Navzdory ústupku ze strany francouzské vlády, která nezavede novou daň na pohonné hmoty, panují v zemi obavy z dalších násilností. Hnutí takzvaných žlutých vest totiž nezrušilo protivládní demonstrace plánované na sobotu. Protestovat chce kvůli nespokojenosti se situací ve Francii, zejména kvůli nízké životní úrovni. Ke žlutým vestám se přidávají i studenti, jimž se nelíbí školská reforma. Úřady chystají do ulic nasadit 89 tisíc strážců zákona a v Paříži i 12 obrněných transportérů.
Francie čelí největší vlně násilí od roku 1968. K novým protestům zvažuje povolat armádu
Události: Francií otřásají násilné protesty (zdroj: ČT24)
Na protestech, které původně směřovaly především proti dani na pohonné hmoty, se postupně začaly projevovat známky celkové nespokojenosti řady Francouzů s vládními ekonomickými reformami a rostoucími životními náklady. V sobotu se tak k protestům chtějí připojit například i řidiči kamionů či zemědělci. Ke stávce vyzvala i menší odborová organizace zastupující policisty.
Podle agentury Reuters je nynější vlna protestů největší od nepokojů v roce 1968. Do Paříže se v sobotu chystá „tvrdé jádro několika tisíc lidí“, kteří chtějí „rozbíjet a zabíjet“, tvrdí Elysejský palác. Podle tisku se na demonstraci připravují mimo jiné příznivci krajní pravice a levice. Radikalizují se i někteří dříve umírnění zástupci žlutých vest, varuje podle AFP zdroj z ministerstva vnitra.
Francouzský prezident Emmanuel Macron ve středu požádal politiky i představitele odborů, aby vyzvali lidi ke klidu. Premiér Édouard Philippe varoval, že „ve hře“ je „bezpečnost Francouzů i našich institucí“. Proti násilníkům budou podle něj úřady postupovat tvrdě.
Mluvčí vlády Benjamin Griveaux nevyloučil, že by mohla být v případě násilných protestů nasazena i armáda. Podle zdroje agentury Reuters by mohli být využiti vojáci, kteří v současnosti hlídkují v souvislosti s protiteroristickými opatřeními.
„Použijeme 12 obrněných transportérů četnictva, protože tady máme lidi, kteří zde nejsou, aby manifestovali, ale aby ničili. Mobilizovali jsme významný počet příslušníků bezpečnostních složek: 8000 v Paříži a 89 000 v celé Francii,“ popsal chystaná bezpečnostní opatření premiér Philippe.
Některé památky či obchody neotevřou
Ministr školství Jean-Michel Blanquer vyzval Francouze, aby o víkendu raději zůstali doma. Z bezpečnostních důvodů nebudou v sobotu otevřené některé pařížské památky včetně Velkého a Malého paláce a několika dalších muzeí a galerií.
Návštěvníci se nebudou moci podívat ani na Eiffelovu věž nebo do Vítězného oblouku, na kterém po minulé sobotě zůstaly nasprejované nápisy i poškozené sochy. Zavřená bude kvůli obavám z násilí také řada obchodů a restaurací v centru metropole.
Vláda vzdala daň a chce vyšší mzdy
Francouzská vláda ve středu vyhověla požadavkům hnutí takzvaných žlutých vest a oznámila, že s daní na pohonné hmoty v rozpočtu na rok 2019 nepočítá. Její zrušení bude podle ministra pro rozpočet Géralda Darmanina vládu stát čtyři miliardy eur (téměř 104 miliard korun).
Premiér také na půdě horní parlamentní komory oznámil, že je připraven jednat o nejrůznějších možnostech, jak v zemi zvýšit mzdy nejhůře placených osob.
Nejasnost v uplynulých dnech panovala kolem zavedení takzvané solidární daně z bohatství (ISF). Philippe označil za „nutné“ uvažovat o jejím znovuzavedení poté, co byla na začátku letošního roku zrušena. Prezident však zavedení daně na zasedání vlády podle AFP vyloučil.
Podle průzkumu agentury YouGov, který zveřejnil list Le Figaro, je popularita Macrona na 18 procentech, premiér Philippe je oblíben u 21 procent respondentů. Poslanci tří levicových parlamentních stran ve čtvrtek oznámili, že začátkem příštího týdne předloží návrh na vyslovení nedůvěry vládě. Důvodem je právě postup kabinetu při řešení krize kolem žlutých vest. Macronův blok má nicméně v Národním shromáždění pohodlnou většinu hlasů.
Žluté vesty nejsou jednotné, někteří dialog s politiky odmítají
Hnutí žlutých vest organizuje od 17. listopadu protesty a silniční blokády. Vláda zpočátku trvala na svém rozhodnutí zavést daň na pohonné hmoty, jejíž výnos měl sloužit k financování „ekologické transformace“. Po násilných protestech z minulé soboty ale ustoupila. Podle vládní statistiky si protesty vyžádaly již čtyři mrtvé a přes devět set zraněných.
V Paříži se ve čtvrtek setkali zástupci sedmi největších odborových organizací a ve společném prohlášení odsoudili „všechny formy násilí“ na demonstracích. Zároveň ale označili hněv lidí za legitimní.
Hnutí žlutých vest pojmenované podle neonového reflexního oblečení, které si během protestů lidé berou na sebe, je značně nejednotné. Nestojí za ním žádná politická strana ani odbory a lidé se organizují především na Facebooku. Výrazné osobnosti hnutí, které se vyjadřují veřejně a jednají například i se zástupci vlády, podle francouzských médií čelí nevraživosti dalších nespokojených lidí, kteří si dialog s politiky nepřejí. Někteří z mluvčích hnutí dostávají i výhrůžky smrtí.