Egyptská vláda zařadila Muslimské bratrstvo k teroristům

Káhira - Egyptská vláda zařadila islamistické Muslimské bratrstvo, které Egyptu vládlo do letošního léta, k teroristickým organizacím. Soudy bratrstvu už dříve zakázaly činnost. Agentura AP uvedla, že toto dramatické rozhodnutí dá úřadům více pravomocí proti bratrstvu zasahovat.

Ministr vyššího školství Husám Ajsá dnes v televizi přečetl rozhodnutí ministrů. „Kabinet prohlásil Muslimské bratrstvo za teroristickou organizaci,“ řekl. Dodal, že v důsledku tohoto rozhodnutí mohou být potrestáni všichni, kdo ke skupině patří, financují ji nebo propagují její aktivity. Ministr sociální solidarity Ahmad Buraj řekl, že rozhodnutí znamená zákaz všech aktivit bratrstva včetně demonstrací.

Bezprostředním důvodem tohoto rozhodnutí prý byl úterní atentát na policejní velitelství, při němž v deltě Nilu zemřelo 16 lidí a stovka osob utrpěla zranění. K akci se přihlásila skupina sympatizující s al-Káidou, bratrstvo se od útoku distancovalo. Vláda je ale přesvědčena, že za útokem jsou muslimští bratři. „Egypt byl tímto odporným činem Muslimského bratrstva zděšen od severu k jihu. Je to další z násilných činů proti Egyptu a Egypťanům, Muslimské bratrstvo tím jasně prokazuje, že nezná nic jiného než násilí. Egypt ani jeho obyvatelé se nemohou podřizovat terorismu Muslimského bratrstva,“ řekl Ajsá.

Nastražený automobil po explozi před policejním velitelstvím
Zdroj: ČT24/ČTK / AP

Organizace vznikla v Egyptě v roce 1928 a prosazovala islám i násilnými útoky. Za vlády bývalého prezidenta Husního Mubaraka měla zakázánu politickou činnost. Po Mubarakově pádu v roce 2011 se dostala k moci legálně ve volbách a do čela země se postavil její prezidentský kandidát Muhammad Mursí.

Aby mohlo Muslimské bratrstvo kandidovat ve volbách, vytvořilo si tehdy politickou složku Stranu svobody a spravedlnosti, která poté z voleb vyšla s největším počtem hlasů. Její zástupce Ibráhím Sajd řekl, že dnešní rozhodnutí vlády nebude mít na práci jeho strany žádné dopady. Podle něj tato skupina prosazuje umírněný islám. „Na nás toto rozhodnutí nemá vliv a jeho význam se rovná hodnotě papíru, na němž je napsáno. Lživá obvinění nemohou ovlivnit naše ideje,“ řekl Sajd.

Bratrstvo ani Mursí ale nedokázali Egypt řídit způsobem přijatelným pro liberální kruhy a kladli velký důraz na islám. Konaly se proti nim pravidelné a bouřlivé protesty. Armáda v červenci Mursího přinutila odstoupit a dosadila pak dočasnou vládu, kterou podporuje. Ta postupně odstavuje bratrstvo od moci, ale jeho početní stoupenci pořádají pravidelné demonstrace. Soudy bratrstvu zakázaly činnost, nařídily zabavit jeho majetek, stovky členů jeho vedení jsou zatčeny a čeká je soud.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Nejméně 21 obětí má nehoda dvou vysokorychlostních vlaků ve Španělsku

Po nehodě dvou vysokorychlostních vlaků na jihu Španělska zemřelo nejméně 21 lidí. Na 73 pasažérů je zraněných. Uvedl to tamní ministr dopravy Óscar Puente. Cestující z obou vlaků museli být evakuováni. Na palubě obou vlaků bylo podle prohlášení úřadů přibližně 500 lidí.
včeraAktualizovánopřed 38 mminutami

Čína hlásí růst loňský růst ekonomiky o pět procent

Čínská ekonomika v loňském roce vzrostla o pět procent, oznámil podle zpravodajských agentur čínský statistický úřad. Údaj je tak podle agentury Reuters v souladu s vládním cílem. V posledním čtvrtletí loňského roku čínské hospodářství vykázalo meziroční růst o 4,5 procent. Údaje jsou mírně nad očekávání analytiků.
03:20Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Do druhého kola prezidentských voleb v Portugalsku postoupili opoziční politici

Postup do druhého kola prezidentské volby mají po sečtení téměř sta procent okrsků jistý socialistický bývalý vicepremiér António José Seguro a šéf krajně pravicové strany Chega (Dost) André Ventura. Oba politici zastupují opozici. Premiér Luís Montenegro uvedl, že politický prostor jeho vlády nebude v druhém kole zastoupen. Nikoho zatím v druhém kole, které se uskuteční 8. února, nepodpořil, podotýkají portugalská média.
před 3 hhodinami

Prokurdské síly potvrdily dohodu s Damaškem, odchází ze dvou oblastí

Kurdy vedená koalice Syrské demokratické síly (SDF) potvrdila sjednání dohody o příměří s vládou v Damašku, uvedla v noci na pondělí agentura AFP. Velitel SDF Mazlúm Abdí oznámil, že prokurdské milice odchází ze dvou oblastí, aby prý konflikt „nepřerostl do občanské války“. Dohodu s Kurdy oznámil v neděli prozatímní syrský prezident Ahmad Šará.
před 5 hhodinami

Při lesních požárech v Chile zemřelo nejméně osmnáct osob

Při lesních požárech na jihu Chile zemřelo nejméně osmnáct lidí. Více než 50 tisíc osob muselo být evakuováno. Oznámila to podle agentury AFP tamní vláda. Chilský prezident Gabriel Boric vyhlásil v neděli brzy ráno ve dvou regionech na jihu země stav katastrofy.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

V Praze přistálo letadlo s Čechem, kterého věznili ve Venezuele

Letadlo s Čechem Janem Darmovzalem, kterého rok a čtyři měsíce věznil ve Venezuele režim autoritářského prezidenta Nicoláse Madura, přistálo v Praze. Na svobodu se spolu s dalšími cizinci dostal poté, co Spojené státy na začátku ledna z Caracasu unesly Madura a jeho ženu do USA. V Otázkách Václava Moravce nedělní přílet avizoval ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). Česko je podle něj připraveno začít s obnovou diplomatických vztahů s Caracasem. Posléze připojil, že letadlo přepravilo do Prahy také tři další bývalé vězně venezuelského režimu.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Evropská unie podle FT zvažuje cla za 93 miliard eur v odvetě za Trumpovy hrozby

Evropská unie zvažuje, že zavede na zboží ze Spojených států dovozní cla v hodnotě 93 miliard eur (2,3 bilionu korun). Mohla by také omezit přístup amerických společností na unijní trh. Uvádějí to zdroje britského deníku Financial Times (FT). Tímto plánem by Unie mohla reagovat na tarify, kterými hrozí americký prezident Donald Trump těm ze spojenců v NATO, kteří se staví proti jeho kampani za získání Grónska.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...