Fatah a Hamas se dohodly na přechodné vládě a volbách

Káhira - Palestinská samospráva v čele s Mahmúdem Abbásem dnes v Káhiře s radikálním hnutím Hamas dosáhla dohody o ukončení čtyři roky trvající vzájemné roztržky. Všechny sporné body byly vyřešeny a obě strany se dohodly na vytvoření jednotné přechodné vlády a datu voleb. Dohoda se týká také bezpečnostních otázek a rekonstrukce Organizace pro osvobození Palestiny tak, aby se k ní Hamas mohl připojit. Dohody bylo dosaženo za egyptského zprostředkování a je klíčovou podmínkou pro restart momentálně zamrzlého mírového rozhovoru s Izraelem. Izrael nicméně prohlásil, že Abbás si musí vybrat mezi mírem s Izraelem a mírem s Hamasem. Podle USA se jakákoli příští palestinská vláda musí zřeknout násilí a uznat právo Izraele na existenci.

Podle dohodnutého plánu by měla být v příštích dnech vytvořena přechodná jednotná vláda složená z nezávislých osobností. Ta by měla začít připravovat prezidentské a parlamentní volby, jež by se měly konat do roka. Dohoda se týká také bezpečnostních otázek včetně propojení bezpečnostních sil obou stran a dále rekonstrukce Organizace pro osvobození Palestiny tak, aby se k ní Hamas mohl připojit. Obě strany se také dohodly, že každá z nich propustí vězně z té druhé.

Vedoucí obou delegací dohodu parafovali, podle komuniké z jednání Egypt v krátké době pozve představitele všech palestinských frakcí do Káhiry ke konečnému podpisu.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu:

„Palestinská správa si musí vybrat – buď mír s Izraelem, nebo mír s Hamasem. Mír s oběma je nemožný, protože cílem Hamasu je zničení státu Izrael, to sám otevřeně říká. Pálí rakety na naše města a děti. Doufám, že si palestinská samospráva vybere dobře – a to Izrael. Je to jen na ní.“

Izraelský ministr zahraničí Avigdor Lieberman prohlásil, že dohoda je důsledkem obav Hamasu ze zhroucení syrského režimu. V syrské metropoli Damašku totiž sídlí exilové vedení Hamasu.

Fatah (Dobytí)
Hnutí, které bojuje za nezávislý palestinský stát, oficiálně vzniklo v lednu 1965, kdy bylo vydáno první komuniké a začal ozbrojený boj proti Izraeli. Stranu ale založil již v listopadu 1956 v okupované Gaze Jásir Arafat. V dalších letech se Fatah různě štěpil a měl na svědomí řadu teroristických útoků v Evropě či na Blízkém východě. Začátkem 70. let založili někteří členové Fatahu například skupinu Černé září, která spáchala atentát na izraelské účastníky OH v Mnichově v roce 1972. Od 90. let je Fatah vstřícný k mírovým rozhovorům a prosazuje umírněnější politiku vůči židovskému státu. V posledním desetiletí byl Fatah obviňován z korupce a klientelismu, projevoval se také názorový rozkol mezi staršími a mladšími členy. Hnutí zvítězilo v prvních demokratických volbách na území palestinské autonomie v lednu 1996 a stalo se hlavní součástí Organizace pro osvobození Palestiny (OOP). O deset let později ale Fatah skončil překvapivě až druhý za konkurenčním radikálním islamistickým Hamasem. Hnutí vedl až do své smrti v roce 2004 Jásir Arafat, nyní je předsedou Mahmúd Abbás (stál u jeho zrodu). Abbásovo postavení v čele Fatahu, který po roztržce s Hamasem před pěti lety ovládá palestinská území na západním břehu Jordánu, potvrdil i sjezd v srpnu 2009. Na něm strana schválila nový program, ve kterém se vyslovuje pro odpor všemi prostředky proti izraelské okupaci, zároveň se ale v programu uvádělo, že usiluje o spravedlivý mír v regionu.

Hamas (Hnutí islámského odporu; Nadšení)
Radikální islamistické hnutí, které je odpovědné za množství teroristických útoků proti Izraeli a jež USA i EU zařadily na seznam teroristických organizací. Má obávanou vojenskou složku Kásam, ale na palestinských autonomních územích si získalo reputaci i svými sociálními programy. Hamas založil v listopadu 1987 v pásmu Gazy šajch Ahmad Jasín. Oficiálně se věnuje šíření islámu, v dubnu 1993 ale změnilo směr a začalo s protiizraelskými útoky. Podle svého statutu ze srpna 1988 usiluje o vytvoření islámského státu na celém území Palestiny včetně Izraele, přičemž boj za osvobození Palestiny od izraelské okupace je představován nikoli jako národní záležitost Palestinců, ale jako „povinnost každého muslima, ať žije v jakékoli zemi“. Ve svém statutu vyznává džihád (svatou válku) a píše, že „každý Žid a každý židovský kolonista je jeho terčem a musí být zabit“. Odmítá jednání s Izraelem. Ve volbách v roce 2006 Hamas překvapivě zvítězil a poté se přes nelibost Fatahu podílí na vládě - zpočátku sám, od března do června 2007 fungovala společná vláda národní jednoty Hamasu a Fatahu. Krátké příměří ale ukončil ozbrojený konflikt a otevřený boj o Gazu. Zvítězil v něm Hamas, který od té doby tomuto území vládne, nic na tom nezměnila ani izraelská operace Lité olovo koncem roku 2008. Poslední dva roky udržoval nicméně Hamas, který z exilu v Damašku vede Chálid Mišal, s Izraelem relativní příměří, od počátku letošního roku ale opět vystupňoval napětí.

Vztahy mezi oběma hnutími byly dlouhodobě zablokovány. Hamas v 2006 vyhrál palestinské volby. Výsledkem jeho následných bojů s hnutím Fatah, které do té doby dominovalo, je, že umírněnější Fatah v čele s Abbásem ovládá západní břeh Jordánu (Předjordánsko) a radikálně protiizraelský Hamas kontroluje pásmo Gazy. Pokusy o smíření začaly před dvěma lety a až do dnešního dne nepřinesly výsledky. Podle agentury Reuters byli mnozí činitelé vzhledem k hloubce roztržky dnešní dohodou překvapeni.

Obnovení palestinské jednoty je jeden z klíčových předpokladů mírového urovnání s Izraelem. Zatím však není známo, že by se Hamas vzdával svého odmítavého postoje k jednání s Tel Avivem. Izraelský ministerský předseda Benjamin Netanjahu také vzápětí dohodu komentoval slovy, že „palestinská samospráva si musí vybrat buď mír s Izraelem, nebo mír s Hamasem. Mír s oběma není možný. Hamas se snaží Izrael zničit a střílí rakety na naše města a na naše děti.“

Fatah, strana Jásira Arafata, léta palestinskému hnutí dominoval. V 90. letech ale dostala palestinská území samosprávu a politici Fatahu znechutili masy Palestinců korupcí. Dopředu se začal drát Hamas - pro USA i Evropu teroristická organizace. Palestince oslovil nejen náboženským radikalismem, ale také bojem za očištění palestinské politiky. Když Hamas v roce 2006 drtivě vyhrál palestinské volby, byl to pro svět šok. Společná vláda s Fatahem přežila jen tři měsíce. Pak se místo koaličních jednání začalo střílet. Hamas vyhnal Fatah z pásma Gazy, na které uvalily blokádu Izrael i Egypt. Mírová jednání Palestinců s Izraelem uvízla na mrtvém bodě. Pokud by teď Palestinci sestavili společnou vládu, znamenalo by to další prudký zvrat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Osm států USA žaluje OpenAI. ChatGPT podle nich škodí dětem a klame dospělé

Osm amerických států tento týden podalo žaloby na technologickou společnost OpenAI s tím, že její populární chatbot ChatGPT porušil státní zákony o ochraně spotřebitelů. Toho se podle nich dopustil tím, že způsobuje újmu dětem a klame dospělé, informovala agentura AP. V žalobách se mimo jiné uvádí, že ChatGPT poskytuje nebezpečné lékařské rady, podněcuje paranoii a navádí lidi k sebevraždě. Zmiňují i nabádání k ublížení jiným osobám, či dokonce jejich zabití.
před 52 mminutami

Von der Leyenová kritizovala nový návrh rozpočtu EU pro malou flexibilitu

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová kritizovala nový návrh budoucího víceletého rozpočtu EU, který podle ní výrazně omezuje flexibilitu, jež Evropské unii umožňuje reagovat na nepředvídatelné krize. Uvedla to na tiskové konferenci po skončení dvoudenního summitu EU v Bruselu. Návrh irského předsednictví odmítá například Švédsko, nelíbí se ani německému kancléři Friedrichu Merzovi. Dle slov předsedy Evropské rady Antónia Costy je potřeba mít celkovou dohodu do konce roku.
před 1 hhodinou

Rusko pokračuje v útocích, na severu Ukrajiny připravilo statisíce lidí o elektřinu

Rusko v noci útočilo na přístav v ukrajinské Oděské oblasti a zasáhlo i nákladní loď plující do Oděsy. V Chmelnycké oblasti způsobily ruské drony požár v ropném skladišti, ve městě Umaň ruský dron zasáhl výškovou budovu. Ve Volyňské oblasti zůstaly kvůli ruským útokům statisíce lidí bez elektřiny. Za pátek zatím z napadené země přišly informace o pěti zabitých. Ukrajinci zase podle ruských zdrojů zasáhli ruskou mobilní radarovou stanici.
10:24Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Sankce zůstanou, zní z EU. Trump má útoky na ruské rafinerie za „ostudné“

Evropská unie nezruší žádné sankce vůči Rusku, dokud Moskva neukončí svou válku na Ukrajině, uvedla na summitu EU šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. Po konci summitu oznámil předseda Evropské rady António Costa, že unijní lídři požádali Komisi, aby se zabývala dodatečnými finančními potřebami Ukrajiny v příštím roce a aby předložila návrhy řešení. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v Bruselu poděkoval spojencům za podporu. Lídři unijních zemí jednali také o migraci.
10:50Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Fungování Starshieldu na Ukrajině se zlepšilo, ale nebylo plně obnoveno, řekl Zelenskyj

USA v minulých dnech omezily Ukrajině využívání družicového systému Starshield na přímý pokyn Bílého domu, uvedla v pátek agentura Reuters s odvoláním na dva americké činitele. Ukrajina si v týdnu stěžovala na omezení systému využívaného například k navádění dronů, ve čtvrtek se však už podle ní jeho činnost zlepšila. Dle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského ale zatím nebylo fungování plně obnoveno. Dle eurokomisařky Kaji Kallasové aktuálně EU nemá kapacitu vojenskou verzi Starlinku nahradit.
05:08Aktualizovánopřed 3 hhodinami

ČEZ podal v Lucembursku žaloby proti blokaci tamních firem kvůli Diag Human

Polostátní energetická firma ČEZ podala u příslušných lucemburských soudů žaloby proti blokaci tamních firem, přes které společnost vlastní majoritní podíl v distribuční plynárenské firmě GasNet. Českému rozhlasu to potvrdil mluvčí ČEZu Ladislav Kříž.
18:46Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Česko a další státy prosadily do závěrů summitu EU nové požadavky na ETS 2

Několika členským státům EU včetně Česka se do závěrů summitu EU podařilo dostat novou výzvu Evropské komisi (EK), aby znovu vyhodnotila dopady systému emisních povolenek ETS 2. Vyplývá to z konečných závěrů prvního dne jednání, který proběhl ve čtvrtek. Evropská rada rovněž nově výslovně zdůraznila, že v rámci přezkumu systému ETS je třeba omezit kolísání cen povolenek a zmírnit jejich dopad na ceny elektřiny. Premiér Andrej Babiš (ANO) se také vyjádřil k přípravě budoucího víceletého rozpočtu EU.
08:54Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Datacentra vyvolávají v Evropě odpor. Obyvatelé se obávají dopadů na životní prostředí

Datová centra hrají klíčovou roli v rozvoji umělé inteligence (AI), digitální ekonomiky i kybernetické bezpečnosti. Jejich výstavba však v Evropě vyvolává stále větší odpor. Kritici upozorňují především na vysokou spotřebu elektřiny a vody či negativní dopady na životní prostředí. Spory kolem datových center tak otevírají otázku, jak skloubit technologický rozvoj s požadavky na udržitelnost.
před 6 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.