Ankara - Turecké stíhačky poprvé zaútočily na pozice radikálů z Islámského státu (IS) v Sýrii - zemřelo nejméně 40 extremistů. Šlo o odvetu za čtvrteční úder na turecké vojáky. Ke druhému náletu pak došlo pozdě večer. Terčem útoku se staly i tábory Strany kurdských pracujících (PKK) v Iráku. Šlo tak o vůbec první útok země na Kurdy v severním Iráku od uzavření mírové dohody před dvěma roky.
Ankara se dosud odmítala podílet na náletech arabské koalice vedené Američany. Turecký prezident ale slíbil, že operace proti IS budou pokračovat, dokud teroristé nesloží zbraně. Turecká diplomacie navíc následně oznámila, že umožní spojeneckým letounům využívat turecké letecké základny. Agentura AP uvedla, že jde o zásadní změnu taktiky Turecka vůči konfliktu v sousední Sýrii.
Letecký útok následoval den poté, co při přeshraničních střetech mezi ozbrojenci z IS a tureckou armádou přišel o život jeden voják a další dva utrpěli zranění. Stíhačky odstartovaly z turecké základny Diyarbakir a odpálily rakety z tureckého vzdušného prostoru. Zasažena byla dvě velící stanoviště, informoval úřad tureckého premiéra.
Podle šéfa turecké vlády byly cíle „kompletně zničeny“. Mrtvých na straně islamistů jsou nejméně čtyři desítky, uvedla turecká agentura Dogan. „Cílem byly zřejmě vojenské základny nebo vojenská zařízení IS na sever od Aleppa, poblíž tureckých hranic, kde došlo včera k útoku proti tureckým pohraničníkům,“ upřesnil zpravodaj Českého rozhlasu Štěpán Macháček.
Turecká CNN zveřejnila detaily z bombardování na mapě:
Násilností podél 900 kilometrů dlouhé hranice mezi oběma státy v posledních dnech výrazně přibylo. V pondělí zaútočil sebevražedný atentátník patrně napojený na IS v kulturním centru ve městě Suruc ležícím zhruba deset kilometrů od syrského pohraničního města Kobani. Usmrtil 32 převážně mladých lidí a dalších 100 zranil.
- Bezprostředně po atentátu se celou zemí šířily protesty proti vládě, která podle demonstrantů nedělá dost pro to, aby radikály zastavila. Někteří dokonce obviňovali prezidenta Erdogana z kolaborace s IS.
- Během posledních čtyř let překročily turecko-syrské hranice tisíce zahraničních islamistických bojovníků.
- Z bašty IS ve městě Rakká prý nyní míří k hranicím s Tureckem další džihádistické posily.
Turecko se rozhodlo dát koalici k dispozici letecké základny
Po posledním útoku kabinet slíbil, že proti radikálům přitvrdí. Turecká armáda už posílila ostrahu hranic. „Turecko posiluje fyzickou bariéru v místech, kde syrskou stranu hranici ovládá IS – staví dvojitý plot, betonovou modulární směnu a hraniční příkop,“ sdělil Macháček.
Ankara také kývla Washingtonu ve věci poskytnutí leteckých základen k operacím proti IS v Sýrii. „Turecko nemůže přihlížet, jestliže na ně útočí Kurdové, levicoví extremisté a IS,“ řekl turecký premiér Ahmet Davutoglu.
Historie základny Incirlik
- Během první války v Iráku v roce 1990 zde byla americká letadla. Po ukončení bojů tu byly organizovány humanitární operace pro kurdské uprchlíky.
- Sloužila také jako rozcestník pro operace během začátku války v Afghánistánu v roce 2001.
- Fungovala jako první zastávka pro tisíce amerických vojáků, kteří se nedávno stáhli z Iráku.
- Podle WikiLeaks ji Turecko a USA využívají k převozu podezřelých z terorismu.
Podle tureckého tisku se Ankara s USA dohodla rovněž na dodržování bezletové zóny nad částí syrsko-turecké hranice. Jde o úsek mezi městy Džarábulus a Máraa v provincii Aleppo. Bezletové pásmo má být široké až 50 kilometrů.
Turecký prezident Erdogan prohlásil, že operace proti extremistům budou pokračovat. „Musejí složit zbraně, jinak ponesou důsledky,“ řekl. Turecko se podle něj rozhodlo změnit dosavadní taktiku vzhledem na změněnou situaci na severu Sýrie. „Během telefonátu s (Barackem) Obamou jsme zopakovali naše odhodlání bojovat proti separatistickým organizacím a Islámskému státu,“ uvedl Erdogan.
Zpravodaj Českého rozhlasu Štěpán Macháček
„Napětí mezi Tureckem a IS se v posledních týdnech stupňuje. Turecké úřady zahájily po velmi dlouhé době bezpečnostní akci proti vnitřním strukturám IS a radikálů na tureckém území. Tím narušily jakýsi mír, který panoval v posledních měsících mezi tureckou vládou a IS.“
Turecko odmítalo podporovat kurdské milice proti IS. Podle politologa Emila Aslana Souleimanova ale turečtí představitelé pravděpodobně na straně IS nikdy nestáli - spíše podporovali různé džihádistické skupiny před vznikem IS. „Bylo to podmíněno jejich averzí vůči režimu Bašára Asada,“ poznamenal politolog. Souleimanov také upozornil, že Ankara v posledních měsících obrátila a začal poskytovat syrským pešmergům omezenou podporu. Vznik samostatného Kurdistánu ale pro Turecko stále nepřipadá v úvahu.
Masivní razie: Tisíce policistů v akci, stovky zatčených
Policie v pátek ráno zahájila rozsáhlou operaci proti podezřelým islamistům napojeným na IS a členům zakázané Strany kurdských pracujících (PKK). Podle úřadu předsedy vlády se operace týká třinácti provincií.
Zatčeno bylo 297 lidí, jedna žena při střetu s policisty zemřela. Mezi asi stovkou lidí, kteří byli zadrženi v Istanbulu, bylo přes třicet cizinců. Podle agentury Dogan je do operace v Istanbulu nasazeno kolem 5000 policistů, kteří mají ze vzduchu podporu vrtulníků.
Syrské vládní síly mezitím míří k historickému městu Palmýra, které nedávno radikálové z IS dobyli. Bojová linie je nyní jen tři kilometry od Palmýry. „Strategií syrských vládních jednotek je další postup směrem k Palmýře a osvobození všech okolních oblastí. Budeme taky chránit všechny vojáky a udržovat naši vojenskou sílu. Budeme chránit starověké město, které je velmi důležité a posvátné,“ prohlásil velící důstojník Qasem.
Islámští radikálové zahájili ofenzivu na vzácné město 12. května a o devět dní později už ho obsadili.
IS ovládá území o rozloze Itálie, peněz má dost
Sunnitští islamisté loni 29. června vyhlásili na ovládaných územích chalífát pod názvem Islámský stát. Do čela se postavil vůdce IS abú Bakr Bagdádí. Radikálové nyní na severu a východě Sýrie a na severu a západě Iráku ovládají převážně pouštní území o rozloze na 300 tisíc kilometrů čtverečních, což je zhruba jako Itálie.
Podle odborníků má IS šanci přežít i několik dalších let navzdory leteckých útokům mezinárodní koalice na čele s USA, a to díky svým vojenským schopnostem i finančním zdrojům.
Letecké útoky na ropná pole v držení IS a pokles ceny ropy trochu snížily příjmy radikálů, skupina si ale našla další zdroje financí. „Vybírá daně a výpalné, má příjmy z černého trhu a pašování a také prodává ukořistěný majetek,“ konstatoval expert Patrick Johnston z analytické skupiny Rand Corporation Johnston. Podle dalších zdrojů dostává též štědré dary od soukromých mecenášů, kteří IS finančně podporují z Kuvajtu, Kataru či Saúdské Arábie.
