Fatah a Hamas se dohodly na přechodné vládě a volbách

Káhira - Palestinská samospráva v čele s Mahmúdem Abbásem dnes v Káhiře s radikálním hnutím Hamas dosáhla dohody o ukončení čtyři roky trvající vzájemné roztržky. Všechny sporné body byly vyřešeny a obě strany se dohodly na vytvoření jednotné přechodné vlády a datu voleb. Dohoda se týká také bezpečnostních otázek a rekonstrukce Organizace pro osvobození Palestiny tak, aby se k ní Hamas mohl připojit. Dohody bylo dosaženo za egyptského zprostředkování a je klíčovou podmínkou pro restart momentálně zamrzlého mírového rozhovoru s Izraelem. Izrael nicméně prohlásil, že Abbás si musí vybrat mezi mírem s Izraelem a mírem s Hamasem. Podle USA se jakákoli příští palestinská vláda musí zřeknout násilí a uznat právo Izraele na existenci.

Podle dohodnutého plánu by měla být v příštích dnech vytvořena přechodná jednotná vláda složená z nezávislých osobností. Ta by měla začít připravovat prezidentské a parlamentní volby, jež by se měly konat do roka. Dohoda se týká také bezpečnostních otázek včetně propojení bezpečnostních sil obou stran a dále rekonstrukce Organizace pro osvobození Palestiny tak, aby se k ní Hamas mohl připojit. Obě strany se také dohodly, že každá z nich propustí vězně z té druhé.

Vedoucí obou delegací dohodu parafovali, podle komuniké z jednání Egypt v krátké době pozve představitele všech palestinských frakcí do Káhiry ke konečnému podpisu.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu:

„Palestinská správa si musí vybrat – buď mír s Izraelem, nebo mír s Hamasem. Mír s oběma je nemožný, protože cílem Hamasu je zničení státu Izrael, to sám otevřeně říká. Pálí rakety na naše města a děti. Doufám, že si palestinská samospráva vybere dobře – a to Izrael. Je to jen na ní.“

Izraelský ministr zahraničí Avigdor Lieberman prohlásil, že dohoda je důsledkem obav Hamasu ze zhroucení syrského režimu. V syrské metropoli Damašku totiž sídlí exilové vedení Hamasu.

Fatah (Dobytí)
Hnutí, které bojuje za nezávislý palestinský stát, oficiálně vzniklo v lednu 1965, kdy bylo vydáno první komuniké a začal ozbrojený boj proti Izraeli. Stranu ale založil již v listopadu 1956 v okupované Gaze Jásir Arafat. V dalších letech se Fatah různě štěpil a měl na svědomí řadu teroristických útoků v Evropě či na Blízkém východě. Začátkem 70. let založili někteří členové Fatahu například skupinu Černé září, která spáchala atentát na izraelské účastníky OH v Mnichově v roce 1972. Od 90. let je Fatah vstřícný k mírovým rozhovorům a prosazuje umírněnější politiku vůči židovskému státu. V posledním desetiletí byl Fatah obviňován z korupce a klientelismu, projevoval se také názorový rozkol mezi staršími a mladšími členy. Hnutí zvítězilo v prvních demokratických volbách na území palestinské autonomie v lednu 1996 a stalo se hlavní součástí Organizace pro osvobození Palestiny (OOP). O deset let později ale Fatah skončil překvapivě až druhý za konkurenčním radikálním islamistickým Hamasem. Hnutí vedl až do své smrti v roce 2004 Jásir Arafat, nyní je předsedou Mahmúd Abbás (stál u jeho zrodu). Abbásovo postavení v čele Fatahu, který po roztržce s Hamasem před pěti lety ovládá palestinská území na západním břehu Jordánu, potvrdil i sjezd v srpnu 2009. Na něm strana schválila nový program, ve kterém se vyslovuje pro odpor všemi prostředky proti izraelské okupaci, zároveň se ale v programu uvádělo, že usiluje o spravedlivý mír v regionu.

Hamas (Hnutí islámského odporu; Nadšení)
Radikální islamistické hnutí, které je odpovědné za množství teroristických útoků proti Izraeli a jež USA i EU zařadily na seznam teroristických organizací. Má obávanou vojenskou složku Kásam, ale na palestinských autonomních územích si získalo reputaci i svými sociálními programy. Hamas založil v listopadu 1987 v pásmu Gazy šajch Ahmad Jasín. Oficiálně se věnuje šíření islámu, v dubnu 1993 ale změnilo směr a začalo s protiizraelskými útoky. Podle svého statutu ze srpna 1988 usiluje o vytvoření islámského státu na celém území Palestiny včetně Izraele, přičemž boj za osvobození Palestiny od izraelské okupace je představován nikoli jako národní záležitost Palestinců, ale jako „povinnost každého muslima, ať žije v jakékoli zemi“. Ve svém statutu vyznává džihád (svatou válku) a píše, že „každý Žid a každý židovský kolonista je jeho terčem a musí být zabit“. Odmítá jednání s Izraelem. Ve volbách v roce 2006 Hamas překvapivě zvítězil a poté se přes nelibost Fatahu podílí na vládě - zpočátku sám, od března do června 2007 fungovala společná vláda národní jednoty Hamasu a Fatahu. Krátké příměří ale ukončil ozbrojený konflikt a otevřený boj o Gazu. Zvítězil v něm Hamas, který od té doby tomuto území vládne, nic na tom nezměnila ani izraelská operace Lité olovo koncem roku 2008. Poslední dva roky udržoval nicméně Hamas, který z exilu v Damašku vede Chálid Mišal, s Izraelem relativní příměří, od počátku letošního roku ale opět vystupňoval napětí.

Vztahy mezi oběma hnutími byly dlouhodobě zablokovány. Hamas v 2006 vyhrál palestinské volby. Výsledkem jeho následných bojů s hnutím Fatah, které do té doby dominovalo, je, že umírněnější Fatah v čele s Abbásem ovládá západní břeh Jordánu (Předjordánsko) a radikálně protiizraelský Hamas kontroluje pásmo Gazy. Pokusy o smíření začaly před dvěma lety a až do dnešního dne nepřinesly výsledky. Podle agentury Reuters byli mnozí činitelé vzhledem k hloubce roztržky dnešní dohodou překvapeni.

Obnovení palestinské jednoty je jeden z klíčových předpokladů mírového urovnání s Izraelem. Zatím však není známo, že by se Hamas vzdával svého odmítavého postoje k jednání s Tel Avivem. Izraelský ministerský předseda Benjamin Netanjahu také vzápětí dohodu komentoval slovy, že „palestinská samospráva si musí vybrat buď mír s Izraelem, nebo mír s Hamasem. Mír s oběma není možný. Hamas se snaží Izrael zničit a střílí rakety na naše města a na naše děti.“

Fatah, strana Jásira Arafata, léta palestinskému hnutí dominoval. V 90. letech ale dostala palestinská území samosprávu a politici Fatahu znechutili masy Palestinců korupcí. Dopředu se začal drát Hamas - pro USA i Evropu teroristická organizace. Palestince oslovil nejen náboženským radikalismem, ale také bojem za očištění palestinské politiky. Když Hamas v roce 2006 drtivě vyhrál palestinské volby, byl to pro svět šok. Společná vláda s Fatahem přežila jen tři měsíce. Pak se místo koaličních jednání začalo střílet. Hamas vyhnal Fatah z pásma Gazy, na které uvalily blokádu Izrael i Egypt. Mírová jednání Palestinců s Izraelem uvízla na mrtvém bodě. Pokud by teď Palestinci sestavili společnou vládu, znamenalo by to další prudký zvrat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump hájí snahy o Grónsko americkou „národní bezpečností“

Americký prezident Donald Trump v pondělí prohlásil, že Spojené státy potřebují Grónsko nikoliv kvůli nerostnému bohatství, ale z důvodů národní bezpečnosti. Jeho prohlášení citovala agentura Reuters. O snahách získat Dánsko hovořil šéf Bílého domu letos opakovaně. Grónsko však náleží Dánsku, má status poloautonomního území.
před 51 mminutami

Ve složkách o Epsteinovi chybí fotky s Trumpem, vadí demokratům

Američtí demokraté viní ministerstvo spravedlnosti, že ze zveřejněných složek o odsouzeném sexuálním delikventovi Jeffreym Epsteinovi odstranilo několik dokumentů. Týká se to i fotografií prezidenta Donalda Trumpa. Resort musel do pátku zveřejnit spisy týkající se zemřelého finančníka. Úřad nicméně zatím zpřístupnil jen jejich zlomek, některé přitom zcela začerněné. Zbytek chce publikovat v následujících týdnech. Podle ministerstva jde totiž o stovky tisíc dokumentů, které je třeba anonymizovat, pokud by zobrazovaly oběti nebo by ohrozily vyšetřování.
před 3 hhodinami

Rusko odmítlo vánoční příměří, chystá rozsáhlé útoky, varoval Zelenskyj

Rusko odmítlo americký návrh na vánoční příměří a zjevně se připravuje podniknout proti Ukrajině o svátcích rozsáhlé útoky, varoval v pondělí ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Za klíčové podle tamních médií označil posílení protivzdušné obrany země. Ta se plnohodnotné ruské invazi brání už bezmála čtyři roky.
před 5 hhodinami

U Žiliny otevřeli nový úsek dálnice D1 s nejdelším tunelem na Slovensku

Na Slovensku byl otevřen nový klíčový úsek dálnice D1 u Žiliny, jehož součástí je také nejdelší dálniční tunel v zemi. Nová dálnice na severu Slovenska, kterou se podařilo dokončit až s výrazným zpožděním oproti původním plánům, pomůže hlavně tranzitní dopravě. Řidičům z Česka zrychlí jízdu mimo jiné do Vysokých a Nízkých Tater. Slavnostního přestřižení pásky při otevření tunelu se zúčastnili také slovenský premiér Robert Fico (Smer) či ministr dopravy Jozef Ráž.
před 12 hhodinami

Trump jmenoval zvláštního vyslance pro Grónsko, Dánsko si předvolá velvyslance

Americký prezident Donald Trump jmenoval zvláštního vyslance pro Grónsko, jímž bude guvernér Louisiany Jeff Landry. Ten na sociálních sítích napsal, že jeho cílem v nové funkci bude připojení Grónska k Americe. Trump dal letos opakovaně najevo, že by Spojené státy měly ostrov, který je autonomní oblastí Dánského království, získat. Kodaň to opakovaně odmítla a v nejbližších dnech si předvolá amerického velvyslance. K zachování suverenity ostrova vyzvala také EU. Pro Grónsko se podle slov jeho premiéra nic nemění.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Japonští vědci zkoumají ledovce, které odolávají změně klimatu

Místo aby ledovce v Tádžikistánu tály, mírně zvětšují svůj objem. Jde o světovou raritu. Jestli je to způsobeno například vlastnostmi ledu, nebo specifickými lokálními podmínkami, vědci zatím nevědí, ale snaží se to zjistit.
před 13 hhodinami

Výbuch zabil v Moskvě ruského generála, který se účastnil invaze na Ukrajinu

Při výbuchu nálože nastražené v autě v Moskvě zahynul ruský generál Fanil Sarvarov, který byl náčelníkem oddělení operačního výcviku generálního štábu ruských ozbrojených sil. Uvedl to ruský vyšetřovací výbor, který má funkci kriminální ústředny. Výbor nevyloučil, že za explozí stojí ukrajinské speciální jednotky. Sarvarov se podle médií účastnil ruské invaze na Ukrajinu.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Polsko začíná stavět svou první jadernou elektrárnu

V Polsku roste zájem o jadernou energetiku, i díky přispění Evropské unie se tam začíná stavět jaderná elektrárna. Země prochází energetickou transformací. Ještě před deseti lety bylo téměř devadesát procent výroby elektřiny založeno na uhlí. V současnosti jeho podíl klesl zhruba na polovinu, naopak téměř na třetinu vzrostly obnovitelné zdroje. Odklon od uhlí je tak čím dál viditelnější.
před 19 hhodinami
Načítání...