Dohoda o íránském jádru v nedohlednu. Diplomaty čeká perný večer

Klíčové jednání o íránském jaderném programu, které mělo Teheránu zablokovat cestu k získání atomové bomby, vyznívá do ztracena. Velmocím se na jednání ve švýcarském Lausanne dosud nepodařilo dosáhnout dohody, ačkoliv jasno mělo být do půnoci. Podle britského listu The Times jednání blokuje ajatolláh Chameneí kvůli protiíránským sankcím. Ministři zahraničí Ruska, Francie i Číny navíc už jednání opustili. Šéf německé diplomacie ale šanci nevzdává a připouští, že ještě dnes večer může zaznít nový návrh.

S Íránem vyjednává šest zemí - USA, Rusko, Francie, Británie, Čína a Německo. Smyslem rozhovorů je přimět Írán k ústupkům, které oddálí jeho možnost získat atomovou bombu. Výměnou pak mají být rušeny protiíránské sankce.

Rámcová dohoda, která měla být uzavřena do úterní půlnoci, chtěla ukončit dvanáctiletý svár. Za ním stálo podezření, že Teherán civilním programem maskuje program vojenský, což Írán od začátku popíral. Teď se mají Íránci zavázat k omezení některých technologií na určitou dobu.

Rozhovory se oproti původnímu závazku dosáhnout do 31. března rámcovou dohodu protáhly přes půlnoc. Následně se objevily v médiích informace, že mocnosti na Teherán tlačily, aby rozhodnutí padlo do svítání. Další diplomatické zdroje ale takové ultimátum popřely. Mluvčí Bílého domu Josh Earnest nicméně v úterý večer uvedl, že pokud se nepodaří dosáhnout dohody, Spojené státy nebudou čekat do 30. června a jeho diplomaté jednání opustí. Do konce června mají být vypracovány podrobnosti rámcové dohody. 

4 minuty
Navzdory slibným náznakům se jednání o Íránu protahuje
Zdroj: ČT24

Západ dementoval ruský optimismus

Šéf ruské diplomacie Lavrov nad ránem prohlásil, že se shodu najít podařilo. „S dostatečnou důvěrou lze říci, že ministři (zahraničí) dosáhli obecné shody ve všech klíčových aspektech konečného urovnání tohoto problému,“ řekl s tím, že práce na návrhu písemné dohody začnou v příštích hodinách a že možné ujednání zahrnuje kontrolu íránského programu Mezinárodní agenturou pro atomovou energii (MAAE) či kroky k uvolnění sankcí.

Západní diplomaté ale ruská slova dementovali. „Bude-li dobrá vůle na všech stranách, je dohoda možná,“ sdělil německý zástupce s tím, že zatím nebylo dosaženo ničeho. Lavrov následně z Lausanne odjel, stejně se zachoval i čínský ministr zahraničí Wang I. Jednání ve Švýcarsku opustil také jejich francouzský kolega Laurent Fabius. Řekl, že se do Švýcarska vrátí, bude-li to užitečné. Rozhovory podle něj sice pokročily, ale že tento pokrok není dostatečný pro uzavření dohody v krátké době.

Jeho britský kolega Philip Hammond řekl, že „existuje široká dohoda, ale že je třeba dopracovat klíčové otázky“. „Některé z nich jsou velmi detailní a technické, takže zbývá ještě mnoho udělat a my v jednání pokračujeme,“ řekl Hammond. Íránský ministr zahraničí Mohammad Džavád Zaríf nicméně věří, že práce na vypracování návrhu textu dohody začne ještě dnes.

Švýcarské Lausanne hostí jednání o íránském jaderném programu
Zdroj: ČT24/ČTK/AP/Brendan Smialowski

„Prohlášení pro tisk jsou otázkou rozdílné interpretace,“ doplňuje z Lausanne korespondent ČT Petr Zavadil. „Iránská a ruská delegace se zjevně rozhodly dávat najevo optimismus, americká naopak to, že nebude zastírat, že přetrvávají nějaké problémy. Podle některých zdrojů by společné prohlášení nemělo obsahovat nejspornější body, na které se při jednání naráželo, a to by nahrávalo optimistické verzi Rusů a Íránců, že se něco podepíše - i když to sporné body obsahovat nebude.“

The Times: Ve stínu se skrývá Chameneí

Hlavní svár se vede o protiíránské sankce, které uvalila OSN v roce 2006. Teherán si přeje, aby v červnu, kdy má jít k podpisu definitivní dohoda, byly naráz všechny sankce zrušeny. Západ je chce rušit postupně. Pře se potom týká i dohledu nad jadernými zařízeními; pro Západ je nemyslitelné, aby byl dohled kratší než patnáct let, Íránci žádají maximálně deset let.

Podle The Times je za krachem duchovní vůdce Ali Chameneí, který zamítl požadavek, aby Írán ustoupil v klíčových bodech. Íránští vyjednávači prý v úterý Chameního informovali, že představitelé Západu nejsou ochotni přijmout jeho podmínku, aby byly sankce zrušeny okamžitě, a tak Chameneí ustoupit odmítl.

„Vyjednávači do Teheránu předali návrh dohody založené na dohodnutém harmonogramu rušení sankcí. Nejvyšší vůdce to zásadně odmítl a řekl, že přijatelné je jedině okamžité zrušení všech sankcí,“ sdělil zdroj britského listu. Chameneí prý počítá s tím, že americký prezident Barack Obama, jemuž jde o uzavření dohody před ukončením jeho druhého mandátu, ustoupí jako první. O odblokování vzniklé situace se nyní na společném jednání snaží ministři zahraničí USA a Íránu Kery a Zárif. 

6 minut
Zavadil z Lausanne: Spor se vede o sankce a dohled nad jádrem
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protivládních protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat. Írán v reakci pohrozil útoky na americké základny v regionu.
03:13Aktualizovánopřed 3 mminutami

Chorvatsko obnovilo vojenskou službu. Mladí muži dostávají povolávací rozkazy

V prvních dnech roku 2026 obdrželo přibližně 1200 mladých mužů v Chorvatsku dopisy, v nichž jsou informováni, že byli povoláni k výkonu vojenské služby. Zákon, který jim tuto povinnost ukládá, schválili chorvatští poslanci loni v říjnu bez odporu tamní veřejnosti, která dle průzkumů odvody většinově podporuje.
před 14 mminutami

Při nehodě vlaku v Thajsku zemřely dvě desítky lidí

Nejméně 25 lidí ve středu zemřelo a asi 80 dalších bylo zraněno při železniční nehodě na severovýchodě Thajska, kde velký stavební jeřáb spadl na vlak, který vykolejil a začal hořet. S odvoláním na úřady to napsala agentura Reuters. Požár soupravy se podařilo uhasit. V troskách pokračuje pátrání po dalších možných obětech, uvedla tamní policie.
09:09Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
04:22Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Zemřela Claudette Colvinová, jejíž čin odstartoval hnutí za občanská práva

V 86 letech zemřela černoška Claudette Colvinová, jejíž zatčení v polovině padesátých let kvůli odmítnutí uvolnit bělošce místo v autobuse pomohlo odstartovat moderní hnutí za občanská práva. S odvoláním na nadaci nesoucí její jméno o tom v úterý pozdě večer informovala agentura AP.
před 2 hhodinami

Trump útokem na Venezuelu nahrál Rusku, přestože ho ponížil, shodují se experti

Ještě loni v květnu pronášel Nicolás Maduro vzletná slova o vztazích Venezuely a Ruska, když v Kremlu podepisoval s ruským vládcem Vladimirem Putinem dohodu o vzájemné spolupráci. Poté, co ale venezuelského autokrata sesadily a zajaly Spojené státy, ruský vůdce mlčí. Experti připouštějí, že americký úder ve Venezuele Moskvu ponížil. Zároveň ale podle nich nahrává ruskému vnímání světa a jeho zájmům na Ukrajině a v Evropě.
před 5 hhodinami

Írán připouští dva tisíce mrtvých demonstrantů, jiné odhady jsou násobně vyšší

Íránský režimní činitel řekl agentuře Reuters, že při tamních protivládních protestech zemřely asi dva tisíce lidí, včetně civilistů a členů bezpečnostních složek. Podle jiných zdrojů ale může být obětí několikanásobně více, některé odhady uvádějí až dvanáct tisíc mrtvých. Serveru BBC svědci popsali střelbu do davů a první případy odsouzení k trestu smrti. Prezident USA Donald Trump večer pohrozil, že Spojené státy velmi tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Prokuratura chce pro jihokorejského exprezidenta trest smrti

Trest smrti pro bývalého jihokorejského prezidenta Jun Sok-jola požaduje zvláštní prokuratura za to, že Jun v roce 2024 vyhlásil stanné právo. Informují o tom agentury AFP a Reuters. Proces s pětašedesátiletým politikem, který kvůli svému postupu čelí obžalobě z několika trestných činů včetně vzpoury a zneužití pravomoci, se nyní blíží ke konci. Podle agentury Jonhap soud vynese rozsudek 19. února.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...