Za definitivní průlom ve vztazích Turecka a Ruska je považována nadcházející schůzka mezi prezidenty obou zemí. Recep Tayyip Erdogan se s Vladimirem Putinem setká v úterý v Petrohradu. Vztahy obou států těžce poškodilo loňské sestřelení ruského vojenského letounu na syrsko-turecké hranici.
Erdogan v rozhovoru pro agenturu TASS označil Putina za přítele. Uvedl také, že je Turecko připraveno okamžitě podniknout nezbytné kroky k realizaci nového rusko-tureckého plynovodu Turkish Stream. Turecký prezident podle TASS zdůraznil, že projektu nic nebrání.
Erdogan v rozhovoru připomněl, že Turecko si většinu zemního plynu opatřuje právě v Rusku, což z Ankary činí důležitého ekonomického partnera Moskvy. Ruský plyn proudí do Turecka plynovodem Blue Stream.
Rusko před pár lety navrhlo projekt nového plynovodu Turkish Stream jako náhradu za neuskutečněný plán plynovodu South Stream, který měl obcházet Ukrajinu přes Černé moře na Balkán. Z 660 kilometrů má kopírovat zamýšlenou trasu plynovodu South Stream a dalších 250 kilometrů má vést směrem k evropské části Turecka.
Projekt se ale ocitl u ledu po sestřelení ruského bombardéru u syrsko-tureckých hranic tureckými stíhačkami loni v listopadu. Erdoganova červnová omluva za tento incident odstartovala opětovné oteplování vztahů.
Zrušení sankcí i možná spolupráce v Sýrii
Moskva ohlásila postupné zrušení sankcí přijatých po leteckém incidentu, které těžce zasáhly zejména turistickou výměnu. Turecko je pro Rusy nejoblíbenější letní zahraniční destinace. Do ruských obchodů se teď vracejí turecké potraviny a zemědělské produkty, s úlevou si vydechly turecké stavební firmy hojně zastoupené v Rusku. Tento průlom má zpečetit právě schůzka prezidentů obou zemí v Petrohradu.
Červencový pokus o puč Moskva komentovala opatrně, i když Kreml dal najevo „vážné znepokojení“ a obavy o bezpečnost ruských občanů v Turecku. Znepokojení Západu z postihu turecké opozice Moskva nesdílí. Objevily se dokonce zprávy o možné spolupráci armád obou zemí na syrském bojišti, kde Moskva podporuje vládní vojska prezidenta Bašára Asada, zatímco Turecko naopak jednotky syrských povstalců.
Právě Sýrie může být podle informací z Ankary jedním z hlavních témat jednání Erdogana s Putinem. Rusko zase podle kremelského mluvčího Dmitrije Peskova sází na „rehabilitaci dvoustranných vztahů“, kde mají obě země společné plány v jaderné energetice a petrochemii. Důležitým tématem petrohradského jednání má být i společný boj proti mezinárodnímu terorismu.
Berlín: Zlepšení vztahů Turecka s Ruskem nezasáhne NATO
Zlepšení vztahů mezi Tureckem a Ruskem nebude mít podle Německa žádný vliv na postavení Ankary v Severoatlantické alianci. Podle agentury Reuters to řekla mluvčí spolkového ministerstva zahraničí Sawsan Chebliová. Mezi NATO a Ruskem panuje napětí kvůli ruské anexi Krymu a kvůli tomu, že Moskva podporuje separatisty na východě Ukrajiny.
„Nevěříme, že by sblížení Turecka s Ruskem mělo vliv na bezpečnostní partnerství uvnitř NATO. Turecko zůstává důležitým partnerem v NATO,“ řekla Chebliová. Podle ní je pro Ankaru a Moskvu důležité, aby spolu komunikovaly, protože obě země mají významnou úlohu při snaze ukončit občanskou válku v Sýrii.
Erdogan opět hrozí vypovězením migrační smlouvy s EU
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan v pondělí také znovu pohrozil, že by jeho země mohla vypovědět migrační dohodu s Evropskou unií. Erdogan řekl francouzskému listu Le Monde, že dohoda o vracení migrantů nebude fungovat, pokud Unie nezruší víza pro Turky.
Evropská unie podle Erdogana nejedná s Tureckem upřímně. Poukázal přitom na to, že bezvízový styk s Tureckem měla Unie původně zavést už se začátkem června. „Pokud naše požadavky nebudou splněny, vracení migrantů nebude nadále možné“.
Evropská komise však podle své mluvčí Miny Andreevové dohodu s Tureckem dodržuje, zároveň ji nepovažuje za jediné opatření pro omezení imigrace. Unie je podle mluvčí nyní na migraci připravena mnohem lépe než před rokem. O žádném plánu B pro případ, že by Ankara přestala dohodu dodržovat, ale Andreevová podle agentury APA mluvit nechtěla.
Ankara v březnu souhlasila, že zabrání migrantům v cestě do Řecka výměnou za finanční pomoc, zrušení víz a urychlení přístupových jednání s EU.
Zavedení bezvízového styku se ale zpozdilo kvůli sporu o turecké antiteroristické zákony a znepokojení Západu z tvrdé reakce turecké vlády na neúspěšný pokus části armády o puč. V neděli na demonstraci odsuzující pokus o puč Erdogan zopakoval, že by podepsal znovuzavedení trestu smrti. Podle tureckého prezidenta ho má velká část zemí světa.
Německé ministerstvo zahraničí a také spolková vláda prostřednictvím svých mluvčích v pondělí zopakovaly, že znovuzavedení trestu smrti by znamenalo konec nadějí na členství Turecka v EU.
