Dozorci nedodrželi pokyn, že mají Epsteina každou půlhodinu kontrolovat, píší média

3 minuty
Horizont ČT24: Kolem smrti Epsteina se množí konspirační teorie
Zdroj: ČT24

Vězeňští dozorci, během jejichž služby spáchal o víkendu americký finančník Jeffrey Epstein sebevraždu ve své cele, pracovali přesčas. Během noci navíc nedodrželi pokyn, že mají vězně kontrolovat každou půlhodinu. Informovala o tom s odvoláním na nejmenované zdroje americká média. Epstein čekal ve vazbě na soud kvůli obvinění ze zneužívání nezletilých dívek. Jeho smrt vyvolala řadu otázek a vyšetřuje ji FBI i ministerstvo spravedlnosti.

Epstein byl zadržován v nápravném zařízení na newyorském Manhattanu považovaném za jedno z nejpřísněji střežených ve Spojených státech. Sebevraždu spáchal v noci na sobotu, jeho bezvládné tělo našli zaměstnanci věznice až ráno. Americká média uvedla, že se nejspíš oběsil.

Podle agentury AP v době sebevraždy dohlíželi na oddělení, kde byla i Epsteinova cela, dva dozorci. Jeden z nich pracoval už pátý den po sobě přesčas, přesčasy měl kvůli nedostatku pracovníků na pokrytí směn nařízené i jeho kolega.

The New York Times (NYT) uvádí, že zaměstnanci věznice zjevně porušili pravidla, když Epsteinovu celu nekontrolovali každých třicet minut, jak bylo nařízeno. Finančník byl přitom v cele sám, i když ministerstvo spravedlnosti dostalo od vedení nápravného zařízení ujištění, že s ním v cele bude spoluvězeň.

Šéf ministerstva William Barr už podle agentury Reuters připustil, že v newyorské federální věznici nastala neupřesněná „vážná pochybení“. Dodal, že on sám i celý úřad byli zděšeni a „upřímně rozhořčeni“, když se dozvěděli, že vězeňská služba Epsteina neuhlídala. Epsteinova kauza byla pro Barra podle jeho slov osobně důležitá a finančníkova smrt upřela obětem šanci zúčastnit se konfrontace v soudní síni.

Finančník čelil obviněním z nelegálního obchodu se sexem

Epstein byl ve vazbě od šestého července, kdy byl zatčen poté, co v soukromém tryskáči přiletěl do Spojených států z Francie. Finančník čelil obviněním z nelegálního obchodu se sexem a kriminálního spiknutí.

Podle prokurátorů v letech 2002 až 2005 ve svých rezidencích v New Yorku a na Floridě platil za sexuální služby desítkám nezletilých dívek, z nichž některým bylo údajně jen 14 let. Epstein veškerá obvinění odmítal.

Ve vazbě byl pod zpřísněným dohledem od 23. července, kdy byl ve své cele nalezen téměř v bezvědomí s poraněními na krku. Kvůli obavám, že má v úmyslu spáchat sebevraždu, se na něj vztahoval zvláštní režim, ten byl ale podle AP ukončen už koncem července.

Na místě Epsteina teď může stanout jeho bývalá přítelkyně Ghislaine Maxvellová, dcera bývalého mediálního magnáta. Právě ona měla zneužívání roky přihlížet a podle některých mu i napomáhat.

Kauza navíc zřejmě překoná hranice USA. Po vyšetřování už volá i několik ministrů francouzské vlády, jelikož podezřelé kontakty měl mít Epstein také v Paříži.

Konspirace se týkají vazeb na Trumpa či Clintona

V případě odsouzení mohl šestašedesátiletý miliardář dostat za sexuální zločiny až 45 let vězení. Jeho případ média pečlivě sledovala i proto, že Epstein patřil k velice známým byznysmenům a kdysi se přátelil s nynějším americkým prezidentem Donaldem Trumpem či s bývalým prezidentem Billem Clintonem.

Tajemství a nejasnosti kolem zločinů muže, který se přátelil s nejmocnějšími lidmi Ameriky, Británie i Francie, už dávají vzniknout desítkám konspiračních teorií. Jednu z nich sdílel na Twitteru i Trump: „Zemřel během neustálého sledování kvůli riziku sebevraždy? Určitě! Jak se to mohlo stát? Jeffrey Epstein měl informace o Billu Clintonovi a teď je mrtvý.“

Příznivci konspirací se dělí na dva tábory. Jedni poukazují na to, že Epstein měl mít blízko právě k bývalému prezidentovi Clintonovi nebo britskému princi Andrewovi, o kterém se mluví i ve zveřejněných dokumentech z vyšetřování. Druzí zase připomínají, že býval často vídán i ve společnosti současného prezidenta Trumpa.

Ten s ním ale spojován být nechce. „Vyhodil jsem (Epsteina) z klubu. Už roky jsem s ním nechtěl mít nic společného. Ukazuje to, že mám dobrý vkus. OK?“ uvedl americký prezident.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
před 2 hhodinami

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů. Trump se vyslovil pro změnu režimu

Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 5 hhodinami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 6 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
16. 1. 2026Aktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...