Financial Times: Novým britským velvyslancem při EU bude Barrow, bývalý ambasador v Bruselu

Novým britským velvyslancem při Evropské unii bude podle Financial Times kariérní diplomat Tim Barrow. Listu to potvrdili čtyři vysoce postavené zdroje. Úřad dosud vede Ivan Rogers, který ale podal rezignaci, ačkoli původně měl v čele britského zastoupení zůstat do listopadu.

Britská premiérka Theresa Mayová jmenuje Barrowa velvyslancem v brzké době, napsal FT s tím, že do této funkce ho doporučil tajemník kabinetu Jeremy Heywood. Podle listu bude výběr Barrowa zklamáním pro euroskeptické křídlo konzervativců. Ti kritizovali proevropské „skupinové myšlení“ na ministerstvu zahraničí, jehož je Barrow dlouholetým představitelem.  

FT napsali už dříve, že sílil tlak na to, aby místo Rogerse přišel někdo, kdo je pro brexit více zapálený. Ministr zahraničí Boris Johnson chtěl podle FT místo Rogerse někoho, kdo brexit bezvýhradně podporuje a zastává stejný postoj jako současná vláda.

To potvrdil i spolupracovník ČT ve Velké Británii Ivan Kytka. „Existuje tlak euroskeptického křídla ve vládě a v parlamentu, aby to byl člověk jasně pro brexit a který nebude takovým pesimistou, jakým měl být Rogers,“ uvedl dříve během dne Kytka.

Tim Barrow při nástupu do funkce velvyslance v Moskvě (prosinec 2011)
Zdroj: Reuters

„Pokud se ale podíváme na minulá jmenování premiérky Mayové do podobných pozic, tak vždy hledá někoho spíše blíže ke středu. Ona sama se chce vyhýbat extrémům, také proto, že cítí politickou odpovědnost za to, aby se ta hluboce rozdělená britská společnost po referendu před více než šesti měsíci víc nepolarizovala,“ dodal také Kytka.

Barrow na ministerstvu zahraničí pracuje od roku 1986. V minulosti sloužil jako britský velvyslanec v Moskvě a na několika diplomatických postech v Bruselu. Působil na britském zastoupení v EU a zabýval se také zahraniční a  bezpečnostní politikou EU. V současnosti je politickým ředitelem na ministerstvu zahraničí.  

Rogers se tvrdě opřel do vlády

Končící velvyslanec Rogers ve svém rezignačním dopise tvrdě kritizoval postup své vlády při vyjednávání o odchodu země z evropského svazku. Své kolegy v Bruselu vyzval, aby se postavili „zmatenému uvažování“ a nepodloženým argumentům. Ministři podle něj potřebují slyšet nepřikrášlené i nepohodlné názory.

Ivan Rogers
Zdroj: Reuters

O Rogersově odchodu, který diplomat oznámil v dopise svému týmu, informoval list Financial Times (FT) v úterý. Rogers důvod ochodu neoznámil. Britská média nicméně upozorňují na neshody mezi ním a některými členy kabinetu premiérky Theresy Mayové, jež chce zahájit odchod z EU na jaře.

„Doufám, že budete i nadále bojovat proti nepodloženým argumentům a zmatenému uvažování a nikdy se nebudete bát říct pravdu těm u moci. Doufám, že budete jeden druhého podporovat v těchto těžkých časech, kdy budete muset říkat nepříjemné věci těm, kteří to potřebují slyšet,“ uvedl podle deníku The Independent Rogers v závěru svého dopisu.  

Neshody mezi Rogersem a vládou trvaly delší dobu

BBC ve své analýze uvádí, že Rogers odchází, neboť Londýn nechtěl slyšet jeho rady. „Takže nyní se hledá velvyslanec, který bude říkat vládě pravdu a zároveň si zachová důvěru Downing Street, který zná Brusel, ale není vnímán jako jeho součást,“ píše BBC. 

Nahrávám video

Neshody mezi vládou a Rogersem vyvrcholily v prosinci, kdy do médií unikla informace, že Rogers Mayovou varoval, že dojednání obchodní dohody mezi Evropskou unií a Londýnem může trvat i deset let. Osud ujednání je podle něj navíc nejistý, protože ho nakonec mohou zablokovat parlamenty unijních zemí.

Ačkoli tento Rogersův názor byl už několik týdnů starý, kvůli zveřejnění vyvolal kritiku za přílišný pesimismus v některých britských médiích, jež odchod z Unie podporují. Objevily se i spekulace, že únik byl záměrný, aby podkopal velvyslancovu pozici.

Opozice: Rogers byl klíčovou osobou

Bývalý předseda liberálních demokratů Nick Clegg uvedl, že demise někoho tak zkušeného, jako je Rogers, podle něj zasadí těžkou ránu brexitovým plánům vlády. „Pokud je pravda, že Rogerse vyhnali znepřátelení zastánci brexitu ve vládě, dá se to považovat za velkolepý vlastní gól.“

Podle labouristického poslance Stephena Kinnocka premiérka Mayová „lehkomyslně kormidluje (Británii) přes neprobádané vody“. Rogers hrál v brexitovém procesu klíčovou roli, dodal Kinnock.

Bývalý labouristický ministr obchodu a někdejší evropský komisař Peter Mandelson uvedl, že státní úředníci jsou „stále nervóznější, když mají vládě poskytnout objektivní názor a radu“. Odchod Rogerse je podle něj nenahraditelnou ztrátou.

Maltský premiér Joseph Muscat, jehož země nyní předsedá Radě EU, podle Reuters označil Rogersův odchod za britskou záležitost. Vláda v Londýně Rogersův dopis nijak nekomentovala, pouze uvedla, že diplomat má právo svobodně vyjádřit svůj názor.

Bývalý vůdce konzervativců a zastánce brexitu Iain Duncan Smith stanici BBC Radio 4 řekl, že když státní úředník vyjde se svým názorem na veřejnost, „ministři takovému jedinci už nemohou věřit“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 50 mminutami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk je uzavřen kvůli protestní akci

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk je až do sobotního večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platí od 11:00 do 19:00 a na italské straně od 10:30 do 20:00.
11:44Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 1 hhodinou

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 2 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 4 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
02:16Aktualizovánopřed 5 hhodinami

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 6 hhodinami

Británie chystá zákon proti poškozování podmořských kabelů nepřátelskými státy

Britská vláda navrhne zákon, který má Rusku a dalším nepřátelským státům zabránit v poškozování klíčových komunikačních kabelů vedoucích pod mořskou hladinou. Nová legislativa zavede vyšší pokuty a přísnější tresty odnětí svobody pro majitele a provozovatele lodí, kteří podmořské kabely poškodí bezohledným jednáním, uvedly s odkazem na sdělení vlády tiskové agentury.
před 8 hhodinami
Načítání...