Do Turecka dorazily první lodě se dvěma stovkami migrantů vrácených z Řecka. Jedná se většinou o Pákistánce a Afghánce. Deportace je součástí dohody mezi EU a Ankarou, podle níž běženci, kteří připlují po 20. březnu z Turecka a v Řecku nezískají azyl, budou vráceni zpět. V německém Hannoveru pak přistála první skupina 24 přijatých syrských utečenců z Turecka.
Dohoda EU–Ankara v praxi: Řecko deportovalo první migranty do Turecka, Berlín přijal Syřany
Operaci schválil řecký parlament v pátek, když přijal ve zrychleném řízení příslušný zákon. Podle vládního zmocněnce pro uprchlíky Jorgose Kyritsise bylo ráno deportováno 136 migrantů z ostrova Lesbos a 66 z nedalekého ostrova Chios.
Uprchlíci přijeli do přístavu autobusy za přísných bezpečnostních opatření a za asistence zaměstnanců unijní pohraniční agentury Frontex. Podle mluvčí Frontexu Ewy Moncureové je většina migrantů z Pákistánu.
Migranti byli přepraveni do tureckých měst Dikili a Çeşme. Na palubě byli podle agentury DPA jen muži. Jako první odpluli podle Kyritsise ti, kteří nepodali žádost o azyl nebo pocházejí z bezpečných třetích států.
„Mezi uprchlíky, kteří přijeli, nejsou žádní Syřané. V první skupině jsou Iráčani, Pákistánci a Bangladéšani. Až přijedou Syřané, budeme je registrovat a budeme o jejich příjezdu informovat unijní úředníky, aby EU mohla přijmout daný počet migrantů. Takhle ten mechanismus bude fungovat,“ uvedl turecký ministr pro záležitosti Evropské unie Volkan Bozkir. Syřané z Řecka budou přemístěni do jihotureckého města Osmaniye.
Další skupina migrantů již v pondělí podle mluvčí řecké policie z ostrova Lesbos neodjede. „Nejprve musí být zpracovány podané žádosti o azyl,“ uvedla mluvčí Frontexu na ostrově Lesbos s tím, že je proto nutné, aby byli ze států EU posláni další experti.
Od 20. března bylo na řeckých ostrovech zadrženo více než 4000 migrantů. Podle dřívějších odhadů má být v první vlně přesunuto do tureckého přístavu Dikili, kde má vyrůst jedno ze dvou tureckých přijímacích zařízení pro navrácené běžence, až 750 migrantů. Přesun má trvat do středy.
Ankara by podle bruselského plánu měla v dalším kroku zkontaktovat domovské státy deportovaných uprchlíků a následně je vrátit do zemí, odkud do Evropy přišli.
V přístavu Mytiléna se ráno shromáždily desítky aktivistů, kteří upozorňovali Evropu, aby „otevřela oči“ a pochopila, že Turecko není pro běžence bezpečné.
AI varuje: Turecko není bezpečná země
Vracení běženců silně kritizují představitelé organizací na ochranu lidských práv. Podle šéfa Amnesty International (AI) v Řecku není Turecko bezpečnou třetí zemí pro uprchlíky. Turecko prý od poloviny ledna vrátilo do válkou rozložené Sýrie několik tisíc uprchlíků, mezi nimi i těhotné ženy a děti.
Odborníci varují, že jakékoliv návraty z donucení jsou nezákonné. „Vedoucí představitelé EU ve své zoufalé snaze utěsnit hranice svévolně ignorují jasná fakta: Turecko není bezpečná země pro syrské uprchlíky a každým dnem je to horší,“ prohlásil ředitel Amnesty International pro Evropu a střední Asii John Dalhuisen.
Objevily se také zprávy o tom, že Turci po běžencích nahromaděných u syrsko-tureckých hranic střílí. Ankara ale vinu odmítá. Za bezpečnou zemi Turecko nepovažuje ani OSN - hlavně kvůli rostoucímu napětí mezi Turky a kurdskou menšinou.
Dohodu plní i Unie – Němci přijali první desítky Syřanů
Do EU se ráno dostali díky turecko-unijní dohodě první syrští migranti. Na letišti v německém Hannoveru přistála ráno skupina 24 Syřanů z Turecka, které Německo přijalo. Další skupina osmnácti běženců dorazila odpoledne. „Jsou všichni velmi rozrušení a trochu vystrašení. To ale jistě rychle přejde,“ uvedla Corinna Wicherová ze Spolkového úřadu pro migraci a uprchlíky (BAMF).
Podle mluvčího Evropské komise dorazilo 11 syrských uprchlíků i do Finska, další skupina běženců by měla v úterý přistát v Nizozemsku.
Dohoda stanoví, že za každého syrského uprchlíka vráceného z řeckých ostrovů na tureckou půdu Unie převezme jednoho Syřana s právem na azyl legální cestou.
V Řecku stále čeká na znovuotevření hranic na 50 tisíc lidí, na něž se návratová politika nevztahuje. Tábory v zemi jsou přeplněné. „V táborech stále panuje napětí. Migranti nechtějí být deportováni. Říkají, že nezaplatili veškeré své úspory za to, aby se dostali do Evropy proto, aby byli vráceni, a že to budou zkoušet znovu,“ konstatoval politolog a publicista Thomas Kulidakis. Na ostrově Samos byli v uplynulém týdnu při potyčkách pobodáni tři běženci.