Extremismus z vlastních řad. Židovští fanatici přerostli v obávanou hrozbu

Izraelské tajné služby znovu cílí na židovské radikály. Po vraždě 18měsíčního Palestince a 16leté Izraelky se ultranacionalisté stali prioritou číslo jedna. Policie i speciální vyšetřovací jednotky nyní od vlády dostaly volnou ruku - nově se s židovskými radikály má zacházet podobně rezolutně jako s palestinskými.

Po nedávných incidentech skončili ve vězení zatím tři vůdci z krajně nacionalistických kruhů. Jde však o pouhý vrcholek rozvětvené extremistické sítě – na útěku jsou aktuálně další dva maskovaní pachatelé. Další brutální útočník, vrah 16leté Shiry Bankiové pobodané na demonstraci za práva homosexuálů, čeká na soud.

O zatýkání radikálů čtěte podrobněji ZDE.

Sílící odpor a krvavé incidenty už vyhnaly do ulic tisíce demonstrantů, kteří vyvíjejí na vládu tlak. Kabinet jim přitom už zčásti vyhověl. „Bezpečnostní úřad schválil řadu důležitých kroků, včetně mého doporučení sáhnout k drastickému opatření administrativního zadržení,“ uvedl ministr obrany Moše Jaalon.

Vyšetřovatelé tak budou moci agresory zadržet až na šest měsíců bez soudu. Opatření, které dosud platilo u arabských extremistů, se nově rozšíří i na ty židovské.

Meir Ettinger - údajný spoluviník žhářských útoků
Zdroj: Reuters

Cílem židovských teroristů není jen vyhnání Palestinců a křesťanů ze země, ale i svržení vlády a nastolení náboženského režimu opřeného o extrémní výklad Tóry. Za 67 let existence Izraele se počet jejich obětí vyšplhal už na desítky.

Extrémní hnutí s názvem Židovské podzemí už v minulosti plánovalo vyhodit do vzduchu obě muslimské svatyně na jeruzalémské Chrámové hoře. Patřil k němu například vrah izraelského premiéra Jicchaka Rabina.

6 minut
Izrael přitvrzuje proti židovským extremistům
Zdroj: ČT24

Stejné extremistické kruhy z řad studentů náboženských škol nebo osadníků mají na svědomí i cenovky neboli vandalské útoky proti mešitám - jako odvetu za palestinský teror. V 80. letech byl židovský extremismus dokonce jednou z priorit bezpečnostních služeb.

„Odhalili jsme, že mezi lety 1978 až 1979 začali plánovat útok na jeruzalémské Chrámové hoře. Chtěli vyhodit do vzduchu muslimský Skalní dóm,“ říká ředitel izraelské bezpečnostní služby Šin Bet v letech 1988 až 1994 Jaakov Peri. „Zničení Skalního dómu by i dnes nejspíš znamenalo totální válku všech muslimských zemí, nejen těch arabských, proti Izraeli,“ dodává jeho nástupce Carmi Gillon.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
18:29Aktualizovánopřed 51 mminutami

Bulharský prezident Radev oznámil, že podá demisi

Bulharský prezident Rumen Radev sdělil, že v úterý podá demisi, uvedly tiskové agentury. Svým krokem podle agentury Reuters vyvolal spekulace, že založí vlastní stranu, která by se ucházela o přízeň voličů v předčasných volbách. Ty zemi čekají nejspíše na jaře.
před 1 hhodinou

Počet obětí srážky vlaků ve Španělsku stoupl na čtyřicet

Počet obětí po nedělní srážce dvou rychlovlaků v Andalusii na jihu Španělska vzrostl podle místních médií na čtyřicet. Desítky dalších lidí utrpěly zranění. České úřady nemají informace od tom, že by se nehoda týkala českých občanů, vyšetřování ale ještě neskončilo. Španělský ministr dopravy Óscar Puente srážku označil za extrémně podivnou, příčiny neštěstí nejsou známé. Na trase mezi Madridem a jihošpanělskou provincií zrušily úřady více než dvě stě železničních spojů.
07:43Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Už necítím povinnost myslet čistě na mír, napsal Trump do Norska

Americký prezident Donald Trump v dopise norskému premiérovi Jonasi Gahrovi Störeovi napsal, že už necítí povinnost myslet čistě na mír poté, co za své mírové úsilí nedostal Nobelovu cenu. Šéf Bílého domu opět zdůraznil svůj záměr získat Grónsko, arktický ostrov, který je autonomním územím Dánska. V rozhovoru s televizí NBC později Trump odmítl říct, jestli by k získání Grónska použil sílu. V minulosti to nevyloučil.
10:29Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Prokurdské síly ohlásily dohodu s Damaškem, brzy nato se opět střetly

Kurdy vedená koalice Syrské demokratické síly (SDF) potvrdila sjednání dohody o příměří s vládou v Damašku, uvedla v noci na pondělí agentura AFP. Stalo se tak poté, co ji v neděli ohlásil prozatímní syrský prezident Ahmad Šará. Velitel SDF Mazlúm Abdí oznámil, že prokurdské milice odchází ze dvou oblastí, aby prý konflikt „nepřerostl do občanské války“. Navzdory ujednání ale v pondělí započala nová vlna konfliktu a SDF ztratily kontrolu nad věznicí s tisíci členy teroristického Islámského státu.
00:44Aktualizovánopřed 2 hhodinami

The Times píší, že po protestech v Íránu je přes šestnáct tisíc obětí a statisíce raněných

Britský deník The Times s odkazem na zprávu íránských lékařů uvedl, že protesty v Íránu si vyžádaly 16 500 mrtvých a 330 tisíc zraněných. Většina obětí je podle těchto informací mladší třiceti let, přičemž policie podle svědectví nejčastěji střílí do oblasti hlavy, krku nebo hrudníku. Šéf íránské policie dal v pondělí podle agentury AFP lidem tři dny na to, aby se sami přihlásili úřadům, pokud se neúmyslně zapletli do protestů. Přislíbil jim větší shovívavost.
11:27Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Pavel po jednání s papežem ocenil vztahy mezi Českem a Svatým stolcem

Papež Lev XIV. přijal v pondělí dopoledne k audienci českého prezidenta Petra Pavla. S hlavou katolické církve prezident hovořil mimo jiné o globálních tématech. „Církev v tomto ohledu hraje velkou roli, protože má mimořádný politický i diplomatický dosah,“ poznamenal prezident, který s papežem diskutoval i o vztazích Česka a Vatikánu, které jsou podle něho na dobré úrovni. Prezident v pondělí jednal i se státním sekretářem kardinálem Pietrem Parolinem.
10:50Aktualizovánopřed 3 hhodinami

„Jako by nás napadly zombie.“ Represe v Íránu řídí obávané gardy

Za brutálním zabíjením protestujících Íránců stojí nechvalně proslulé Islámské revoluční gardy. Do ulic povolaly dobrovolníky z milice Basídž i elitní síly Kuds, vyplývá ze svědectví a záznamů, jež se podařilo dostat ze země. Podle nepotvrzených informací měly na masakrech podíl rovněž zahraniční milice z Iráku a dalších zemí regionu. Bagdád to popírá.
před 4 hhodinami
Načítání...