Dozorci nedodrželi pokyn, že mají Epsteina každou půlhodinu kontrolovat, píší média

3 minuty
Horizont ČT24: Kolem smrti Epsteina se množí konspirační teorie
Zdroj: ČT24

Vězeňští dozorci, během jejichž služby spáchal o víkendu americký finančník Jeffrey Epstein sebevraždu ve své cele, pracovali přesčas. Během noci navíc nedodrželi pokyn, že mají vězně kontrolovat každou půlhodinu. Informovala o tom s odvoláním na nejmenované zdroje americká média. Epstein čekal ve vazbě na soud kvůli obvinění ze zneužívání nezletilých dívek. Jeho smrt vyvolala řadu otázek a vyšetřuje ji FBI i ministerstvo spravedlnosti.

Epstein byl zadržován v nápravném zařízení na newyorském Manhattanu považovaném za jedno z nejpřísněji střežených ve Spojených státech. Sebevraždu spáchal v noci na sobotu, jeho bezvládné tělo našli zaměstnanci věznice až ráno. Americká média uvedla, že se nejspíš oběsil.

Podle agentury AP v době sebevraždy dohlíželi na oddělení, kde byla i Epsteinova cela, dva dozorci. Jeden z nich pracoval už pátý den po sobě přesčas, přesčasy měl kvůli nedostatku pracovníků na pokrytí směn nařízené i jeho kolega.

The New York Times (NYT) uvádí, že zaměstnanci věznice zjevně porušili pravidla, když Epsteinovu celu nekontrolovali každých třicet minut, jak bylo nařízeno. Finančník byl přitom v cele sám, i když ministerstvo spravedlnosti dostalo od vedení nápravného zařízení ujištění, že s ním v cele bude spoluvězeň.

Šéf ministerstva William Barr už podle agentury Reuters připustil, že v newyorské federální věznici nastala neupřesněná „vážná pochybení“. Dodal, že on sám i celý úřad byli zděšeni a „upřímně rozhořčeni“, když se dozvěděli, že vězeňská služba Epsteina neuhlídala. Epsteinova kauza byla pro Barra podle jeho slov osobně důležitá a finančníkova smrt upřela obětem šanci zúčastnit se konfrontace v soudní síni.

Finančník čelil obviněním z nelegálního obchodu se sexem

Epstein byl ve vazbě od šestého července, kdy byl zatčen poté, co v soukromém tryskáči přiletěl do Spojených států z Francie. Finančník čelil obviněním z nelegálního obchodu se sexem a kriminálního spiknutí.

Podle prokurátorů v letech 2002 až 2005 ve svých rezidencích v New Yorku a na Floridě platil za sexuální služby desítkám nezletilých dívek, z nichž některým bylo údajně jen 14 let. Epstein veškerá obvinění odmítal.

Ve vazbě byl pod zpřísněným dohledem od 23. července, kdy byl ve své cele nalezen téměř v bezvědomí s poraněními na krku. Kvůli obavám, že má v úmyslu spáchat sebevraždu, se na něj vztahoval zvláštní režim, ten byl ale podle AP ukončen už koncem července.

Na místě Epsteina teď může stanout jeho bývalá přítelkyně Ghislaine Maxvellová, dcera bývalého mediálního magnáta. Právě ona měla zneužívání roky přihlížet a podle některých mu i napomáhat.

Kauza navíc zřejmě překoná hranice USA. Po vyšetřování už volá i několik ministrů francouzské vlády, jelikož podezřelé kontakty měl mít Epstein také v Paříži.

Konspirace se týkají vazeb na Trumpa či Clintona

V případě odsouzení mohl šestašedesátiletý miliardář dostat za sexuální zločiny až 45 let vězení. Jeho případ média pečlivě sledovala i proto, že Epstein patřil k velice známým byznysmenům a kdysi se přátelil s nynějším americkým prezidentem Donaldem Trumpem či s bývalým prezidentem Billem Clintonem.

Tajemství a nejasnosti kolem zločinů muže, který se přátelil s nejmocnějšími lidmi Ameriky, Británie i Francie, už dávají vzniknout desítkám konspiračních teorií. Jednu z nich sdílel na Twitteru i Trump: „Zemřel během neustálého sledování kvůli riziku sebevraždy? Určitě! Jak se to mohlo stát? Jeffrey Epstein měl informace o Billu Clintonovi a teď je mrtvý.“

Příznivci konspirací se dělí na dva tábory. Jedni poukazují na to, že Epstein měl mít blízko právě k bývalému prezidentovi Clintonovi nebo britskému princi Andrewovi, o kterém se mluví i ve zveřejněných dokumentech z vyšetřování. Druzí zase připomínají, že býval často vídán i ve společnosti současného prezidenta Trumpa.

Ten s ním ale spojován být nechce. „Vyhodil jsem (Epsteina) z klubu. Už roky jsem s ním nechtěl mít nic společného. Ukazuje to, že mám dobrý vkus. OK?“ uvedl americký prezident.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Lidé v Kosovu jdou podruhé v roce k parlamentním volbám

Lidé v Kosovu v předčasných parlamentních volbách rozhodují o novém vedení země. Nový termín vyhlásila prezidentka Vjosa Osmaniová poté, co se původně vítěznému hnutí Sebeurčení nepodařilo ani na druhý pokus vládu sestavit. Kosovo od února nemá funkční parlament a balkánská země doufá, že nové volby vyřeší patovou situaci, píše Deutsche Welle.
před 1 hhodinou

„Miliardy lidé utratí jinde.“ Cestovní ruch v USA oslabují i kroky Trumpa

Nová pravidla nastolená vládou Donalda Trumpa pro cestování do Spojených států amerických negativně dopadla na cestovní ruch. Podle statistik poklesly počty zahraničních návštěvníků oproti loňsku už sedmý měsíc v řadě. Podle představitelů turistického průmyslu se navíc odvětví dosud nevzpamatovalo z covidové pandemie. V příštím roce přitom USA čeká fotbalové mistrovství světa a výročí 250 let od vyhlášení nezávislosti země.
před 2 hhodinami

Rusko blokuje levné volání, cizí aplikace chce nahradit vlastní, do níž „vidí“

Ruský cenzurní úřad Roskomnadzor začal plošně blokovat levné telefonování přes mobilní aplikace. Oficiálně tvrdí, že služby jako FaceTime, WhatsApp, Snapchat nebo Telegram mohou zneužívat teroristé. Podle části Rusů jde ale hlavně o snahu prosadit státem podporovanou komunikační službu Max se státním a zpravodajským dohledem.
před 3 hhodinami

V Myanmaru probíhají první „volby“ od převratu. Podle kritiků jsou nesvobodné

V Myanmaru začaly první parlamentní „volby“ od vojenského převratu v roce 2021. Hlasování se z bezpečnostních důvodů koná ve třech kolech, poslední se uskuteční 25. ledna, podotýká agentura Reuters. Lidé míří k urnám v době, kdy ve velké části země zuří občanská válka. Vládnoucí vojenská junta tvrdí, že „volby“ pro zemi znamenají šanci na nový politický a ekonomický začátek. Západní kritici však zpochybňují důvěryhodnost hlasování. Předpokládá se, že junta zůstane i nadále u moci.
před 4 hhodinami

Bouře Johannes si ve Švédsku vyžádala dva životy

V důsledku bouře Johannes, která sužuje Švédsko, Norsko a Finsko, zahynuli dva lidé. Desetitisíce domácností zůstaly bez dodávek elektřiny, uvedla agentura AFP. Švédský meteorologický a hydrologický ústav vydal varování před silným větrem pro velkou část severní poloviny země.
před 9 hhodinami

Kanada poskytne Ukrajině dodatečnou finanční pomoc, uvedl premiér Carney

Ottawa poskytne Ukrajině dodatečnou pomoc ve výši 2,5 miliardy dolarů (51,42 miliardy korun), uvedl v sobotu v podvečer SEČ premiér Mark Carney po setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, který severoamerickou zemi navštívil před svou cestou do Spojených států. Podle Carneyho tato podpora pomůže Kyjevu uvolnit financování z Mezinárodního měnového fondu, informovala agentura Reuters. Následně si se Zelenským telefonovali evropští lídři.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Podezřelý z útoku nožem v pařížském metru je na psychiatrii

Podezřelý z pátečního útoku nožem v pařížském metru byl propuštěn z vazby a převezen do psychiatrického zařízení. Podle agentury AFP to v sobotu uvedla pařížská prokuratura, podle které pokračování vazby není slučitelné se zdravotním stavem muže. Útočník ve třech stanicích metra zranil tři ženy, žádná z nich podle agentury nebyla zraněna vážně.
před 11 hhodinami

EU podpořila suverenitu Somálska poté, co Izrael uznal nezávislost Somalilandu

Podle Evropské unie je důležité respektovat jednotu, suverenitu a územní celistvost Somálska, uvedl v sobotu v prohlášení mluvčí unijní diplomacie Anouar El Anouni, dle nějž je to klíčové pro mír a stabilitu celého východoafrického regionu. Prohlášení přichází poté, co Izrael v pátek jako první země na světě oficiálně uznal nezávislost Somalilandu, který vyhlásil samostatnost na Somálsku v roce 1991. Izraelský krok již odsoudily Africká unie, Organizace islámské spolupráce a několik afrických a blízkovýchodních států, píše agentura AP.
před 12 hhodinami
Načítání...