Francie: Města podle soudu nemají právo zakazovat nošení burkin

Nahrávám video
Symbol útlaku ženy, nebo její svobody?
Zdroj: ČT24

Francouzský soud pozastavil zákaz nošení dámských muslimských plavek, vyhlášený v několika městech na pobřeží. První zamítavý verdikt se týká středomořského Villeneuve-Loubet. Podle nejvyššího správního soudu prý zákaz odporuje občanským svobodám, definitivní soudní verdikt ale teprve padne. Takzvané burkiny nechávají obličej odkrytý, proto se na ně celostátně nevztahuje zákaz zahalování obličeje na veřejnosti, platící ve Francii od roku 2011.

První zprávy z francouzské státní rady mohou být precedentem pro další zhruba dvacítku měst, která speciální vyhláškou burkiny zakázala – vesměs kvůli tomu, že mohou ve vyhrocené době zbytečně provokovat. Zahalování muslimských žen tíží francouzskou debatu dlouhodobě, kvůli teroristickým útokům i napětí kolem migrace je ale ožehavější než kdy dřív.

Města změnu přístupu zatím odmítají

Oznámení soudu přivítaly domácí i mezinárodní lidskoprávní organizace. Mluvčí OSN Stéphane Dujarric označil rozhodnutí za pozitivní vývoj a připomněl, že organizace zákazy kritizovala jako porušování lidské důstojnosti.

Nahrávám video
Události, komentáře: Spor o burkiny
Zdroj: ČT24

Starosta severokorsického města Sisco se ale nechal vzápětí po rozhodnutí slyšet, že zákaz zrušit nehodlá. „U nás panuje velmi, velmi, velmi silné napětí a já (zákaz) neodvolám,“ řekl starosta Ange-Pierre Vivoni televizi BFM-TV.

Ve Francii se dbá na princip laicizace, to znamená, že na veřejnosti nemůžete projevovat své náboženské vyznávání. V tom je trochu jiná od zbytku Evropy. Francie je také největším terčem teroristických útoků. Myslím, že starostové vyšli vstříc volání veřejnosti.
Petr Sokol
politolog

Také radnice města Nice sdělila agentuře AFP, že budou tak dlouho proti ženám v burkinách zasahovat, dokud se jich zákaz tohoto počínání nebude také konkrétně týkat. Podobně se vyjádřilo i vedení města Fréjus, kde je starostou zástupce krajní pravice.

Zákazy následovaly po sérii krvavých útoků. Nejprve v polovině července na promenádě v Nice najel radikál s kamionem do davu a zabil 84 lidí, následně se obětí islamistů stal kněz v normandském kostele.

Žena oblečená v muslimských burkinách
Zdroj: Reuters

Na soudy se obrátila muslimská obec, která považovala zákazy za neférové. K nařízení sáhlo od konce července několik starostů ve francouzských letoviscích, například v dějišti mezinárodních filmových festivalů Cannes. Od poloviny srpna městské úřady za jejich porušování vybírají i pokuty. 

Proti zákazům se ve světě zvedla vlna kritiky. Vášnivé reakce vyvolala fotografie skupiny strážníků, kteří návštěvnici pláže přikázali oděv sundat.

Mnoho lidí tak například poukazovalo na to, jestli by se policie podobně zachovala i vůči jeptiškám.

Na vlně on-line sarkasmu začaly vznikat také humorné novotvary. Výrazem „Motorkini“ lidé počastovali protestní obrázek motorkářů ležících na pláži v ochranných kožených oděvech.

Vystoupit z hranic elektronického protestu se rozhodli aktivisté v Londýně. Ve čtvrtek přímo před francouzskou ambasádou spontánně uspořádali plážovou party s heslem „Obleč si, co chceš“.

V samotné Francii je veřejnost značně rozdělená. Jedni mají zákaz burkin za ohýbání náboženské svobody, jiní vidí v muslimských plavkách naopak popření veřejně hlásaného sekularismu. Podle aktuálních průzkumů se veřejnost většinově kloní spíše k druhému názoru.

Ani zástupci socialistické vlády nejsou v otázce burkin zajedno. Zatímco prezident François Hollande se jednoznačně nevyjádřil a premiér Manuel Valls jej obhajoval, několik ministrů se pustilo do jeho kritiky.

Chápu požadavek, aby bylo lidem vidět do obličeje, ale nerozumím tomu, proč by někdo nemohl být oblečen do oděvu, který je velice podobný tomu, v čem lidé surfují. Spousta lidí to nosí proto, aby se chránili před sluncem.
Saša Uhlová
novinářka Deníku Referendum

Šéfka francouzské krajní pravice a další předpokládaná prezidentská kandidátka Marine Le Penová označila rozhodnutí soudu za „nijak překvapivé“, nicméně boj o uplatnění zákazu není podle ní u konce. „Burkiny budou zjevně její součástí (kampaně),“ uvedla s odkazem na blížící se prezidentské klání v příštím roce.

Ahída Zanettiová tvrdí, že jen otevřela veřejné pláže i konzervativním muslimkám
Zdroj: Reuters

Je to znak svobody, říká žena, která oděv vymyslela

Ještě dlouhá debata stojí před spojením burkin a občanských svobod, těm tržním ale podle všeho prospívají.  Australanka Ahída Zanettiová spojovaná s vynálezem burkin, říká, že debata ve Francii rapidně zvýšila oblibu těchto plavek u žen - dokonce až o dvě stě procent.

Zanettiová řekla serveru BBC, že tyto plavky představují svobodu a zdravý život. Ne však útlak. „Já jsem Australanka, už jsem tu celý život. Já vím, co hidžáb znamená. Já vím, co znamená islám. A já vím, kdo jsem,“ řekla.

Původním záměrem Zanettiové bylo otevřít australské pláže i muslimkám. „Chtěla jsem, až moje dcery vyrostou, aby měly tuto svobodu volby,“ uvedla. „Nezajímá mě, pokud chtějí mít bikiny. Je to jejich volba. Nikdo na celém světě nemůže říkat, co máme nebo nemáme nosit,“ prozradila.

Ahída Zanettiová
Zdroj: ČTK/AP

Společnost Zanetti Ahiida prodala od roku 2008 přes 700 tisíc burkin. Z toho kolem 40 procent již šlo do Evropy a dokonce i nemuslimkám. „Využívají je například židovská děvčata a ženy. Viděla jsem i mormonky, že je nosí,“ popsala Zanetti. 

Italové si z burkin velkou hlavu nedělají

Italové k celému problému burkin přistoupili jinak. Tamní ministr vnitra Angelino Alfano řekl, že podle jeho názoru dělají sousedi zákazem těchto plavek chybu. „Francouzský model integrace ostatně příliš dobře nefunguje,“ rýpnul si. Navíc také dodal, že sám není fanouškem přistěhovalectví z mimoevropských zemí.

Důvodem většího pochopení může být to, že Italové jsou zvyklí na jeptišky. Ty chodí ve svých hábitech i do vody a poté posedávají na dekách jako všichni ostatní. „Kdo by se staral, co mají na sobě? V čem je vlastně problém?“ zní z italských pláží. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Dánsko chce posílit bezpečnost v Arktidě, odmítá však debatovat o své suverenitě

Dánsko si přeje spolupracovat na posílení bezpečnosti v Arktidě a je ochotné jednat o jakýchkoli politických otázkách, odmítá ale diskutovat o své suverenitě, uvedla ve čtvrtek dánská premiérka Mette Frederiksenová. Reagovala tak na skutečnost, že prezident Spojených států Donald Trump, který dosud chtěl od Kodaně získat Grónsko, a šéf Severoatlantické aliance Mark Rutte ve středu dospěli k rámci dohody o tomto arktickém ostrově.
Právě teď

Trumpův styl je jako arabský bazar, Evropu ale přiměl jednat, řekl Pavel

Nevyzpytatelné chování amerického prezidenta Donalda Trumpa nelze hodnotit jen negativně a nemělo by být vnímáno jako hrozba, míní prezident Petr Pavel. Jeho politický styl přirovnal k „arabskému bazaru", který provází smlouvání cen. Může sice šokovat, ale často vede k výsledkům, jež podle Pavla Evropu přiměly jednat, zejména v otázkách bezpečnosti a obrany, řekl ve čtvrtek prezident při debatě se studenty Gymnázia Hejčín při návštěvě Olomouckého kraje. Uvedl také, že Evropští členové NATO musí být schopni zajistit si bezpečnost i bez USA.
10:06Aktualizovánopřed 1 mminutou

Trump chystá v Davosu podpis „charty“ své Rady pro mír

Americký prezident Donald Trump plánuje na okraj ekonomického fóra ve švýcarském Davosu podpis zakládající listiny vznikající Rady pro mír. Ta by se nejprve měla zabývat Pásmem Gazy a poté i řešením dalších konfliktů. K USA by se mělo podle médií připojit až 35 dalších států.
před 30 mminutami

Bouře udeřila na Athény, zaplavila ulice kamením

Dva lidé zemřeli v Řecku poté, co přívalové deště zasáhly Athény a další místa. Žena zemřela poté, co ji srazilo auto nesené lokální povodní v jižním předměstí Athén. V přístavu na Peloponésu v jižním Řecku byl rozbouřeným mořem smeten člen pobřežní stráže, když se pokoušel upevnit člun. Hasiči přijali v řeckém hlavním městě stovky hovorů s žádostí o odčerpání vody ze zaplavených budov. Bouře zaplavila ulice bahnem a kamením. Očekává se, že ve čtvrtek se přesune do východní části země.
před 48 mminutami

Witkoff oznámil pokrok v rozhovorech o ukončení rusko-ukrajinské války

Jednání o ukončení rusko-ukrajinské války dosáhla velkého pokroku, zbývá dořešit poslední otázku. Podle agentury Reuters to uvedl na Světovém ekonomickém fóru v Davosu zmocněnec prezidenta USA Steve Witkoff. Během dne odcestuje do Moskvy, aby ukončení konfliktu projednal s ruskými představiteli.
před 1 hhodinou

Trump po jednání s Ruttem ustoupil od hrozeb cly kvůli Grónsku

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede plánovaná dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Podrobnosti ohledně obsahu dohody ovšem nespecifikoval. Rutte uvedl, že s Trumpem ve středu nehovořil o tom, zda Grónsko zůstane součástí Dánského království.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Napětí mezi vládou a prezidentem v Polsku roste. Nawrocki využívá práva veta

V Polsku roste napětí mezi vládou a prezidentem. Naposledy hlava státu v tomto týdnu sice podepsala návrh nového rozpočtu, ihned ho ale poslala k ústavnímu soudu. Prezident Karol Nawrocki opakovaně plány vlády blokuje, od nástupu do úřadu už své veto využil třiadvacetkrát.
před 2 hhodinami

Trump jednal dle obvyklé taktiky, míní Zahradil. Zájmy má řešit s NATO, říká Lipavský

Americký prezident Donald Trump ve středu večer oznámil, že se s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem dohodl na rámci budoucí dohody o Grónsku a Arktidě. Zároveň odvolal plánované zavedení cel na vybrané evropské státy. Podle experta Motoristů na zahraniční politiku Jana Zahradila Trump postupoval dle své obvyklé taktiky – na úvod jednání nastavil konfrontační rétoriku, od které postupně odstoupil. Bývalý ministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS) míní, že bezpečností zájmy USA jsou sice legitimní, Washington by je ale měl řešit v rámci NATO. Svůj pohled na věc v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským přidali také bývalý ministr financí Ivan Pilip a bývalý guvernér ČNB Miroslav Singer.
před 2 hhodinami
Načítání...