Eyjafjallajökull je proti Katle jen čajíček

Reykjavík - Zatímco se Evropa vzpamatovává z výbuchu sopky Eyjafjallajökull, Island varuje před daleko horším nebezpečím. Sopečný týden je totiž nic ve srovnání s tím, co by způsobila sopka Katla. Je jen několik kilometrů vzdálená, ale její potenciál je mnohem děsivější, jak dokazují historické záznamy. Blížící se erupci mohou prozradit i zemětřesení.

Podle vulkanologů bývají osudy dvou sousedících sopek spojené. Nejdřív vybuchne jedna, s odstupem několika měsíců druhá. Oba vulkány jsou propojeny sítí magmatických kanálů, předchozí tři erupce pod ledovcem Eyjafjallajökull byly vždy následovány erupcí podstatně větší Katly.

Tisíckrát větší objem popela, vyvržený Katlou až do dvacetikilometrové výšky, by přinesl znovu dopravní potíže - tentokrát by ale nejspíš nastal dominový efekt. Delší zastavení letecké dopravy může ovlivnit třeba trh s elektronikou a následně způsobit potíže s přenosem dat. Výbuch sopky by ovlivnil klima celé planety, protože sopečný prach snižuje teploty. Ochlazení by přineslo menší úrodu, a tím pádem i dražší potraviny. Největší škody by ale výbuch Katly přinesl samotnému Islandu. K její poslední erupci došlo v roce 1918.

Nahrávám video
Reportáž Vladimíra Kořena
Zdroj: ČT24

Zajímavé je v této souvislosti srovnání z hlediska bilance skleníkových plynů. Při současné erupci jich sopka uvolnila méně než za stejnou dobu vyprodukují letadla na evropských spojích. Více skleníkových plynů vytvářejí i české hnědouhelné elektrárny.

Islandský prezident Ólafur Ragnar Grímsson:

„To, čeho jsme byli svědky v posledních několika dnech, by mohlo být teprve začátkem událostí, které se budou opakovat celé 21. století.“

Vrchol Katly dosahuje výšky 1 512 metrů a je zčásti pokryt 200 až 700 metrů silným ledovcem Mýrdalsjökull na ploše o rozloze 595 km². Sopečný kráter má průměr 10 kilometrů. Od roku 930 bylo zdokumentováno celkem 16 erupcí. V době vrcholící erupce v roce 1755 došlo ke vzniku povodní v důsledku unikající ledovcové vody, jejíž průtok se odhadl na 200 000 až 400 000 krychlových metrů za sekundu; pro srovnání: společný průměrný průtok veletoků Amazonky, Mississippi, Nilu a Žluté řeky (Chuang-che) činí kolem 266 000 krychlových metrů za sekundu.

Sopka Eyjafjallajökull už začala zajímat i sázkové kanceláře. Na to, kdy erupce vulkánu skončí, si zájemci mohou vsadit třeba u největší irské sázkové společnosti Paddy Power. Na utichnutí vulkánu do konce dubna je kurz 2:1, květnový termín ukončení aktivity sopky má kurz 4:1, červnový termín 8:1. Někteří vědci ale v minulých dnech vyjádřili názor, že by sopka mohla zůstat činná ještě další dva roky. Tato eventualita má kurz 25:1.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko zabíjelo na trhu v Nikopolu, Ukrajina cílila na ruské chemické závody

Rusko zasáhlo trh a obchod v Nikopolu v Dněpropetrovské oblasti. Nejméně pět lidí zemřelo, další jsou zranění. Na jiném místě ve stejném regionu zranil ruský útok mimo jiné dvě malé děti. Rusko zaútočilo drony i na obytnou čtvrť v Sumách, kde zasáhlo vysokopodlažní bytový dům. Ukrajinské drony cílily na chemické závody v Toljatti v ruské Samarské oblasti, píší ukrajinská média s odvoláním na ruské zdroje.
11:03Aktualizovánopřed 20 mminutami

Pět zemí EU požaduje zavedení mimořádné daně pro energetické firmy, píše Reuters

Pět zemí Evropské unie požaduje zavedení mimořádné daně ze zisků energetických společností. Reagují tak na rostoucí ceny pohonných hmot kvůli válce v Íránu, napsala v sobotu agentura Reuters s odvoláním na dopis ministrů financí těchto zemí adresovaný Evropské komisi (EK), do kterého měla možnost nahlédnout.
před 57 mminutami

Írán popřel, že by odmítl jednat o konci války. Čas na dohodu se krátí, hrozí Trump

Íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí v sobotu popřel, že by Írán odmítal jednat v Islámábádu o zastavení bojů. V pátek přitom deník The Wall Street Journal napsal, že snahy zorganizovat rokování mezi Íránem a USA v pákistánské metropoli se dostaly na mrtvý bod. Arakčí prohlásil, že Íránu záleží na dojednání definitivního konce války, která začala americkými a izraelskými údery na jeho území. Írán má již jen 48 hodin na uzavření dohody nebo uvolnění Hormuzského průlivu, jinak se na něj snese peklo, uvedl později v sobotu prezident USA Donald Trump.
14:15Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Izraelské a americké údery zasáhly petrochemický areál a Búšehr, tvrdí Írán

Izraelské a americké údery v sobotu zasáhly petrochemický areál v provincii Chúzestán na západě Íránu, uvedla podle agentur íránská oficiální média. Podle nich je pravděpodobné, že úder na místě někoho zabil nebo zranil. Jeden člověk zemřel po dopadu střely u areálu íránské jaderné elektrárny Búšehr, informovala agentura Tasním a místní úřady. Izrael a Spojené státy útočí na Írán od 28. února, některé údery zasáhly i energetická zařízení, kvůli čemuž Teherán pohrozil ostrou odvetou.
04:24Aktualizovánopřed 1 hhodinou

V Británii obvinili tři muže ze žhářského útoku na sanitky židovské organizace

Britské úřady obvinily tři muže v souvislosti s březnovým žhářským útokem na čtyři sanitky židovské zdravotnické organizace v Londýně. Obvinění ze žhářství si vyslechli dva britští občané ve věku 19 a 20 let a 17letý mladík s britským a pákistánským občanstvím. Podle policie při činu nebrali ohled na možné ohrožení lidských životů. Dalšího podezřelého podle agentury Reuters policie zadržela v sobotu.
01:00Aktualizovánopřed 2 hhodinami

USA dál pátrají po členovi posádky letounu sestřeleného nad Íránem

Spojené státy stále pátrají po druhém členovi posádky bojového letounu F-15E, který sestřelil Írán nad svým územím, píší v sobotu agentura AP a další média. Podle tisku se jednoho ze dvou členů posádky podařilo americkým silám zachránit už v pátek, což ale úřady oficiálně nepotvrdily. Pátrání po americkém letci zahájily v pátek také íránské bezpečnostní složky.
před 5 hhodinami

Zelenskyj popsal, jak ukrajinští experti pomáhají v Perském zálivu s obranou

Prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že ukrajinské expertní týmy, které po začátku americko-izraelské války s Íránem odcestovaly do zemí Perského zálivu, analyzují možné cíle íránských útoků a navrhují, jak je bránit.
před 8 hhodinami

Nečekaný trend v programu Erasmus+. Středoškoláky láká Slovensko

Tuzemští středoškoláci stále více využívají program Erasmus+. Nově u nich roste zájem o sousední Slovensko. Tam v loňském roce vyjelo 1860 studentů a učňů, meziročně o 442 víc. Celkově v roce 2025 vyjelo do zahraničí 15 410 studentů středních škol a učilišť, což je o 2748 víc než předloni. Vyplývá to z dat Domu zahraniční spolupráce, který v Česku evropský vzdělávací program Erasmus+ administruje.
před 9 hhodinami
Načítání...