EU dnes začne s Ruskem vyjednávat o strategickém partnerství

Brusel - Evropská unie a Rusko začnou dnes jednat o takzvaném strategickém partnerství, které v podstatě vymezuje pravidla "hry" mezi oběma mocnostmi. Nová dohoda, jejíž dosažení však podle pozorovatelů může trvat léta, má nahradit dohodu, která vypršela v loňském roce a vznikla v roce 1997. Od té doby se ale zcela změnila geopolitická situace.

Pozorovatelé označují počátek jednání za oťukávání, vymezování a upevňování vzájemných pozic. Jednat se bude především o ruském plynu, na kterém je Evropa závislá.

Každá ze stran má ohledně energetiky hned několik požadavků, dva jsou však zcela zásadní pro vývoj jednání. Evropská unie bude usilovat o to, aby Rusové vpustily evropské firmy na svůj energetický trh, který ovládají převážně ruské společnosti.

Požadavek Ruska bude obdobný. Moskva bude své evropské partnery přesvědčovat, aby nebránili vstupu ruských společností na trh s energiemi. Takové snahy se přitom skutečně objevují.

Gazprom klauzule 

Návrh na liberalizaci energetického trhu v EU obsahuje takzvanou Gazprom klauzuli, která má ruskému energetickému gigantu zkomplikovat vstup na unijní trh. Pokud Gazprom, nebo jiná společnost ze zemí mimo Evropskou unii, bude chtít koupit například přepravní soustavu plynu v některém z členských států, bude muset splnit celou řadu podmínek. Mimo jiné bude muset přistoupit na složitá a mnohdy velmi tvrdá pravidla EU.

Členské státy EU na „Gazprom klauzuli“ trvají především proto, že mají obavy, aby ruská společnost svými případnými akvizicemi na starém kontinentu ještě nezvýšila závislost Evropy na dodávkách ruského plynu, s nimiž nemá unie jen pozitivní zkušenosti. Zřejmě nejznámější je případ z roku 2006, kdy Gazprom odstřihl od plynu Ukrajinu a s tím také část Evropy.

Jednat se bude i o lidských právech v Rusku 

Evropská unie často hovoří i o problematice lidských práv v Rusku. Podle posledního summitu EU-Rusko, který se uskutečnil minulý týden v sibiřském Chanty-Mansijsku, se však zdá, že dohoda by v této oblasti nemusela být nedosažitelná.

Kdy jednání o strategickém partnerství skončí, zatím nelze předvídat. Rusové hovoří o horizontu jednoho roku, Evropská unie je ovšem o něco pesimističtější a odhaduje, že jednání potrvají celkem dva roky. Experti ovšem varují, že debaty se mohou vléct léta.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Syrské síly ovládly Dajr Háfir, Kurdové chtějí změnu ústavy

Syrská armáda informovala, že převzala kontrolu nad městem Dajr Háfir na severu země, z něhož se po páteční dohodě stáhly jednotky koalice Syrské demokratické síly (SDF). Píše to agentura AFP. Syrští Kurdové mezitím oznámili, že považují za nedostatečný dekret, kterým dočasný prezident Ahmad Šará uznal jejich národní práva a kurdštinu prohlásil za úřední jazyk.
před 1 hhodinou

Trump děkuje Íránu, že nepopravuje. Vojenský úder si rozmyslel

Protivládní protesty v Íránu se zřejmě teokratickému režimu prozatím podařilo potlačit, míní odborníci. Podle obhájců lidských práv zemřely tisíce lidí. Prezident USA Donald Trump poděkoval Teheránu, že nevykonal žádnou z více než 800 údajně plánovaných poprav. Podle agentury AP řekl, že právě proto se rozhodl ustoupit od vojenského zásahu v zemi.
09:25Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
před 3 hhodinami

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
před 4 hhodinami

Soud v Minnesotě omezil zásahy federálních agentů proti pokojným demonstrantům

Příslušníci Úřadu pro imigraci a cla (ICE) a další federální agenti nasazení v Minneapolis musí omezit používání donucovacích prostředků proti pokojným demonstrantům a dobrovolnickým hlídkám monitorujícím jejich činnost. Podle Reuters o tom rozhodla federální soudkyně v Minnesotě. Naopak kvůli údajnému spiknutí s cílem mařit práci federálních imigračních agentů zahájilo americké ministerstvo spravedlnosti vyšetřování představitelů státu Minnesota a města Minneapolis, informuje CBS.
01:10Aktualizovánopřed 6 hhodinami

USA a Slovensko podepsaly dohodu o spolupráci v jaderné energetice

Spojené státy a Slovensko podepsaly mezivládní dohodu o spolupráci v oblasti civilní jaderné energetiky, píše Reuters. Slavnostní podpis v budově ministerstva energetiky ve Washingtonu následoval po pracovní schůzce slovenského premiéra Roberta Fica (Smer) s americkým ministrem energetiky Chrisem Wrightem. Součástí dohody je výstavba jaderného bloku o výkonu 1200 megawattů podle amerického návrhu v jaderné elektrárně Jaslovské Bohunice.
před 12 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
před 12 hhodinami

Ukrajina už nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, řekl Šmyhal

Ukrajina již nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, uvedl tamní ministr energetiky Denys Šmyhal. Země chce dovážet více elektřiny a chystá jednání se spojenci, dodal. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle portálu listu Ukrajinska pravda prohlásil, že Ukrajina nedokáže pokrýt více než třetinu energetických potřeb. Už v polovině týdne prezident vyhlásil v energetickém sektoru stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...