Islámábád - Bývalý pákistánský premiér Naváz Šaríf se prohlásil za vítěze dnešních parlamentních voleb a vyzval ostatní strany k „vyřešení problémů země“. Průběh voleb poznamenaly násilnosti a útoky, které si vyžádaly 22 mrtvých. Už během předvolební kampaně zemřelo více než 120 lidí. Volební účast byla přesto vysoká a očekává se, že překoná dosavadní rekordy. Kvůli velkému zájmu byla na některých místech až o tři hodiny prodloužena doba hlasování. Při volbách dojde k historicky prvnímu předání moci od civilní vlády dalšímu demokraticky zvolenému kabinetu.
Podle částečných výsledků, o nichž informovala místní média, má Šarífova Pákistánská muslimská liga (PML-N) naději na zisk nejméně 115 z 272 přímo volených poslaneckých mandátů. Nebude tak ale zřejmě mít potřebnou nadpoloviční většinu k sestavení vlády a bude muset uzavřít koalici s nějakým menším partnerem. Na druhém místě je překvapení voleb, Hnutí za spravedlnost bývalého hráče kriketu Imrana Chána, který brojil proti tradičním velkým stranám. Doposud vládní Pákistánská lidová strana (PPP) nynějšího prezidenta Ásifa Alího Zardárího se patrně dočkala hořké porážky a má naději na pouhých zhruba 33 míst v parlamentu.
Volby poznamenaly útoky
Nejhorší atentát se dnes odehrál v přístavu Karáčí; atentátníci tu zaútočili na kandidáta paštunské sekulární Lidové národní strany (ANP), když šel odevzdat svůj hlas. Jedenáct lidí zahynulo, 40 dalších bylo zraněno. „Jakmile se objevil kandidát Aman Masúd, aby odvolil, ozvala se velká exploze. Běželi jsme se podívat, co se stalo. Všude leželi lidé bez končetin, dokonce i bez hlavy,“ popsal pumový útok svědek Mohamed Jusúf.
Politik atentát přežil, jeho kolega ale takové štěstí neměl. V předvečer voleb byl ve stejném městě zastřelen Šachíl Ahmed. Byl to už druhý kandidát, kterého v metropoli během týdne někdo zabil. Strana ANP byla terčem i dnešního pumového útoku v Péšávaru. K přestřelce došlo také v provincii Balúčistán, kde zahynuli čtyři lidé. Na severozápadě země ve městě Péšávaru zase bylo při pumovém útoku zraněno osm osob.
Podle policistů stojí za atentáty bojovníci pákistánského Talibanu, který dnešní hlasování označil za protiislámské a Pákistánce vyzval, aby je bojkotovali. Už během předvolební kampaně bylo zabito více než 120 lidí. Na obranu proti možným útokům bylo proto připraveno přes 600 tisíc příslušníků bezpečnostních sil a armády.
K útokům došlo dvě hodiny po otevření volebních středisek, v nichž 86 milionů Pákistánců vybíralo 342 poslanců parlamentu. Z více než 73 tisíc volebních místností bylo minimálně 20 tisíc považováno za „bezpečnostně rizikové“. „Když porovnám průběh s volbami před pěti lety, tak jsou zde vidět nějaká zlepšení. To ale bohužel nemluvím o bezpečnosti,“ podotkl Michael Gahler, šéf pozorovatelské mise, kterou do země vyslala Evropská unie.
Volební účast je povzbudivá
„Jestli bude malá volební účast, tak si nálepku teroristů nalepíme sami. Potvrdíme tím, že Pákistán je teroristický stát. Pro Boha vás ale žádám, nebojte se a pojďte volit,“ vyzval občany člen volební komise Abdul Rašíd. A podle zpráv komisařů to vypadá, že Pákistánci jeho slova vyslyšeli, účast u uren byla navzdory hrozbám a vedru velmi povzbudivá. Dá se očekávat, že konečná volební účast přesáhne 60 procent a bude atakovat historické rekordy. V minulých volbách v roce 2008 nebyla účast ve volbách ani padesátiprocentní.
Pro velký nával voličů se pákistánská volební komise rozhodla dobu hlasování prodloužit nejméně o jednu hodinu. V největším pákistánském městě Karáčí byly dokonce volební místnosti otevřeny oproti předpokladům o tři hodiny déle. Komise chce rovněž dát příležitost odevzdat hlas voličům v místech, kde byly volební místnosti otevřeny později. Volební urny měly být původně uzavřeny ve 14:00 hodin SELČ.
V Karáčí se navíc podle volebních pozorovatelů objevily náznaky problémů, když si někteří voliči stěžovali na nepořádky a zastrašování. Místní volební komise pak vydala prohlášení, v němž přiznává, že „není schopna zajistit ve městě svobodné a spravedlivé volby“. Zatím není jasné, jaký praktický dopad toto prohlášení může mít.
Volby rovněž poznamenaly zprávy, že v kmenových oblastech Severního Vazíristánu nemohly jít volit ženy. Duchovní v mešitách místních měst je tlampači vyzývali, aby zůstaly doma, a v hlasovacích místnostech nebyly žádné ženy vidět.
Pákistánci žádají změnu
Od vzniku Pákistánu v roce 1947 byly tři civilní vlády v zemi svrženy vojenským pučem. Mnozí voliči, unavení všudypřítomnou korupcí a znepokojení krvavými útoky extremistů, chtějí v zemi prosadit změnu, která by zajistila klid a ekonomický rozvoj.
