům

Příslušníci Úřadu pro imigraci a cla (ICE) a další federální agenti nasazení v Minneapolis musí omezit používání donucovacích prostředků proti pokojným demonstrantům a dobrovolnickým hlídkám monitorujícím jejich činnost. Podle Reuters o tom rozhodla federální soudkyně v Minnesotě. Naopak kvůli údajnému spiknutí s cílem mařit práci federálních imigračních agentů zahájilo americké ministerstvo spravedlnosti vyšetřování představitelů státu Minnesota a města Minneapolis, informuje CBS.
01:10Aktualizovánopřed 5 hhodinami
Načítání...