Do školy, ne před oltář. Německo ruší všechna manželství pod 16 let

Německo bude automaticky považovat za neplatné všechny sňatky, v nichž je jeden z manželů mladší než 16 let. Návrh schválil Spolkový sněm. Oženit či vdát se bude nově možné výhradně po dosažení plnoletosti. Parlament také zrušil trestný čin hanobení zahraničního majestátu. Vloni jej využil turecký prezident k žalobě na německého satirika. Urážka hlavy státu bude od nynějška trestána stejně jako urážka kohokoliv jiného.

O změně pravidel pro uzavírání manželství se v Německu vedla debata především kvůli vysokému počtu běženců, kteří v posledních dvou letech přišli z muslimských zemí. V řadě z nich, například v Afghánistánu nebo Pákistánu, jsou svatby nezletilých poměrně časté, a tak počet takovýchto svazků stoupl i v Německu.

V létě loňského roku jich podle centrálního registru cizinců bylo celkem 1475. Ve 361 případech byl alespoň jeden z partnerů mladší 14 let, v dalších 120 mu bylo 14 nebo 15 let. V drtivé většině se jedná o velmi mladé dívky, které jsou provdány za starší muže.

„V Německu nesmí existovat žádná dětská manželství,“ nechal se už dříve slyšet ministr spravedlnosti Heiko Maas (SPD), podle něhož děti nepatří před oltář, ale do školy. Nová úprava stanoví, že všechna dětská manželství budou automaticky neplatná. Do sňatku bude navíc možné vstoupit až po dosažení plnoletosti. U mladistvých ve věku 16 až 18 let si ale Německo ponechá možnost manželství uznat. „To může být třeba případ, když už v takovém vztahu jsou děti nebo je žena těhotná,“ poznamenal ministr.

  • Neziskové organizace odhadují, že bez omezení dětského manželství bude do roku 2050 žít ve sňatku 1,2 miliard dětí.
  • V rozvojových zemích se před 18. rokem života vdává každá třetí dívka.
  • Na celém světě žije 700 milionů žen, které byly provdány jako nezletilé.
  • Nejvyšší podíl dětských manželství je v Africe. V první dvacítce vedle tamních zemí figuruje Bangladéš, Indie a Nikaragua.
Zákonem stanovený minimální věk pro vdávání se. Z velkých zemí vůbec žádná omezení nemají jen Saudská Arábie a Súdán.
Zdroj: ČT24
Zákonem stanovený minimální věk pro ženění se. Z velkých zemí vůbec žádná omezení nemají jen Saudská Arábie a Súdán.
Zdroj: ČT24

Zákon z minulé epochy

Německý parlament také zrušil trestný čin hanobení zahraničního majestátu. „Myšlenka urážky majestátu pochází z dávno minulé epochy, nepatří už do našeho trestního práva,“ vysvětlil Heiko Maas. Nařízení podle něj bylo zastaralé a nadbytečné.

Zahraniční představitelé budou mít i po změně zákona možnost bránit se u německých soudů urážkám, nebudou už ale ve zvláštním postavení. Zatímco dosud za jejich urážku hrozilo až pětileté vězení, nově bude trestem peněžitá pokuta nebo maximálně rok odnětí svodody. „Urážka hlav států je a zůstává trestná, ale nikoliv více, nebo méně než urážka kteréhokoliv jiného člověka,“ poznamenal Maas.

Příslušný paragraf dlouhá léta nikdo nevyužil. Až vloni tak učinil Erdogan, který zažaloval německého satirika Jana Böhmermana, jenž ve veřejnoprávní televizi ZDF přednesl báseň obsahující řadu vulgarismů a líčící tureckého prezidenta jako člověka porušujícího lidská práva. Krom toho komik recitoval, že Erdogan souloží se zvířaty a sleduje dětské porno.

Erdogan si to nenechal líbit a satirika zažaloval. Trestní stíhání Böhmermanna, které justice později zastavila, umožnil souhlas německé vlády, která si za to vysloužila kritiku. Už tehdy se řada členů německého kabinetu shodovala na tom, že je třeba příslušný paragraf zrušit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 1 hhodinou

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 1 hhodinou

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Vůdce Íránu zvolí znalci, šanci mají i příbuzní ajatolláhů

Írán vede po smrti nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího přechodná rada. Není jasné, kdy takzvané Shromáždění znalců zvolí jeho nástupce, jelikož konflikt s USA a Izraelem pokračuje. Při úderech byla navíc zničena i budova, kde se tento orgán schází. Řada pravděpodobných kandidátů navíc během aktuálního konfliktu zahynula. Mezi favority patří i Chameneího syn či vnuk ajatolláha Rúholláha Chomejního.
před 6 hhodinami

Izrael opět útočí na Teherán a Bejrút. Na jih Libanonu poslal vojáky

Izraelské letectvo v úterý dál rozsáhle zasahovalo Írán a pozice Hizballáhu v Libanonu. Izrael naopak čelil útokům z jejich strany. Počet obětí v Íránu stoupl dle Červeného půlměsíce na 787. Zasažena byla budova shromáždění, které má volit nástupce zesnulého vůdce Alího Chameneího. Válka s Íránem podle izraelského premiéra Benjamina Netanjahua nepotrvá věčně, jelikož jde o rychlou a rozhodující operaci.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...