Evropská komise posílá Českou republiku k Evropskému soudnímu dvoru kvůli tomu, že Česko umožňuje vykonávat práci notáře jen svým vlastním občanům. Taková podmínka je podle exekutivy Evropské unie v rozporu s pravidly o svobodě usazování. České ministerstvo spravedlnosti, pod které notáři spadají, ale zastává názor, že notáři mají specifickou roli. Zákon na ně totiž přenáší výkon veřejné moci, a proto je požadavek na jejich české občanství oprávněný.
Podle Evropské komise nelze český přístup zdůvodnit ani článkem unijní smlouvy, který se týká činností spjatých s výkonem veřejné moci. Činnosti vykonávané českými notáři se prý nijak významně neliší od činností, které soudní dvůr už posuzoval a u nichž rozhodl, že podmínka státní příslušnosti v souladu s unijním právem není.
„Přestože v minulosti Soudní dvůr EU vyhověl žalobám proti jiným státům, které se rovněž týkaly oblasti vnitrostátního postavení notářů, ministerstvo spravedlnosti se domnívá, že čeští notáři mají z hlediska vnitrostátního práva specifickou roli a postavení,“ uvedla tisková mluvčí českého ministerstva spravedlnosti Tereza Schejbalová.
„Primárně plní úkoly, kterými je na ně zákonem přenesen výkon veřejné moci, a stát odpovídá za škodu způsobenou při jejich plnění. Toto pojetí notářské profese odůvodňuje u notářů požadavek na české státní občanství,“ vysvětlila postoj ministerstva.
Stejné stanovisko ministerstvo poskytne kanceláři vládního zmocněnce pro zastupování ČR před Soudním dvorem EU při ministerstvu zahraničních věcí, která bude připravovat žalobní odpověď.
Už v květnu 2011 unijní soud rozhodl, že veřejnou moc nevykonávají notáři v Belgii, Francii, Lucembursku, Německu, Rakousku a Řecku a v prosinci stejný verdikt následoval pro Nizozemsko. Z rozsudků přitom podle komise vyplývá, že musí existovat přímá a specifická spojitost činnosti notáře s výkonem veřejné moci. „V reakci na rozhodnutí soudního dvora tyto členské státy své právní předpisy změnily a diskriminační praktiky ukončily,“ upozornila komise.
Loni padlo podobné rozhodnutí vůči Lotyšsku, které už také od té doby svá pravidla změnilo. Česko ovšem na svém přístupu k věci trvalo, a tak komise věc postoupila soudu, který už podobnou věc projednává v maďarském případě. Komise zároveň dodala, že podobné situace pozorně sleduje také v ostatních členských státech Unie.
Podle názoru evropského soudu existuje spojitost určité činnosti s výkonem veřejné moci, pokud tato činnost není jen pomocným či přípravným úkonem a zahrnuje rozhodovací pravomoci ve sporných věcech a pravomoci omezovací nebo donucovací.
Naopak spojitost s výkonem veřejné moci postrádá, pokud se strany svobodně rozhodly přijmout uložené rozhodnutí. Přestože je rozsah činností českých notářů široký, žádná z jimi vykonávaných činností podle názoru komise zřejmě neodpovídá definici činností uvedených pro výkon veřejné moci podle příslušného článku unijních smluv.
