Londýn - Chování českého prezidenta Miloše Zemana vyprovokovalo válku mezi českým ministerstvem zahraničí a Pražským hradem a podkopalo českou zahraniční politiku v momentě, kdy vůdci Evropské unie volají po jednotě ve snaze ukončit konflikt na Ukrajině. V komentáři ke vztahům mezi Hradem a českou diplomacií to píše britský list The Financial Times.
Mnozí pozorovatelé soudí, že Kreml se podle taktiky „rozděl a panuj“ snaží rozvrátit solidaritu v otázce sankcí proti Moskvě mezi svými bývalými středoevropskými vazaly. Prezidentovy výlevy jsou rovněž v rozporu se stanoviskem předsedy vlády Bohuslava Sobotky, který podpořil kroky k posílení tlaku na Moskvu. Činitelé v Praze podle listu tvrdí, že byla přijata opatření k zamezení toku citlivých informací na Hrad.
Diplomatické přešlapy kolem Zemana zvýrazňují křehkost situace uvnitř EU. Zeman odsoudil sankce proti Rusku a prohlásil, že ukrajinský konflikt je „občanská válka“, připomíná The Financial Times. Kritizoval také ukrajinského premiéra Arsenije Jaceňuka jako „premiéra války“ a doporučoval Ukrajině, aby prošla finlandizací.
Když loni v říjnu na konferenci v Miláně evropští vůdci žádali Vladimira Putina, aby zastavil konflikt na Ukrajině, Miloš Zeman byl nápadně nepřítomen. A když se německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident François Hollande marně snažili přesvědčit ruského prezidenta, rozprávěl Zeman, usazen v plyšovém křesle u kávy s cigaretou, s ruským ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem.
Zeman je protřelý populista, jehož má české voličstvo v oblibě pro jeho ochotu mluvit otevřeně, konstatuje britský list. Když z funkce premiéra v roce 2002 odstoupil, strávil dekádu mimo úřad a dostal se do blízkosti dvou podnikatelů se silnými vazbami na Moskvu, kteří podle některých hlasů ovlivnili jeho proruské sklony, pokračuje list a jmenuje v této souvislosti Zemanova poradce Martina Nejedlého a lobbistu Miroslava Šloufa.
Stává se českou tradicí mít na Hradě blázna
Zeman znásobil těžkosti českých diplomatů, kteří se snaží vysvětlovat jeho komentáře polekaným spojencům, když promluvil na akci zorganizované Vladimirem Jakuninem, bývalým agentem KGB a prezidentem ruských železnic. Jakunin, jehož Zeman označuje za „dávného přítele“, je zařazen na americký sankční seznam, ale v Praze minulý měsíc hovořil na vzpomínkové akci k výročí holocaustu, kterou hostil prezident.
Jistému českému diplomatovi, který nechce být jmenován, protože nesmí hovořit s médii, nedávno jeden americký činitel prý řekl: „Zatím Zemana ignorujeme, dokud se jeho slova nestanou municí pro ruskou propagandu.“ Sobotka původně označoval Zemanova prohlášení za osobní názor, ale v posledních měsících jeho komentáře veřejně napadal a dával najevo, že nedostatek koordinace jejich prohlášení vyvolává riziko odcizení spojenců v EU a NATO.
Podle některých úředníků ministerstva zahraničí ale prostě Zeman pokračuje tam, kde jeho předchůdce Václav Klaus v roce 2013 skončil. Klaus byl vyhlášeným euroskeptikem a obdivovatelem Putinova Ruska. „Stává se českou tradicí mít na Hradě blázna,“ řekl britskému deníku jeden český diplomat.
