Brusel – Na dnešním mimořádném summitu Evropské unie by měli být zvoleni první evropský prezident a ministr zahraničí. Německá kancléřka Angela Merkelová v úterý řekla, že Německo se s Francií dohodne na společném kandidátovi na post prezidenta. Zavedení nových funkcí předpokládá Lisabonská smlouva o reformě institucí EU, kterou jako poslední tento měsíc mezi zeměmi unie ratifikovala Česká republika.
EU na summitu hledá svého prezidenta a ministra zahraničí
„Německo a Francie dosáhnou v této otázce společné dohody a nebudou stát proti sobě,“ uvedla na tiskové konferenci po zasedání německé vlády v Mesebergu severně od Berlína.
Nový post „prezidenta“ EU zavádí společně s funkcí „ministra zahraničí“ unie Lisabonská smlouva, která má reformovat fungování institucí rozšířené sedmadvacítky. Dokument vstoupí v platnost 1. prosince poté, co na začátku listopadu dokončila ratifikaci poslední země evropského bloku – Česká republika.
GALERIE
videogallery_85409
V případě postu „prezidenta“, tedy předsedy Evropské rady, který by po dobu dvou a půl roku šéfoval unijním vrcholným schůzkám, se nejčastěji mluví o nizozemském premiérovi Janu Peteru Balkenendem, bývalém britském ministerském předsedovi Tonym Blairovi, současném šéfovi lucemburské vlády Jeanu-Claudu Junckerovi nebo jeho belgickém kolegovi Hermanu Van Rompuyemu.
Čech na žádný vysoký post nekandiduje
„Ministr zahraničí“ se oficiálně bude jmenovat vysoký představitel pro zahraniční a bezpečnostní politiku a současně bude i místopředsedou Evropské komise. U této funkce padala jména finského eurokomisaře Olliho Rehna, někdejší rakouské ministryně zahraničí Ursuly Plassnikové či současného šéfa britské diplomacie Davida Milibanda. Ten ale kandidaturu odmítá, neboť Londýn chce do čela unie prosadit expremiéra Blaira. Evropští lídři, kteří se řadí k socialistické frakci, budou prosazovat na post vysokého komisaře Britku Catherine Ashtonovou. Ta doposud působí jako eurokomisařka pro obchod.
„Není žádným tajemstvím, že na nominacích na nejvyšší funkce není žádný Čech,“ řekl v pondělí šéf české diplomacie Jan Kohout. Favority Prahy ale odmítl jmenovat. Pouze naznačil, že když prezidentský post vznikal, uvažovali jeho tvůrci o tom, že by to měl obsadit někdo z menší či střední země. U šéfa diplomacie je pro ČR prý zase důležité, aby se angažoval ve prospěch západního Balkánu a také oblasti na východ od EU.
Jednání se mohou protáhnout
Jak Švédové, tak i zástupci dalších zemí připouštějí, že vyjednávání a dolaďování potřebného kompromisu nebude rozhodně snadné. Nelze vyloučit, že se summit protáhne do pátku, ani to, že by se musel svolat další summit, pokud by se nyní nedospělo k dohodě. Ze všech stran nicméně současně zaznívají hlasy, že všichni udělají vše, co bude v jejich silách, aby si Evropa své představitele vybrala.
GALERIE
Kandidáti na prezidenta EU