Brusel - České předsednictví se do paměti zapíše podle úspěchu poslední Evropské rady, prohlásil dnes v Bruselu český premiér Jan Fischer. Podle něj jelo české předsednictví na summit Evropské unie se čtyřmi cíli - schválit záruky pro Irsko, dosáhnout shody na osobnosti, která by měla vést v dalším období Evropskou komisi, schválit závěry ke klimatickým změnám a dospět k dohodě o finančním dohledu. To vše se v Bruselu podařilo. "Člověk nemusí být právě statistik, aby dospěl k závěru, že jsme byli úspěšní na sto procent," shrnul dva dny summitu český premiér Jan Fischer.
Česko prý významně přispělo ke schválení textu záruk pro Irsko, které umožní stanovit datum druhého referenda o ratifikaci Lisabonské smlouvy. „Domníváme se, že záruky jsou dostatečně pevné, aby rozptýlily obavy irských občanů z přijetí Lisabonské smlouvy,“ prohlásil Fischer. Dokument je prý zároveň přijatelný pro všechny členské státy.
José Barroso:
Evropská unie se v dokumentu zaručuje, že nebude zasahovat Irsku do daní a potratů. Dublin získal i záruku neutrality a také garance, že nepřijde o svého eurokomisaře. Český premiér zdůraznil: „To nejsou jenom záruky pro Irsko, ale například v daňové oblasti se vztahují i na ostatní členské státy.“
„Jedná se o vysvětlující text, který nemění ani čárku na Lisabonské smlouvě,“ pokračoval Fischer. Politikům se tak podařilo během noci rozptýlit obavy některých členských států, že by přijetí tohoto dokumentu znamenalo znovuotevření ratifikačního procesu. Dokument tedy nemá formu protokolu, jak si představovalo Irsko.
I tak ale po skončení vrcholné schůzky EU irský premiér Brian Cowen prohlásil: „Myslím si, že budeme v pozici, abychom uspořádali opakované referendum na začátku října.“
Podle politologa Petra Robejška je na hodnocení půlročního českého předsednictví EU příliš brzy. Robejšek se v ČT vyjádřil i k samotnému působení Evropské unie: „EU se bere vážněji, než ji berou občané a svět… Slyšíme velká slova, po kterých nenásledují někdy vůbec žádné činy nebo pouze málo činů.“
Unie zpřísní dohled nad finančním trhem
Evropští představitelé se také shodli v Bruselu na reformě dohledu nad evropským finančním trhem, která by měla zamezit opakování finanční krize. Opatření má finanční instituce přimět k tomu, aby do budoucna neinvestovaly do rizikových produktů. Unie tak chce předejít tomu, že by národní vlády musely zachraňovat privátní banky.
Členské státy unie v Bruselu se také shodly na osobě José Manuela Barrosa jako člověka, který by měl vést Evropskou komisi i v dalším volebním období. Nyní musí kandidaturu Barrosa na post předsedy komise posvětit ještě Evropský parlament.
Politici se na summitu dohodli i na tom, že unie dodrží již dříve stanovené závazky ohledně snížení emisí skleníkových plynů. Unie chce snížit jejich objem do roku 2020 proti roku 1990 o pětinu. Státy se také shodly na tom, že unie finančně pomůže rozvojovým zemím zapojit se do boje proti změnám klimatu. Zatím ale není jasné, kolik na to vlastně věnuje společenství peněz.
- Summit Evropské unie autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/10/939/93809.jpg
- José Manuel Barroso na summitu EU autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/10/940/93948.jpg
- José Manuel Barroso autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/10/939/93854.jpg
