Lucemburk - Ministři zahraničí Evropské unie se na dnešní schůzce v Lucemburku shodli na zmírnění unijních sankcí vůči Bělorusku. Na půl roku by se měl pozastavit zákaz udělování víz běloruským předákům, včetně prezidenta Alexandra Lukašenka. Unie tak ocenila běloruský režim za to, že se částečně demokratizuje. EU zmírnila i sankce vůči Uzbekistánu, rozhodnutí ve společné politice směrem k Rusku ale zatím odložila.
Ministři zahraničí Evropské unie dnes jednali v Lucemburku o zmírnění sankcí vůči Bělorusku. V zemi došlo v poslední době k určitým náznakům demokratizace. Režim prezidenta Lukašenka propustil politické vězně a odmítl uznat nezávislost Jižní Osetie a Abcházie.
A za to nyní unie Bělorusko odměnila tím, že na půl roku zrušila nařízení neudělovat víza běloruským lídrům, včetně prezidenta Lukašenka. O to, zda bude opatření platit i pro Lukašenka, se podle zpravodajky ČT Barbory Šámalové vedly mezi ministry největší diskuse. Nakonec ale zrušení zákazu platí i v jeho případě. „Může svobodně cestovat,“ řekl jeden z diplomatů.
Část sankcí vůči Bělorusku unie ponechala
Nadále ovšem nebudou smět do unie Bělorusové, kteří jsou zapleteni do případů zmizení politických vězňů. Na černou listinu se dostala i šéfka volební komise.
Ministři EU tím dávají Minsku najevo, že s demokratizací v Bělorusku nejsou ještě úplně spokojení. Jedním z příkladů jsou nedávné parlamentní volby, které podle mezinárodních pozorovatelů nebyly zcela svobodné. Unie možná i proto ponechala v platnosti nařízení o zmrazení účtů běloruských představitelů v rámci Evropské unie.
„Těm, kteří mají na svědomí zločiny, by se víza vydávat neměla, slušní lidé by ale měli mít dveře do západní Evropy otevřené. Je nutný dialog mezi Běloruskem a Evropou, ten je v našem zájmu, musíme posilovat svou svébytnost,“ reagoval na zprávu o zmírnění sankcí vůči Bělorusku představitel běloruské opozice Alexander Milinkevič, který je v Praze hostem konference Forum 2000.
Unie věří, že běloruský režim přistoupí k dalším demokratizačním krokům, například uvolnění svobody médií. Pokud by se tak nestalo, bude EU zvažovat obnovení sankcí. „My jsme udělali vstřícný krok vůči Bělorusku, ovšem je to podmíněné, za nějaký čas se podíváme, jestli tento vstřícný krok byl také na druhé straně zodpovězen patřičnými vstřícnými kroky běloruské moci,“ řekl ministr zahraničí Karel Schwarzenberg.
Kromě sankcí vůči Bělorusku dnes ministři v Lucemburku schválili také uvolnění sankcí na představitele Uzbekistánu. Opatření se týkala zákazu vydávat víza předákům tamního režimu. Unie nicméně nadále bude vůči Uzbekistánu uplatňovat embargo na vývoz zbraní. Důvodem je pozitivní vývoj v přístupu k lidským právům.
Ministři projednali i postoj k Rusku
Druhým bodem byla otázka obnovení rozhovorů o partnerství Evropské unie s Ruskem. Unie je zmrazila kvůli letní rusko-gruzínské válce. Dohoda o partnerství má pokrývat vše od obchodní a energetické spolupráce až po lidská práva. Francie s Německem byly pro co nejrychlejší obnovení rozhovorů, Británie, Švédsko a část exkomunistických zemí nesouhlasily. Chtějí počkat do středy na průběh mezinárodního jednání o Jižní Osetii a Abcházii v Ženevě. Rozhodnutí by mělo padnout během týdne na summitu EU, který se v Bruselu uskuteční ve středu a ve čtvrtek.
Rozhodnutí o případném obnovení jednání s Ruskem není ale podle českého ministra pro evropské záležitosti Alexandra Vondry zatím na pořadu dne. „Ještě ta doba nenazrála, aby se to rozhodlo teď v říjnu, není důvod pospíchat,“ řekl Vondra.
EU pohrozila zpřísněním sankcí vůči Zimbabwe
Francie také pohrozila, že Evropská unie zpřísní sankce vůči Zimbabwe - pokud prezident Robert Mugabe nedodrží dohodu o dělbě moci. Mugabe o víkendu pobouřil opozici, když do klíčových ministerstev jmenoval své lidi. Opoziční vůdce Morgan Tsvangirai pohrozil vystoupením z vládní koalice. S řešením politické krize má znovu pomoci bývalý jihoafrický prezident Thabo Mbeki.
