Praha - Kvůli krizi na Ukrajině a událostem spojených s anexí Krymu neprobíhají v současnosti mezi tuzemskými a ruskými politiky jednání na nejvyšší úrovni. Slovy prvního náměstka ministra zahraničních věci České republiky Petra Druláka jsou kontakty politických špiček zmraženy. Vzhledem k nepředvídatelnosti Putinovy politiky a jeho záměrů není v tuto chvíli na pořadu dne rozvoj české ekonomické diplomacie směrem k této zemi. Drulák je navíc toho názoru, že z dlouhodobého hlediska by mělo Česko začít uvažovat o snížení zranitelnosti své ekonomiky vůči Rusku. Uvedl to v rozhovoru pro Otázky Václava Moravce.
„Když nevíme, jaké Rusko tu budeme mít za několik měsíců, nemá v tuto chvíli uvažovat o rozvoji ekonomické diplomacie,“ říká Drulák, který by si ideálně do budoucna představoval vzájemnou ekonomickou spolupráci tak, že by Česko s Ruskem obchodovalo většinově v těch doménách, v nichž by bez větších nákladů mohlo tyto kontakty přerušit.
Co se týče politických rokování, neudržuje momentálně Česká republika s Ruskem, podle Drulákových slov, standardní politické kontakty. „Zmraženy jsou kontakty na úrovni členů vlády, k těm nedochází, a i kontakty na úrovni náměstků ministerstev jsou velmi omezené. Probíhají technické, pracovní kontakty,“ vysvětluje Drulák a dodává, že s ohledem na vývoj z posledních týdnů nenaznačuje zatím nic, že by tento postoj měl být přehodnocen.
I bez přijatých sankcí by se ruská ekonomika dostala do vážných problémů
V otázce sankcí si česká diplomacie uvědomuje, že ačkoliv nejsou nástrojem nejefektivnějším, dokáží aspoň vyslat silný signál a dostat Rusko pod určitý tlak.
„Není jednoduché rozlišit, co jsou důsledky sankcí a co důsledky rozsáhlé destabilizace ruské ekonomiky, která byla vyvolána právě tím ruským agresivním jednáním. Rusko už dnes platí poměrně vysokou cenu za své kroky a je zřejmé, že dlouhodobě si něco takového dovolit nemůže,“ soudí Drulák. Co do účinnosti sankcí se domnívá, že i bez nich by se Rusko ocitlo ve složité hospodářské situaci. „Se sankcemi se tyto věci ještě více prohloubily,“ povídá Drulák.
„Přes složitý vývoj na daném území je důležité, že se stále obě strany konfliktu shodují na tom, že příměří trvá a že vedou diplomatická jednání.“
V ukrajinském konfliktu Česko jednoznačně preferuje diplomatické řešení, ozbrojená intervence je něčím, o čemž nikdo neuvažuje, neboť by to mohlo Evropu přivést na prah třetí světové války. Podle Druláka je třeba na Ukrajině počítat s optimističtějšími i pesimističtějšími prognózami.
„Domnívám se, že ukrajinská společnost a elita by mohla využit tuto strašnou zkušenost k tomu, aby se pustila do něčeho, co už tu mohlo být uděláno před mnoha a mnoha lety. V politice často dochází k tomu, že státy provedou sebereflexi teprve poté, co se jim stane něco hrozného.“
Světlejší zítřky zahrnují realizaci podzimních parlamentních voleb, zahájení demokratizačních procesů a především budování silného státu. „To je něco, co se zde posledních dvacet let moc nedařilo naplnit. Toto je optimistický scénář. Může to ale dopadnout mnohem hůře. Můžeme tu totiž mít něco jako obrovský zamrzlý konflikt,“ zdůrazňuje Zaorálkův náměstek.
Popularita Putina a jeho tažení se může do budoucna obrátit proti němu
Jak Drulák připomíná, zaskočil Putin svým jednáním řadu státníků, kteří s ním řadu let usilovali o rozumnou dohodu.
„Málokdo čekal tak agresivní eskalaci konlikftu. Málokdo čekal, že Putin bude postupovat takto brutálně - Rusko si tím uzavírá dveře k mezinárodnímu společenství a vydává se cestou izolace, která ho dlouhodobě zásadně poškodí,“ předpovídá bývalý ředitel Ústavu mezinárodních vztahů, který připomíná jeden z mnoha paradoxních jevů patřících do arény světové politiky a vztahuje ho k současnému dění v Rusku.
„Není to poprvé, kdy je válka krátkodobě podporována veřejným míněním. To je efekt, který se opakuje velmi často ať už ve státech nedemokratických i demokratických. Je to téměř zákonitost, že v okamžiku, kdy společnost začne nést náklady války a ty náklady už přichází a bude jich více a více, tak se (společnost) obrátí proti svému vedení,“ uzavírá Drulák.
