Londýn - Vydavatelský magnát, politik a miliardář Robert Maxwell byl rozporuplná osobnost, která svého času hýbala mediálním světem. Rodák z bývalého Československa, který z ničeho vybudoval rozsáhlé impérium, býval hostem hlav států, ale i terčem nelichotivých komentářů. Jeho život skončil 5. listopadu 1991 v mořských vlnách nedaleko Kanárských ostrovů, podle vyšetřovatelů poté, co přepadl přes zábradlí své jachty.
Dravý až bezohledný Maxwell měl prý pletky s tajnými službami
Jeho náhlá smrt na moři vedla ke zhroucení jeho impéria a vyvolala dohady o vraždě, sebevraždě či dokonce předstírané smrti. Spekulacím napomohly skutečnosti, že zemřel v době, kdy se jeho impérium začalo hroutit, a několik týdnů poté, co vyšla kniha tvrdící, že udržuje úzké styky s izraelskými tajnými službami. Podle britského tisku byl v době své smrti také vyšetřován kvůli obvinění z válečného zločinu. Později také vyšlo najevo, že penzijním fondům, ve kterých spravoval úspory svých 30.000 zaměstnanců, chybí 400 miliónů liber.
O Maxwellově podnikání i smrti koluje celá řada rozličných dohadů. Podle jedné z biografií jej na počátku kariéry financovala britská tajná služba MI6 a zůstala s ním ve spojení až do jeho smrti. Maxwell se však také údajně stýkal se sovětskými a izraelskými tajnými službami. Jedna z teorií tvrdí, že se pokusil vydírat Mossad, který ho proto nechal zavraždit.
Krátce před Maxwellovou smrtí jej dva poslanci britského parlamentu obvinili, že Mossadu prozradil Mordechaje Vanunua, který zveřejnil podrobnosti o izraelském jaderném programu. Spekulace vzbuzoval i jeho vztah ke komunistickým diktátorům, z nichž mnohé navštívil (v 80. letech byl také v Československu).
Maxwellův podnikatelský úspěch začal těsně po druhé světové válce
Pomohlo mu, že byl jmenován členem spojenecké kontrolní komise v Berlíně, kde se stal cenzorem nad německými tiskovinami. Záhy založil vydavatelství, které začalo ve spolupráci s německých nakladateli (a díky penězům od rodiny své manželky Elisabeth Jenny Meynardové) chrlit tehdy nedostatkovou literaturu, především odborné publikace. Maxwell nakupoval zahraniční práva od německých vydavatelů vědeckých knih a rozjel úspěšnou spolupráci s majitelem nakladatelství Springer Verlag Ferdinandem Springerem.
V podnikání se mu dařilo údajně i díky pracovitosti, nápadům, diplomatickým schopnostem a dravosti hraničící s bezohledností. „Rozený vítěz. Muž děsivé síly a strašlivého odhodlání,“ řekl o něm Arthur Cox, psycholog a manažer fotbalového klubu Derby County, který Maxwell vlastnil.
Během čtyř desetiletí vybudoval mocné impérium tvořené více než 400 společnostmi. Vlastnil mimo jiné tiskovou skupinu Mirror (ta vydávala několik celostátních listů), polovinu televizní stanice MTV Europe, nakladatelství Pergamon a Macmillan a jazykové školy Berlitz. Patřila mu řada tiskovin po celém světě včetně prestižního amerického deníku Daily News, měl podíly v leteckých společností a řadě dalších firem.
V 60. letech Maxwell vstoupil i do politiky, v roce 1964 byl za labouristy zvolen do parlamentu, kde zasedal až do roku 1970. Kromě toho byl znám řadou charitativních projektů, ale i rozmařilým způsobem života - mnohé provokoval „buranským“ chováním, utrácením či cestováním po Londýně vrtulníkem.
Maxwell se narodil 10. června 1923 jako Abraham Leib Hoch (později užíval jméno Ján Ludvík Hoch) v chudé židovské rodině v obci Slatinské Doly v Podkarpatské Rusi, která byla v té době součástí Československa. V březnu 1939 uprchl před nacisty do Francie, kde vstoupil do československé vojenské jednotky. Do Británie se přesunul po francouzské kapitulaci. Bojoval v britské armádě a za statečnost byl vyznamenán Válečným křížem. Jméno si údajně změnil proto, aby v případě zajetí zakryl svůj původ - Němci se zajatým vojákům z Československa krutě mstili.