EU sankcionovala čtyři ruské činitele kvůli uvěznění Navalného. Postihy uvalily i Spojené státy

Evropská unie v úterý uvalila sankce na čtyři ruské představitele za uvěznění opozičního vůdce Alexeje Navalného a potlačování pokojných protestů. Mezi vysoce postavenými činiteli, k jejichž potrestání Unie vůbec poprvé využila nový globální sankční režim, je i generální prokurátor Igor Krasnov či hlavní vyšetřovatel Alexandr Bastrykin. Sankce na několik ruských činitelů a podniků uvalily i Spojené státy.

Na trestech se minulý týden shodli ministři zahraničí všech 27 zemí bloku. Sankce navazují na nedávnou cestu šéfa unijní diplomacie Josepa Borrella do Moskvy, kterou řada zemí hodnotila jako fiasko.

Borrell nejenže nevyjednal ruské vstřícné kroky v otázkách lidských práv, ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov navíc vůči EU volil ostrá slova a v době návštěvy Moskva v souvislosti s Navalným vyhostila tři evropské diplomaty.

  • Potrestané kvarteto tvoří generální prokurátor Igor Krasnov, hlavní vyšetřovatel Alexandr Bastrykin, náčelník národní gardy Viktor Zolotov a šéf vězeňské služby Alexandr Kalašnikov. Všem Evropská unie zakáže vstup na své území a odřízne je od majetku, který zde vlastní.
  • Zdroj: ČTK

Sám Navalnyj, stejně jako Evropský parlament, vyzýval k potrestání oligarchů napojených na Kreml, což by podle něj režim Vladimira Putina pocítil výrazněji.

Mezi unijními státy však tato idea nemá potřebnou podporu, stejně jako další návrh europoslanců –⁠ přerušit stavbu plynovodu Nord Stream 2. Unijní státy dlouho hledaly shodu i na přijaté čtveřici jmen, která byla podle některých diplomatů ještě minulý týden nejistá kvůli odporu Maďarska.

Sedmadvacítka unijních zemí již v říjnu potrestala za Navalného loňskou otravu šest ruských činitelů. Patrně nejznámější Putinův kritik se po pokusu o otravu, z níž viní Kreml a ruské tajné služby, zotavoval v Německu a letos v lednu byl krátce po příletu do Moskvy zatčen.

Soud pak poslal Navalného na 2,5 roku za mříže za porušení pravidel podmíněného trestu. Ruské úřady odmítají, že by měly s otravou něco společného, spolupracovat na jejím vyšetření s EU však nechtějí.

Sankce uvalily i Spojené státy

Také Spojené státy uvalily sankce na několik ruských činitelů a podniků kvůli otravě a následnému uvěznění Navalného. Zahraničním tiskovým agenturám to řekl nejmenovaný vysoký činitel administrativy Joea Bidena.

Jeho vláda přitom chystá do budoucna ještě další podobné kroky, například kvůli hackerským útokům proti americkým podnikům a úřadům, za nimiž podle vládních expertů stojí Moskva.

USA k sankcím přistoupily ve spolupráci s Evropskou unií, která ohlásila své vlastní kroky jen krátce před oznámením Washingtonu. Jedná se o první protiruské sankce vlády prezidenta Bidena, který slíbil zaujmout k Rusku tvrdší postoj než jeho předchůdce Donald Trump. Republikánský exprezident se často vyjadřoval o svém ruském protějšku Vladimiru Putinovi obdivně a dlouhodobě se stavěl proti návrhům na potrestání Moskvy.

  • Americká vláda plánovala sankce vůči Rusku několik týdnů. Podle dokumentu ministerstva financí míří mimo jiné na vedoucího prezidentského úřadu pro vnitřní politiku Andreje Jarina, ředitele tajné služby FSB Alexandra Bortnikova, či náměstky ministra obrany Alexeje Krivoručka a Pavla Popova. Zacíleny jsou však kromě jedinců také na 14 společností, jež se většinou specializují na výrobu biologických a chemických látek.
  • Zdroj: ČTK

Agentura Reuters poznamenává, že sankce budou mít zřejmě převážně symbolický efekt. „Prezident Biden nechce vynulovat vztahy s Ruskem nebo je vyhrotit,“ řekl činitel novinářům. USA spíše chtějí „dohnat Rusko k odpovědnosti za jeho činy. Jsou také odhodlány spolupracovat s Ruskem v oblastech společného zájmu,“ dodal.

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov v úterý ještě před oznámením sankcí řekl, že Moskva zareaguje na jakékoli sankční kroky Washingtonu obdobným způsobem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Evropa odsuzuje sankce USA kvůli regulaci platforem

Řada evropských zemí a Evropská komise (EK) ve středu důrazně odsoudily americké sankce vůči pěti Evropanům. Pětice sankcionovaných se podle Washingtonu podílela na prosazování cenzury na amerických internetových platformách, z pohledu EK jde ale o lidi, kteří se zasazují o přísnou regulaci technologického sektoru a o boj proti dezinformacím na internetu, uvedla agentura AFP s odvoláním na vyjádření šéfa francouzské diplomacie.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Zelenskyj představil novou verzi plánu na ukončení ruské války

Nejnovější verze amerického plánu na ukončení ruské války proti Ukrajině počítá se zmrazením fronty na současných liniích a zahájením jednání o vytvoření demilitarizovaných zón. Na dlouhodobém konsensu ohledně územních otázek se ovšem ukrajinští a američtí vyjednavači na víkendových jednáních dohodnout nedokázali, shrnul ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Předmětem sporu je také budoucí správa Ruskem okupované Záporožské jaderné elektrárny.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

USA uvalily sankce na pět Evropanů kvůli údajné cenzuře amerických platforem

Spojené státy uvalily sankce v podobě zákazu vstupu do země na pět Evropanů včetně bývalého eurokomisaře pro vnitřní trh Thierryho Bretona, a to kvůli údajné cenzuře amerických internetových platforem. Evropská komise a Francie sankce důrazně odsoudily.
23. 12. 2025Aktualizovánopřed 16 hhodinami

V Epsteinově spisu lze část cenzury snadno obejít

Tisíce stran dokumentů zveřejněných americkým ministerstvem spravedlnosti v případu zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina obsahují mnoho začerněných pasáží. Některé z nich lze ale odkrýt pomocí softwaru na úpravu fotek či pouhým zvýrazněním textu a vložením do textového editoru. Podle The New York Times jednoduchost, s jakou lze části dokumentů odkrýt, naznačuje, že byly cenzurovány narychlo.
před 17 hhodinami

Nejvyšší soud zamítl pokus Trumpovy vlády vyslat Národní gardu do Chicaga

Nejvyšší soud Spojených států odmítl umožnit Donaldu Trumpovi vyslat jednotky Národní gardy do oblasti Chicaga, aby pomohly při raziích imigračních úřadů, informovala v úterý agentura AP. Zároveň uvedla, že jde o ojedinělý případ, kdy Trump při odvolání k nejvyššímu soudu od svého lednového návratu do úřadu neuspěl.
23. 12. 2025

Syrské věznice se opět plní, úřady zprávy o týrání a mučení odmítají

Rok po pádu dlouholetého syrského vládce Bašára Asada se „jeho“ obávané věznice znovu naplňují. Nová vláda přitom slíbila, že někdejší symboly hrůzovlády zůstanou navždy zavřené. Podle vyšetřování agentury Reuters dnes za jejich zdmi opět dochází k týrání, mučení a vraždění vězňů. Úřady prezidenta a bývalého lídra al-Káidy Ahmada Šaráa nicméně kritiku odmítají.
23. 12. 2025

Stáhli jsme se ze Siversku, oznámila ukrajinská armáda

Ukrajinská armáda v úterý oznámila, že stáhla své vojáky z města Siversk v Doněcké oblasti. Podle ní měli útočící Rusové ve městě převahu v počtu vojáků i techniky. Moskva oznámila dobytí města již před zhruba dvěma týdny, tehdy to ale ukrajinské úřady popřely. O dalších místech na frontové linii – městech Pokrovsk, Kupjansk, Kosťantynivka či Huljajpole – pak Kyjev a Moskva často podávají protichůdné informace.
23. 12. 2025Aktualizováno23. 12. 2025

Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Mafie může ožít, varují kritici

Slovenský prezident Peter Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Nově tak například lidem, kteří zpochybňují takzvané Benešovy dekrety, jež po druhé světové válce v Československu mimo jiné omezily majetková práva německé a maďarské menšiny, hrozí půlroční vězení. Novela obsahuje i další změny, které dle opozice i státních zástupců ztíží boj proti kriminalitě. Opozice se proto chce obrátit na ústavní soud.
23. 12. 2025
Načítání...