EU sankcionovala čtyři ruské činitele kvůli uvěznění Navalného. Postihy uvalily i Spojené státy

Evropská unie v úterý uvalila sankce na čtyři ruské představitele za uvěznění opozičního vůdce Alexeje Navalného a potlačování pokojných protestů. Mezi vysoce postavenými činiteli, k jejichž potrestání Unie vůbec poprvé využila nový globální sankční režim, je i generální prokurátor Igor Krasnov či hlavní vyšetřovatel Alexandr Bastrykin. Sankce na několik ruských činitelů a podniků uvalily i Spojené státy.

Na trestech se minulý týden shodli ministři zahraničí všech 27 zemí bloku. Sankce navazují na nedávnou cestu šéfa unijní diplomacie Josepa Borrella do Moskvy, kterou řada zemí hodnotila jako fiasko.

Borrell nejenže nevyjednal ruské vstřícné kroky v otázkách lidských práv, ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov navíc vůči EU volil ostrá slova a v době návštěvy Moskva v souvislosti s Navalným vyhostila tři evropské diplomaty.

  • Potrestané kvarteto tvoří generální prokurátor Igor Krasnov, hlavní vyšetřovatel Alexandr Bastrykin, náčelník národní gardy Viktor Zolotov a šéf vězeňské služby Alexandr Kalašnikov. Všem Evropská unie zakáže vstup na své území a odřízne je od majetku, který zde vlastní.
  • Zdroj: ČTK

Sám Navalnyj, stejně jako Evropský parlament, vyzýval k potrestání oligarchů napojených na Kreml, což by podle něj režim Vladimira Putina pocítil výrazněji.

Mezi unijními státy však tato idea nemá potřebnou podporu, stejně jako další návrh europoslanců –⁠ přerušit stavbu plynovodu Nord Stream 2. Unijní státy dlouho hledaly shodu i na přijaté čtveřici jmen, která byla podle některých diplomatů ještě minulý týden nejistá kvůli odporu Maďarska.

Sedmadvacítka unijních zemí již v říjnu potrestala za Navalného loňskou otravu šest ruských činitelů. Patrně nejznámější Putinův kritik se po pokusu o otravu, z níž viní Kreml a ruské tajné služby, zotavoval v Německu a letos v lednu byl krátce po příletu do Moskvy zatčen.

Soud pak poslal Navalného na 2,5 roku za mříže za porušení pravidel podmíněného trestu. Ruské úřady odmítají, že by měly s otravou něco společného, spolupracovat na jejím vyšetření s EU však nechtějí.

Sankce uvalily i Spojené státy

Také Spojené státy uvalily sankce na několik ruských činitelů a podniků kvůli otravě a následnému uvěznění Navalného. Zahraničním tiskovým agenturám to řekl nejmenovaný vysoký činitel administrativy Joea Bidena.

Jeho vláda přitom chystá do budoucna ještě další podobné kroky, například kvůli hackerským útokům proti americkým podnikům a úřadům, za nimiž podle vládních expertů stojí Moskva.

USA k sankcím přistoupily ve spolupráci s Evropskou unií, která ohlásila své vlastní kroky jen krátce před oznámením Washingtonu. Jedná se o první protiruské sankce vlády prezidenta Bidena, který slíbil zaujmout k Rusku tvrdší postoj než jeho předchůdce Donald Trump. Republikánský exprezident se často vyjadřoval o svém ruském protějšku Vladimiru Putinovi obdivně a dlouhodobě se stavěl proti návrhům na potrestání Moskvy.

  • Americká vláda plánovala sankce vůči Rusku několik týdnů. Podle dokumentu ministerstva financí míří mimo jiné na vedoucího prezidentského úřadu pro vnitřní politiku Andreje Jarina, ředitele tajné služby FSB Alexandra Bortnikova, či náměstky ministra obrany Alexeje Krivoručka a Pavla Popova. Zacíleny jsou však kromě jedinců také na 14 společností, jež se většinou specializují na výrobu biologických a chemických látek.
  • Zdroj: ČTK

Agentura Reuters poznamenává, že sankce budou mít zřejmě převážně symbolický efekt. „Prezident Biden nechce vynulovat vztahy s Ruskem nebo je vyhrotit,“ řekl činitel novinářům. USA spíše chtějí „dohnat Rusko k odpovědnosti za jeho činy. Jsou také odhodlány spolupracovat s Ruskem v oblastech společného zájmu,“ dodal.

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov v úterý ještě před oznámením sankcí řekl, že Moskva zareaguje na jakékoli sankční kroky Washingtonu obdobným způsobem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Policie v Bruselu nasadila proti protestujícím farmářům vodní děla a slzný plyn

Souběžně se summitem Evropské unie v Bruselu probíhají ve čtvrtek ve městě i protesty zemědělců. Těm vadí zejména změny ve společné zemědělské politice EU a rovněž dohoda o volném obchodu s jihoamerickými zeměmi sdruženými v organizaci Mercosur. Policie použila slzný plyn a vodní děla poté, co na akci začalo docházet k násilnostem. Někteří demonstranti začali mimo jiné rozbíjet okna a na policisty házet kameny či brambory.
před 30 mminutami

Bez pravdy, gulagů a naděje. Nový ruský slovník je nástrojem politické moci

Nový výkladový slovník státního jazyka, který letos vydalo Rusko, využívá jazyk jako politický nástroj moci. Zcela v něm například chybí pojmy jako pravda, gulag nebo stalinismus. Podle Jany Kockové ze Slovanského ústavu Akademie věd je dokument závazný pro státní orgány, úředníky i učitele a může mít konkrétní společenské i právní důsledky.
před 1 hhodinou

„Ukrajina bojuje o život,“ řekl Zelenskyj na summitu EU

V Bruselu probíhá summit EU, na kterém promluvil i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Lídři sedmadvacítky řeší hlavně další finanční podporu Kyjeva pro roky 2026 a 2027. Nemůžeme si dovolit selhat, zdůraznila šéfka diplomacie EU Kaja Kallasová. V případě využití zmrazených ruských aktiv musí nést riziko všechny státy Unie, uvedla pak šéfka Komise Ursula von der Leyenová. Česko na summitu zastupuje nový premiér Andrej Babiš (ANO).
04:07Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Epsteinova bývalá společnice Maxwellová žádá o propuštění z vězení

Někdejší přítelkyně a dlouholetá spolupracovnice sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina Ghislaine Maxwellová ve středu požádala federální soud, aby zrušil její dvacetiletý trest za obchodování s nezletilými osobami za účelem sexuálního zneužívání a propustil ji na svobodu. Žádost zdůvodnila údajnými rozsáhlými novými důkazy v případu, které podle ní dokládají, že v jejím procesu došlo k porušení ústavního práva, informovala agentura AP.
před 2 hhodinami

Polský ústavní soud není nezávislý a nestranný, uvedl Soudní dvůr EU

Polský ústavní soud porušil několik základních zásad práva Evropské unie, nesplňuje ani požadavky kladené na nezávislý a nestranný soud kvůli nesrovnalostem při jmenování tří jeho členů a předsedkyně, uvedl v rozhodnutí Soudní dvůr EU. Soud v Lucemburku rozhodoval o žalobě Evropské komise (EK), podané ještě v době, kdy v Polsku byla u moci vláda nyní opoziční strany Právo a spravedlnost (PiS). Nynější vláda verdikt unijního soudu uvítala, samotný ústavní soud jej naopak odmítl.
11:23Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Ukrajina bude jednat v USA o mírovém plánu, Putin trvá na její kapitulaci

Ukrajinská delegace bude ve Spojených státech jednat v pátek a sobotu o mírovém plánu, který by mohl vést k ukončení ruské války proti Ukrajině, oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Šéf Kremlu Vladimir Putin ve středu prohlásil, že ruské cíle – tedy úplná kapitulace a podřízení Ukrajiny Rusku – se nezměnily. Evropské státy ve svém projevu označil za „podsvinčata“.
před 2 hhodinami

OSN: Milice RSF zabily přes tisíc lidí v uprchlickém táboře

Polovojenské Jednotky rychlé podpory (RSF) letos v dubnu povraždily v uprchlickém táboře Zamzam v regionu Dárfúr v západním Súdánu přes tisíc civilistů. Píše to agentura Reuters s odvoláním na zprávu Úřadu OSN pro lidská práva (OHCHR).
před 3 hhodinami

Do Evropy se vrátila lepra, případy hlásí Rumunsko a Chorvatsko

V polovině prosince oznámil rumunský ministr zdravotnictví Alexandru Rogobete, že se v zemi dva lidé nakazili leprou. Jde o první potvrzené případy lepry v Rumunsku za více než čtyřicet let. Obě nakažené ženy pracovaly v lázních ve městě Kluž jako masérky. Další dva lidé čekají na výsledky testů. Úřady lázně, kde se nemoc objevila, uzavřely. Jeden případ zaznamenalo i Chorvatsko. Lepra není výrazně nakažlivá a valná většina lidí je proti ní imunní.
před 3 hhodinami
Načítání...