Brusel - Srbsko je sice blízko plné spolupráci s Mezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii (ICTY), avšak okamžitý podpis stabilizační a asociační dohody mezi Bělehradem a Bruselem je zatím předčasný. Prohlásil to dnes v Bruselu eurokomisař pro rozšíření Olli Rehn.Právě otázka Srbska spolu s vysláním vojenské mise do Čadu a Středoafrické republiky je jedním z hlavních témat bruselského jednání ministrů zahraničních věcí členských států unie.
EU schválila vyslání přibližně 3700 vojáků do Čadu a Středoafrické republiky, o něž ji požádala OSN. Cílem vůbec největší mise v dosavadní historii EU bude zajištění bezpečnosti v oblastech sousedících se západosúdánským regionem Dárfúr zmítaným násilnostmi.
Podpis dohody o užší spolupráci se Srbskem, která je prvním krokem pro možné budoucí členství v unii, se podle Rehna nejspíš uskuteční až po druhém kole srbských prezidentských voleb. To se koná 3. února.
Slovinsko, které tento půlrok „sedmadvacítce“ předsedá, usilovalo o to, aby dohoda byla podepsána už v lednu. Nakonec se tak zřejmě nestane, avšak přesto dnes zřejmě Brusel do Bělehradu vyšle určité pozitivní gesto.
„Měli bychom dnes srbskému lidu zaslat velmi silný signál ohledně jeho evropské budoucnosti tím, že se rozhodneme dohodu podepsat v brzké době,“ prohlásil eurokomisař při příjezdu na jednání. Šéf německé diplomacie Frank-Walter Steinmeier nicméně později prohlásil, že dohoda se určitě nebudu podepisovat v příštích dnech.
Rehn také poznamenal, že EU by se měla nadále držet podmínky, že Srbsko musí plně spolupracovat s ICTY. Dodal nicméně, že Srbsko je takové spolupráci velmi blízko. ICTY se usilovně snaží předvést před soud někdejší bosenskosrbské předáky stíhané pro válečné zločiny, zejména bývalého generála Ratka Mladiče a někdejšího bosenskosrbského prezidenta Radovana Karadžiče.
Například Belgie a Nizozemsko plnou spolupráci s ICTY podle předchozích prohlášení chápou tak, že tito dva, nebo přinejmenším generál Mladić, budou tribunálu vydáni. Podmiňují tím podpis dohody.
To dnes zdůraznil i tamní ministr zahraniční Frans Timmermans, který vyloučil možnost jakékoli dohody s Bělehradem, dokud nebude Srbsko s Haagem plně spolupracovat. Nizozemsko tím přitom vždy myslelo to, aby přinejmenším Mladić byl předán Haagu.
Složitá diplomatická jednání okolo dohody se Srbskem také do značné míry souvisí s problematikou Kosova. Tato jihosrbská provincie chce k nevoli Bělehradu a Moskvy vyhlásit na Srbsku jednostranně nezávislost a z různých diplomatických kruhů zaznělo, že by tak tamní předáci mohli učinit v únoru.
EU je připravena do Kosova vyslat administrativně-bezpečnostní misi asi 1800 soudců, žalobců a policistů. Ač se původně očekávalo, že by o tom mohli zástupci členských zemí jednat už na dnešním zasedání, nakonec se o tom také zřejmě bude rozhodovat až po srbských volbách.
Navíc je v této věci třeba řadu věcí ještě doladit. Například jde o to, jaké právní základy bude mise mít, zejména ve vztahu k OSN a jejím rezolucím.
