Praha/Haag – Unijní bezpečnostní organizace Europol eviduje 200 až 300 občanů Evropské unie, kteří se na starý kontinent vrátili z blízkovýchodních bojů a pro Evropu nyní mohou představovat bezpečnostní riziko. V Otázkách Václava Moravce to prohlásil náměstek Europolu Oldřich Martinů s tím, že jeho organizace nyní žádá ministry vnitra, aby podpořili vznik evropské protiteroristické centrály.
Ministři vnitra a spravedlnosti mají o možném vytvoření protiteroristické centrály jednat následující týden v lotyšské Rize. V Europolu už v tuto chvíli funguje protiteroristická platforma, která disponuje databází o teroristech i tzv. foreign fighters (navrátivších se bojovnících) a která monitoruje aktivity teroristů na internetu. Od zřízení protiteroristické centrály si Europol slibuje především zastřešení a zefektivnění své činnosti.
„Bylo by to povýšení naší protiteroristické aktivity,“ konstatoval v rozhovoru s Václavem Moravcem náměstek ředitele Europolu Oldřich Martinů. „Rozhodnutí o zřízení záleží na ministrech, počátek fungování je také otázka finančních zdrojů a náboru nových expertů. Předpokládám, že by to mohlo být do konce roku 2015, jsem v tomto ohledu optimista.“ Nové středisko by podle Martinů mělo být k ruce potřebám národních států, ačkoli právě národní státy podle něj zároveň komplikují zefektivnění protiteroristického boje.
Ačkoliv sám Europol odhaduje, že z 10 tisíc zahraničních bojovníků na syrských bitevních pláních jich z Evropy pochází rovná polovina, na základě informací od jednotlivých zemí osmadvacítky jich registruje „jen“ 2 600. „Myslím, že ta čísla nejsou přesná, protože členské státy EU nejsou ochotny sdílet data týkající se jejich národní bezpečnosti, co že pro zpravodajské služby přirozené chování,“ konstatuje Martinů. „Pro nás nejsou důležité odhady, důležitá jsou pro nás ostrá data, která získáme od národních států.“ Gardy radikálních válečníků v Sýrii čítají podle Europolu dohromady 30 tisíc mužů.
Zaorálek: Všichni navrátilci nejsou teroristé
Bývalý šéf tuzemské diplomacie Alexandr Vondra v této souvislosti vyzval k razantnímu postupu proti lidem, kteří pro Evropu představují bezpečnostní riziko. „Absolutně urgentní problém jsou rekruti, kteří se dopouštějí zločinů a vrací se do Evropy. Zde opatření nesnesou odkladu. Ustavení střediska je jen nástroj… Němci se zcela seriózně začínají bavit o tom, jak jim odebírat doklady,“ prohlásil.
Podle ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka by ale bylo mylné domnívat se, že všichni foreign fighteři představují riziko. „Podle Francouzů z navrátilců jsou dvě třetiny zhrozeny z toho, co je potkalo – protože na bojištích se s nimi v rukavičkách rozhodně nezachází. Není to tak, že všichni se stávají teroristy. Nebezpečná je jen třetina,“ uvedl.
Chovanec: Víc peněz pro tajné služby
Debatu o nebezpečí islámského terorismu v Evropě rozvířil lednový útok muslimských radikálů na redakci francouzského satirického časopisu Charlie Hebdo a židovský obchod v centru Paříže. Europol následně vydal varování, že teroristické ohrožení (zejména západní) Evropy je nejvyšší od 11. září 2001; boj proti domovským radikálům je pro členy EU přitom o to komplikovanější, že nepodléhají hierarchické organizaci, ale shlukují se v malých, mnohdy spících buňkách.
Podle dosavadních informací tuzemské kontrarozvědky BIS Česku zvýšené ohrožení navzdory západoevropským útokům nehrozí. Ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD) nicméně v dnešní Partii na televizi Prima oznámil, že rozpočet tří tuzemských tajných služeb by mohl vzrůst o miliardu až 1,5 miliardy korun. Vedle BIS v Česku pracuje civilní rozvědka Úřad pro zahraniční styky a informace a armádní Vojenské zpravodajství.
Rozpočet BIS by mohl posílit asi o 20 procent. Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) už dříve hovořil o desítkách milionů korun, v dlouhodobějším horizontu pak o stamilionech korun.
