Fatah a Hamas se dohodly na přechodné vládě a volbách

Káhira - Palestinská samospráva v čele s Mahmúdem Abbásem dnes v Káhiře s radikálním hnutím Hamas dosáhla dohody o ukončení čtyři roky trvající vzájemné roztržky. Všechny sporné body byly vyřešeny a obě strany se dohodly na vytvoření jednotné přechodné vlády a datu voleb. Dohoda se týká také bezpečnostních otázek a rekonstrukce Organizace pro osvobození Palestiny tak, aby se k ní Hamas mohl připojit. Dohody bylo dosaženo za egyptského zprostředkování a je klíčovou podmínkou pro restart momentálně zamrzlého mírového rozhovoru s Izraelem. Izrael nicméně prohlásil, že Abbás si musí vybrat mezi mírem s Izraelem a mírem s Hamasem. Podle USA se jakákoli příští palestinská vláda musí zřeknout násilí a uznat právo Izraele na existenci.

Podle dohodnutého plánu by měla být v příštích dnech vytvořena přechodná jednotná vláda složená z nezávislých osobností. Ta by měla začít připravovat prezidentské a parlamentní volby, jež by se měly konat do roka. Dohoda se týká také bezpečnostních otázek včetně propojení bezpečnostních sil obou stran a dále rekonstrukce Organizace pro osvobození Palestiny tak, aby se k ní Hamas mohl připojit. Obě strany se také dohodly, že každá z nich propustí vězně z té druhé.

Vedoucí obou delegací dohodu parafovali, podle komuniké z jednání Egypt v krátké době pozve představitele všech palestinských frakcí do Káhiry ke konečnému podpisu.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu:

„Palestinská správa si musí vybrat – buď mír s Izraelem, nebo mír s Hamasem. Mír s oběma je nemožný, protože cílem Hamasu je zničení státu Izrael, to sám otevřeně říká. Pálí rakety na naše města a děti. Doufám, že si palestinská samospráva vybere dobře – a to Izrael. Je to jen na ní.“

Izraelský ministr zahraničí Avigdor Lieberman prohlásil, že dohoda je důsledkem obav Hamasu ze zhroucení syrského režimu. V syrské metropoli Damašku totiž sídlí exilové vedení Hamasu.

Fatah (Dobytí)
Hnutí, které bojuje za nezávislý palestinský stát, oficiálně vzniklo v lednu 1965, kdy bylo vydáno první komuniké a začal ozbrojený boj proti Izraeli. Stranu ale založil již v listopadu 1956 v okupované Gaze Jásir Arafat. V dalších letech se Fatah různě štěpil a měl na svědomí řadu teroristických útoků v Evropě či na Blízkém východě. Začátkem 70. let založili někteří členové Fatahu například skupinu Černé září, která spáchala atentát na izraelské účastníky OH v Mnichově v roce 1972. Od 90. let je Fatah vstřícný k mírovým rozhovorům a prosazuje umírněnější politiku vůči židovskému státu. V posledním desetiletí byl Fatah obviňován z korupce a klientelismu, projevoval se také názorový rozkol mezi staršími a mladšími členy. Hnutí zvítězilo v prvních demokratických volbách na území palestinské autonomie v lednu 1996 a stalo se hlavní součástí Organizace pro osvobození Palestiny (OOP). O deset let později ale Fatah skončil překvapivě až druhý za konkurenčním radikálním islamistickým Hamasem. Hnutí vedl až do své smrti v roce 2004 Jásir Arafat, nyní je předsedou Mahmúd Abbás (stál u jeho zrodu). Abbásovo postavení v čele Fatahu, který po roztržce s Hamasem před pěti lety ovládá palestinská území na západním břehu Jordánu, potvrdil i sjezd v srpnu 2009. Na něm strana schválila nový program, ve kterém se vyslovuje pro odpor všemi prostředky proti izraelské okupaci, zároveň se ale v programu uvádělo, že usiluje o spravedlivý mír v regionu.

Hamas (Hnutí islámského odporu; Nadšení)
Radikální islamistické hnutí, které je odpovědné za množství teroristických útoků proti Izraeli a jež USA i EU zařadily na seznam teroristických organizací. Má obávanou vojenskou složku Kásam, ale na palestinských autonomních územích si získalo reputaci i svými sociálními programy. Hamas založil v listopadu 1987 v pásmu Gazy šajch Ahmad Jasín. Oficiálně se věnuje šíření islámu, v dubnu 1993 ale změnilo směr a začalo s protiizraelskými útoky. Podle svého statutu ze srpna 1988 usiluje o vytvoření islámského státu na celém území Palestiny včetně Izraele, přičemž boj za osvobození Palestiny od izraelské okupace je představován nikoli jako národní záležitost Palestinců, ale jako „povinnost každého muslima, ať žije v jakékoli zemi“. Ve svém statutu vyznává džihád (svatou válku) a píše, že „každý Žid a každý židovský kolonista je jeho terčem a musí být zabit“. Odmítá jednání s Izraelem. Ve volbách v roce 2006 Hamas překvapivě zvítězil a poté se přes nelibost Fatahu podílí na vládě - zpočátku sám, od března do června 2007 fungovala společná vláda národní jednoty Hamasu a Fatahu. Krátké příměří ale ukončil ozbrojený konflikt a otevřený boj o Gazu. Zvítězil v něm Hamas, který od té doby tomuto území vládne, nic na tom nezměnila ani izraelská operace Lité olovo koncem roku 2008. Poslední dva roky udržoval nicméně Hamas, který z exilu v Damašku vede Chálid Mišal, s Izraelem relativní příměří, od počátku letošního roku ale opět vystupňoval napětí.

Vztahy mezi oběma hnutími byly dlouhodobě zablokovány. Hamas v 2006 vyhrál palestinské volby. Výsledkem jeho následných bojů s hnutím Fatah, které do té doby dominovalo, je, že umírněnější Fatah v čele s Abbásem ovládá západní břeh Jordánu (Předjordánsko) a radikálně protiizraelský Hamas kontroluje pásmo Gazy. Pokusy o smíření začaly před dvěma lety a až do dnešního dne nepřinesly výsledky. Podle agentury Reuters byli mnozí činitelé vzhledem k hloubce roztržky dnešní dohodou překvapeni.

Obnovení palestinské jednoty je jeden z klíčových předpokladů mírového urovnání s Izraelem. Zatím však není známo, že by se Hamas vzdával svého odmítavého postoje k jednání s Tel Avivem. Izraelský ministerský předseda Benjamin Netanjahu také vzápětí dohodu komentoval slovy, že „palestinská samospráva si musí vybrat buď mír s Izraelem, nebo mír s Hamasem. Mír s oběma není možný. Hamas se snaží Izrael zničit a střílí rakety na naše města a na naše děti.“

Fatah, strana Jásira Arafata, léta palestinskému hnutí dominoval. V 90. letech ale dostala palestinská území samosprávu a politici Fatahu znechutili masy Palestinců korupcí. Dopředu se začal drát Hamas - pro USA i Evropu teroristická organizace. Palestince oslovil nejen náboženským radikalismem, ale také bojem za očištění palestinské politiky. Když Hamas v roce 2006 drtivě vyhrál palestinské volby, byl to pro svět šok. Společná vláda s Fatahem přežila jen tři měsíce. Pak se místo koaličních jednání začalo střílet. Hamas vyhnal Fatah z pásma Gazy, na které uvalily blokádu Izrael i Egypt. Mírová jednání Palestinců s Izraelem uvízla na mrtvém bodě. Pokud by teď Palestinci sestavili společnou vládu, znamenalo by to další prudký zvrat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Netanjahu zvažuje největší operaci na Západním břehu od roku 1967

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v pátek po střelbě u Hebronu prohlásil, že zvažuje na Západním břehu Jordánu největší vojenskou operaci od roku 1967. Píší o tom izraelská média a AFP. Podle Netanjahua je armáda připravena příkazy vykonat. Oznámení přichází krátce před parlamentními volbami, v nichž bude premiér usilovat o znovuzvolení. Dříve ohlásil uzávěru Západního břehu kvůli střelbě z rána u Hebronu. Blokáda by měla začít už v pátek.
10:02Aktualizovánopřed 10 mminutami

Muž střílel na předměstí Paříže, nejméně jeden člověk zemřel

Nejméně jednoho mrtvého si dopoledne vyžádala střelba na předměstí Paříže, informoval dle agentury AFP policejní zdroj, podle něhož muž střílel na ulici. Informaci poté potvrdil i francouzský premiér Sébastien Lecornu. Další čtyři lidé utrpěli zranění. Podle úřadů jsou na místě záchranné složky a počet obětí zatím není definitivní. Případ převzala protiteroristická prokuratura. Francouzské úřady později označily čin za teroristický s možným rasistickým, nejspíše islamofobním motivem.
12:38Aktualizovánopřed 44 mminutami

VideoEhl: Magyar připomíná maďarské povstání více evropsky

„Vláda Pétera Magyara to použila jako další nástroj toho, jak ukázat, že opravdu plní volební heslo návratu Maďarska do Evropy,“ komentoval pro ČT hlavní analytik Hospodářských novin Martin Ehl letošní připomínkové akce k 70. výročí potlačeného povstání z roku 1956. Rámování připomínek evropskou identitou je v ostrém kontrastu s předchozím pojímáním výročí pod vedením strany Fidesz, což dle Ehla úzce souvisí s výrazně odlišným přístupem současné a minulé maďarské vlády k Rusku. Upozornil také, že v maďarském parlamentu promluvila například šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. Povstání proti sovětské nadvládě v roce 1956 usilující o liberalizaci režimu a oslabení vlivu Moskvy skončilo po krvavém potlačení protestů.
před 1 hhodinou

Žádná Palestina ani konec válek. Volby izraelskou strategii nejspíš nezmění

Úterní parlamentní volby zahraničněpolitickou strategii Izraele výrazně nezmění a nepovedou k uklidnění situace v regionu, shodují se experti. Konflikty v Gaze, v Libanonu a s Íránem budou nejspíš pokračovat, i když se k moci dostane opozice. Umírnit by se ale mohla rétorika Jeruzaléma. Analytici doufají také ve zklidnění situace na Západním břehu. Lídr opoziční strany Jašar a favorit voleb, generál Gadi Eisenkot, odmítá anexi Západního břehu i vznik Palestiny. Udržet chce silné vztahy s USA.
před 2 hhodinami

Kultura protestu: Proč Česko drží záchranářské uličky a Francie hoří

Francie se opět bouří, ale tentokrát v tom studenti nejsou sami. Odbory i stíny Žlutých vest vytvářejí koalici, se kterou si vláda v Paříži zatím neví rady. Proč přilévá plošný zásah policie olej do ohně a jak se ze sociálního neklidu stává mezigenerační střet? Vedoucí Katedry sociologie Fakulty sociálních věd Masarykovy univerzity v Brně Jiří Navrátil v podcastu zahraniční redakce ČT24 Za Horizont rozkrývá mechaniku aktuálních protestů – od hořících popelnic až po akademické debaty o fiskální disciplíně státu. Ptá se Veronika Chraščová.
před 3 hhodinami

Petr Pavel je mezi favority na evropského vyjednavače o Ukrajině, píše The Telegraph

Prezident Petr Pavel patří mezi pět politiků, o nichž evropští lídři uvažují jako o hlavním vyjednavači s ruským vládcem Vladimirem Putinem o ukončení války na Ukrajině. Napsal to ve čtvrtek večer britský zpravodajský web The Telegraph s odvoláním na diplomatické zdroje, podle nichž už byli někteří z možných kandidátů osloveni.
07:33Aktualizovánopřed 5 hhodinami

„Nic neočekávám, prostě žiju.“ Reportáž přibližuje situaci ve frontové obci Prosjana na Ukrajině

Obec Prosjana v Synelnykovském okrese Dněpropetrovské oblasti leží 30 kilometrů od frontové linie. Dnes je polovina obce v troskách: desítky poškozených domů, prázdné ulice a opuštěná zvířata. Novináři Suspilne zde naposledy pracovali v únoru 2026, od té doby se kvůli zhoršující se bezpečnostní situaci nemohli vrátit. Jak žije frontová obec v říjnu 2026, přibližuje reportáž projektu Suspilne Dnipro „Rudá zóna“.
před 5 hhodinami

Ve Francii se chystají další násilnosti, nasadíme 70 tisíc policistů, řekl ministr

Francie na očekávané mohutné sobotní protesty nasadí 70 tisíc policistů a četníků, oznámil podle médií tamní ministr vnitra Laurent Nuňez. Na sociálních sítích se opět množí výzvy k násilnostem a rabování a bezpečnostní složky jsou připraveny tvrdě zasáhnout, dodal ministr. Tvrdí také, že za přípravou nových nepokojů jsou krajně levicové skupiny.
před 6 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.