Falešní volitelé, vydírání rodiny, zničená kariéra. Jsou známy další okolnosti dění po Trumpově volební prohře

Vyšetřovací výbor americké Sněmovny reprezentantů se v úterý zabýval dalšími výpověďmi o událostech na Kapitolu loni 6. ledna. Zaměřil se na představitele některých amerických států, kteří čelili po prezidentských volbách v roce 2020 tlaku ze strany prezidenta Donalda Trumpa, aby změnili výsledky voleb v jeho prospěch. Najevo vyšly například informace, které ukázaly roli republikánského senátora za stát Wisconsin Rona Johnsona při prosazování falešných Trumpových volitelů.

Johnsonův poradce Sean Riley napsal poradci tehdejšího viceprezidenta Mikea Pencea Chrisu Hodgsonovi, že wisconsinský republikán chce těsně před začátkem zasedání Kongresu 6. ledna předat Penceovi falešné volitele.

Falešní volitelé byli součástí plánu na zajištění Trumpova vítězství ve volbách. Bývalý prezident nezískal dostatečný počet volitelů, do sčítacích místností tak jeho tým vyslal falešné volitele, kteří se zfalšovanými certifikáty tvrdili, že jsou praví a oficiální.

Výbor ukázal konkrétní textové zprávy, které Riley poslal Hodgsonovi a v nichž stálo, že Johnson „potřebuje něco předat viceprezidentovi USA“. Hodgson předání odmítl.

„Naprostá nepravda“

Po slyšení Johnson řekl CNN, že netuší, kdo se ho snažil přimět, aby s Pencem sdílel falešné volitele z Michiganu a Wisconsinu, ale přiznal, že o žádosti věděl ráno 6. ledna 2021. „Byl jsem si vědom toho, že jsme dostali tento balíček a že někdo chtěl, abychom ho doručili, a tak jsme oslovili Penceovu kancelář,“ řekl.

Později při odchodu z Kapitolu Johnson prozradil, že balíček do jeho kanceláře doručil zaměstnanec Sněmovny reprezentantů, ale řekl, že neví, z čí kanceláře tento zaměstnanec byl, a že nemá zájem to zjišťovat.

„Nevěděli jsme… doslova nevím… byl to štáb štábu… někdo ze Sněmovny, nějaký stážista, víte, řekl, že musíme, viceprezident potřebuje tohle nebo tak něco. Já jsem se toho neúčastnil,“ řekl Johnson. „Nevím, co říkali. Ale… někdo ze Sněmovny to doručil zaměstnanci do mé kanceláře. Šéf mojí kanceláře volal viceprezidentovi: ‚Hele, dostali jsme tohle‘. A viceprezident řekl: ‚Nedoručujte to‘, a tak jsme to nedoručili.“

Na otázku, zda chce vědět, kdo to poslal, odpověděl: „Ne, ne, protože tady není žádné spiknutí. Tohle je úplně mimo, lidi. Naprostá nepravda.“ Později však řekl, že se na to ptal svých zaměstnanců, když se zpráva objevila, a „nikdo neví“, kdo ji poslal.

Zprávy mezi poradci, které nebyly dříve zveřejněny, ale ukazují, že Johnson ve snaze navrhnout falešné Trumpovy volitele, kteří nebyli certifikováni žádnými státními legislativami, roli hrál.

„Nenašel“ hlasy, vloupali se jim do domu

Předseda arizonské Sněmovny reprezentantů republikán Rusty Bower během úterního slyšení řekl, že ze sebe nehodlal dělat loutku. Uvedl, že odmítl dva pokusy Trumpa a jeho poradců zasáhnout do výsledků. Opakovali mu, že mají dostatek důkazů o podvodech, které mohou změnit výsledek. Žádný mu ale neposkytli.

Státní tajemník státu Georgie Brad Raffensperger, po němž Trump chtěl, aby „našel“ 11 780 hlasů, které by mu umožnily v Georgii vyhrát nad Joem Bidenem, prohlásil, že po odmítnutí začal on i jeho žena dostávat výhrůžky, v případě jeho manželky se sexuálním obsahem. Měl strach o svou snachu, do jejíhož domu se někdo v té době vloupal. Raffensperger před výborem řekl, že ani tak neuhnul, protože věděl, že Georgie „dodržela zákon a musí dodržet ústavu“.

Georgie kvůli taku Bílého domu několikrát výsledek přepočítávala a Raffensperger prohlásil, že se pečlivě kontrolovaly všechny stížnosti. „Tvrdili (lidé kolem Trumpa), že máme 2423 nezaregistrovaných voličů, nebyl ani jeden,“ řekl Raffensperger. Tvrzení, že se započítaly hlasy více než deseti tisíc mrtvých, bylo podle něj naprosto přehnané, prokázaly se čtyři takové hlasy.

Vydírání s rasovým podtextem

Devítičlenný výbor chce v červnu zasedat k objasnění událostí ze 6. ledna šestkrát, úterní slyšení bylo čtvrté.

V úterý před něj předstoupila i pracovnice volební komise v Georgii Ruby Freemanová, která v komisi pracovala s dcerou Wandreou „Shaye“ Mossovou. Trump je obvinil, že při sčítání z úkrytů pod stolem vytahovaly volební lístky a dávaly je do uren. Obě ženy jsou černošky a Trumpův právník Rudy Giuliani prohlásil, že se obě chovaly podezřele, jako drogoví dealeři, když předávají drogy. Trump o Freemanové prohlásil, že je „profesionální volební podvodnice, šejdířka a známá politická aktivistka, která ládovala krabice volebními lístky“.

Trumpův volební tým Freemanovou veřejně obvinil v prosinci a žena pak několikrát volala tísňovou linku. Tvrdila, že čelí výhrůžným telefonátům a rasistickým nadávkám. „Děsí mě to, protože říkají věci jako ‚Přijdeme si pro tebe‘,“ řekla Freemanová.

V úterý před výborem uvedla, že veřejné obvinění z podvodů hluboce změnilo její život. Přestala se cítit bezpečně. Mívala obchod s oblečením a lidé ji dobře znali, říkali jí Lady Ruby. „Teď se nemůžu představit svým jménem, jsem nervózní, když potkám někoho, kdo mě zná. Bojím se, kdo nás poslouchá. Jsem nervózní, když musím říci své jméno při objednávce jídla. Ztratila jsem jméno i pověst, pocit bezpečí,“ řekla.

Člen výboru Adam Schiff zakončil výpovědi svědků slovy vypůjčenými od Freemanové a řekl, že být terčem prezidenta (Trumpa), znamená přestat se kdekoli cítit bezpečně. Příště se má výbor sejít ve čtvrtek.

S komisí spolupracuje muž, jenž natáčel u Trumpa

S výborem nově spolupracuje britský dokumentarista, který měl kolem voleb přístup k prezidentovi Donaldu Trumpovi a jeho nejbližším. Tvůrce Alex Holder v úterý uvedl, že kongresmanům předal požadované záběry, o jejichž existenci se podle amerických médií příliš nevědělo ani v Trumpově týmu.

Bývalí členové Trumpovy administrativy a jeho volební kampaně řekli magazínu Rolling Stone, že neměli tušení o filmovém štábu, který se několik měsíců pohyboval kolem tehdejšího prezidenta. „Jen hrstka lidí měla informace o tomto dokumentárním projektu,“ uvedla zase na Twitteru reportérka listu The New York Times (NYT) Maggie Habermanová. „Mnozí Trumpovi poradci byli překvapení, když dnes (v úterý) zjistili, že existuje,“ dodala.

Holder začal aktivity Trumpa a jeho kampaně mapovat v září 2020 a v natáčení pokračoval i po prezidentově prohře ve volbách a v době kolem 6. ledna 2021, kdy dav Trumpových stoupenců vtrhl do sídla Kongresu při potvrzování volebních výsledků. Britský tvůrce tvrdí, že měl „bezkonkurenční“ přístup k rodině končícího prezidenta a že natáčel v Bílém domě, v Trumpově floridské rezidenci i v zákulisí kampaně. Ze záběrů vznikla dokumentární minisérie, kterou má v létě publikovat nejmenovaná streamovací platforma, uvedl Holder.

Sněmovní vyšetřovací komise si od něj podle webu Politico vyžádala neupravené záběry ze 6. ledna, ale také rozhovory s několika lidmi včetně Trumpa a snímky „související s diskusemi o volebních podvodech či volební integritě“. Odkazuje tím na Trumpovy intenzivní snahy vykreslit svou porážku jako výsledek nekalostí.

Zda vyžádané materiály přinesou zásadní nové informace, nebylo ihned jasné. „Řádně jsme předali všechny materiály, o které výbor žádal, a plně spolupracujeme,“ uvedl v úterním prohlášení Holder. Tisková zpráva dodává, že sněmovní komise bude ve čtvrtek britského dokumentaristu zpovídat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Japonsko zahájilo předčasné volby

Úderem sobotní 23. hodiny SEČ se v Japonsku otevřely volební místnosti. Tamní voličky a voliči v předčasných volbách hlasují pro nové složení dolní komory tamního parlamentu. Agentura Reuters označila za favoritku voleb dosavadní premiérku Sanae Takaičiovou. Upozornila však na to, že vlivem sněhových srážek v některých oblastech by účast při volbách mohla být nižší.
před 33 mminutami

V lavinách na severu Itálie zahynulo několik lidí

Při několika lavinách na severu Itálie zahynuli čtyři lidé a další utrpěli zranění, uvedla agentura DPA. V italských horách platí vysoké lavinové nebezpečí.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Ukrajinské elektrárny kvůli ruským útokům snižují výkon

V důsledku sobotního ruského útoku musely ukrajinské jaderné elektrárny snížit svůj výkon. Informuje o tom Ministerstvo energetiky Ukrajiny. Drony a rakety podle instituce mířily především na rozvodny a vzdušné vedení. Jaderné elektrárny jsou největším zdrojem elektřiny v zemi. Jednu z nich za přísných bezpečnostních opatření navštívil štáb České televize.
před 4 hhodinami

Demonstrace odpůrců olympiády v Miláně přerostla v násilnosti

Sobotní demonstrace odpůrců olympiády v severoitalském Miláně přerostla v násilnosti, když zhruba stovka protestujících házela na policisty dělobuchy, dýmovnice a lahve. Informovala o tom agentura Reuters s tím, že policie dav rozehnala vodními děly. Zimní olympijské hry, které začaly v pátek, hostí Milán společně s Cortinou d'Ampezzo.
před 4 hhodinami

Krize ve vztazích s USA kvůli Grónsku ještě neskončila, míní Rasmussen

Krize ve vztazích se Spojenými státy kvůli Grónsku ještě neskončila, i když se vztahy zlepšují, je přesvědčen dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen. Vyjádřil se tak v sobotu podle agentury AFP na tiskové konferenci v grónském Nuuku. O největší světový ostrov, bohatý na nerostné suroviny, donedávna usiloval americký prezident Donald Trump, což vedlo k velkému napětí. Dánsko, pod které Grónsko jako autonomní oblast patří, to stejně jako další evropské země jasně odmítalo.
před 5 hhodinami

Železnici v severní Itálii ochromila trojice sabotážních útoků

Provoz na železnici v severní Itálii, která nyní hostí zimní olympijské hry v Miláně a Cortině d'Ampezzo, v sobotu ochromila trojice sabotáží. Italské ministerstvo dopravy označilo událost za akt „vážné sabotáže“ a dodalo, že připomíná zahajovací den letních olympijských her v Paříži v roce 2024, kdy sabotéři zasáhli francouzskou vysokorychlostní síť TGV a způsobili dopravní chaos, píše agentura Reuters.
před 10 hhodinami

Sybiha popřel ukrajinskou účast v postřelení zástupce šéfa ruské GRU

Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha popřel, že by jeho země stála za postřelením zástupce šéfa ruské vojenské rozvědky GRU Vladimira Alexejeva. Informovala o tom agentura Reuters. Ze zodpovědnosti za pokus o atentát na vysoce postaveného vojenského ruského činitele Ukrajinu v pátek obvinil šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov, jenž bez důkazů tvrdil, že se Kyjev snaží narušit mírová jednání. Ukrajina se už téměř čtyři roky brání rozsáhlé ruské vojenské agresi.
před 11 hhodinami

USA chtějí, aby rusko-ukrajinská válka skončila do června, řekl Zelenskyj

Spojené státy chtějí, aby Ukrajina a Rusko ukončily válku do června, řekl podle agentur AP a AFP ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Pokud termín nebude dodržen, administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa podle něj pravděpodobně vyvine na obě strany tlak. Američané také navrhli, aby se vyjednávací týmy Kyjeva a Moskvy setkaly příště v USA, nejspíše v Miami, dodal Zelenskyj. Ukrajina se brání plnohodnotné ruské vojenské agresi od února 2022.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...