Brusel - Evropští lídři na bruselském summitu diskutovali mimo jiné i o problematice nelegální migrace do Evropské unie ze zemí Afriky a Blízkého východu. Právě na nedostatečnou unijní snahu řešit problém přistěhovalectví poukázala nedávná tragédie ve vodách kolem italského ostrova Lampedusa, kde se několik desítek migrantů utopilo. V závěrech schůze ale EU význam řešení příčin masové migrace vyzdvihuje a prosazuje větší komunikaci se zeměmi, z nichž uprchlíci do Evropy směřují.
Na změnu evropského přístupu apelují především jižní země, které problém přistěhovalectví pálí nejvíce. Při řešení problematiky nelegální migrace z Afriky a Blízkého Východu se tak chce EU soustředit na spolupráci se zeměmi, odkud uprchlíci jsou a přes které do Evropy přicházejí.
Evropská komise už ustavila pracovní skupinu, která by měla ministrům vnitra členských zemí v prosinci navrhnout několik konkrétních možných řešení problematiky. Měl by vzniknout funkční systém, jak nelegální migranty do zemí původu vracet. Významné má být také zapojení mezinárodních organizací, například Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR).
Evropská komise chce posílit agenturu Frontex, Evropský parlament podpořil informační systém EUROSUR, který by měl zabránit nelegálnímu obchodu, ale také ztrátám na životech při snaze běženců dostat se do EU. A někteří politici začali hovořit o možnosti „rozdělit uprchlíky“, aby se jižním zemím ulevilo.
Rusnok: Migrace je napojená na kriminalitu
Výsledek summitu potvrzuje i český premiér Jiří Rusnok, který na něm zastupoval Českou republiku. „Solidarita byla obecně vyjádřená. Nedošlo do takových závěrů, že by se třeba měly nějakým způsobem stanovovat kvóty a přerozdělovat uprchlíci,“ poznamenal. Podle něj je také potřeba posílení kapacity v boji s kriminalitou, která je na „sociální a humanitární neštěstí“ migrace napojena. „Ti lidé tam nenastupují jen tak, ty lidi tam musí někdo dostat, někdo jim něco slibuje, ti lidé za to platí těžké peníze. To jsou všechno kriminální záležitosti,“ podotkl český premiér.
Ukazuje se prý podle něj, že EU nemá dost sil a schopností ve všech případech stíhat původce problémů a účinně proti nim bojovat. V této otázce je podle Rusnoka ale třeba „respektovat realitu“, že největší množství uprchlíků žádá o azyl v Německu či Švédsku, Belgii nebo v Británii.
