EP vítá plán zavřít Guantánamo, Langer s Barottem odjedou jednat do Washingtonu

Štrasburk - Záměr Spojených států uzavřít kontroverzní věznici Guantánamo na Kubě uvítal dnes ve svém usnesení Evropský parlament. Europoslanci rovněž vyzvali, aby země Evropské unie v rámci snahy pomoci Američanům případně přijaly část vězňů z Guantánama, kde jsou zadržováni podezřelí z terorismu. Český ministr vnitra Ivan Langer pak v březnu společně s eurokomisařem pro spravedlnost, vnitro a bezpečnost Jacquesem Barrotem odjede do Washingtonu, kde na toto téma bude hovořit s představiteli nové administrativy Baracka Obamy.

Zrušení věznice slíbil nový americký prezident Barack Obama těsně po své inauguraci v lednu. Během jednoho roku by tak Guantánamo, které je trnem v oku ochránců lidských práv, měli opustit všichni zadržovaní. Obamův záměr před několika dny uvítali i ministři zahraničí unijních zemí či české předsednictví EU.

Český vicepremiér Alexandr Vondra včera před europoslanci zdůraznil, že rozhodnutí uzavřít Guantánamo je primárně odpovědností USA. To, zda některé z lidí zadržovaných v tomto zařízení umístěném na Kubě přijmou i země EU, je pak na rozhodnutí jednotlivých států bloku, podotknul.

„Rozhodnutí je primární věcí Spojených států, ale vzhledem k našim zájmům v boji s terorismem a dodržování lidských práv jsme odstartovali diskusi, zda by členské státy mohly poskytnout praktickou pomoc,“ uvedl Alexandr Vondra.  

Američané o pomoc zatím oficiálně nepožádali. V Evropě už ale lobbují humanitární organizace, které vězně zastupují. „Jsem Američan a žádám vás o to hned teď. Nemluvím za americkou vládu, i když vím, že zoufale chce takovou pomoc. Existence věznice každým dnem podněcuje extremisty, aby se mstili a páchali strašlivé věci,“ varoval Stafford Smith z Centra pro ústavní práva v USA.

„Členské státy by měly přijmout svůj díl zodpovědnosti. Léta nechaly vyšetřovat porušování lidských práv na Guantánamu, ale žádný výsledek jsme neviděli,“ uvedl zase Natacha Kazatchkine z Amnesty International. Ochotu přijmout vězně zatím projevilo osm evropských zemí. Ve středu večer s ek nim přidalo i Maďarsko.

O Guantánamu budou v USA jednat Langer a Barrot

Téma dalšího osudu guantánamských vězňů bude 16. a 17. března ve Washingtonu řešit český ministr vnitra Ivan Langer a evropský komisař pro spravedlnost, vnitro a bezpečnost Jacques Barrot. Informovala o tom dnes agentura AFP s odvoláním na Barrotova mluvčího.

„Pana Barrota bude doprovázet český ministr vnitra Ivan Langer“ vzhledem k tomu, že Česká republika zastává v prvém pololetí letošního roku šestiměsíční předsednictví unii, oznámil Michele Cercone.

Mluvčí českého ministerstva vnitra Jana Malíková tuto informaci potvrdila, program návštěvy ale zatím neupřesnila. Delegace by se každopádně v USA měla setkat s představiteli ministerstva spravedlnosti a ministerstva vnitra nové administrativy prezidenta Baracka Obamy.

Na Guantánamu je v současné době vězněno 245 osob, zatím se neví, jaké právní postavení budou mít po zrušení věznice. Několik evropských zemí již deklarovalo ochotu tyto vězně přijmout na svém území. Jde zejména o Portugalsko, Itálii, Španělsko a Francii.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
18:27Aktualizovánopřed 5 mminutami

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, reagují i další unijní politici.
17:36Aktualizovánopřed 29 mminutami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 32 mminutami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Po pádu dvou lavin v Rakousku zemřelo nejméně pět lidí

Po pádu dvou lavin zemřelo v Rakousku nejméně pět lidí. Neštěstí se stalo v oblasti salcburského Pongau. S odkazem na horskou záchrannou službu o tom informuje agentura APA. Národnost mrtvých zatím není známa.
před 2 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů

Íránský duchovní vůdce poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Prezident USA Donald Trump poděkoval Teheránu, že nevykonal žádnou z více než osmi set údajně plánovaných poprav. Podle agentury AP řekl, že právě proto se rozhodl ustoupit od vojenského zásahu v zemi.
09:25Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Soud v Minnesotě omezil zásahy federálních agentů proti pokojným demonstrantům

Příslušníci Úřadu pro imigraci a cla (ICE) a další federální agenti nasazení v Minneapolis musí omezit používání donucovacích prostředků proti pokojným demonstrantům a dobrovolnickým hlídkám monitorujícím jejich činnost. Podle Reuters o tom rozhodla federální soudkyně v Minnesotě. Naopak kvůli údajnému spiknutí s cílem mařit práci federálních imigračních agentů zahájilo americké ministerstvo spravedlnosti vyšetřování představitelů státu Minnesota a města Minneapolis, informuje CBS.
01:10Aktualizovánopřed 4 hhodinami

V Indonésii se z radaru ztratilo letadlo. Zřejmě se zřítilo

Letoun na vnitrostátní lince v Indonésii ztratil kontakt s řídícím střediskem ve chvíli, kdy se po odletu z hlavního indonéského ostrova Jáva přibližoval k hornaté oblasti na ostrově Sulawesi, uvedla agentura AP s odvoláním na tamní představitele. Pátrací a záchranná akce je v plném proudu, na palubě bylo osm členů posádky a tři cestující.
před 4 hhodinami
Načítání...