Moskva - Rusko-ukrajinské hranice už překročilo na 15 000 ukrajinských uprchlíků. Oznámil to vůdce doněckých povstalců Denis Pušilin. Za jedinou cestu k urovnání krize označil vyslání ruských mírových jednotek do oblasti bojů. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov oznámil, že čas k vyslání mírových vojsk na Ukrajinu dosud nenadešel. Šéf ukrajinské diplomacie Andrij Deščycja prohlásil, že se Moskva stále nevyjádřila k mírovému plánu prezidenta Petra Porošenka. Ten dnes o plánu jednal se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem. Označil také za nepřijatelné, aby na Ukrajinu pronikala k povstalcům ruská vojenská technika.
Údaje o počtech uprchlíků nelze nezávisle ověřit. Ukrajinská pohraniční služba informace o velkém množství uprchlíků popírá. Podle vedení Rostovské oblasti už do Ruska dorazilo 35 00 uprchlíků, podle vicepremiérky Olgy Goloděcové se může Rusko v pohraničních oblastech postarat o nanejvýš 10 000 lidí.
V jednom z uprchlických táborů nedaleko Rostova na Donu dnes pobýval generální tajemník Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) Lamberto Zannier. V besedě s uprchlíky si podle ruských novinářů vysloužil tvrdou kritiku, když chválil ukrajinského prezidenta Petra Porošenka za snahu vrátit na Ukrajinu mír. „Co je to za prezidenta, když zabíjejí naše lidi?“ ptali se diplomata uprchlíci z východu Ukrajiny.
Zannier řekl, že osoby odpovědné za spáchané zločiny musejí být potrestány. „Válka na východě Ukrajiny je šílenství, které musí skončit,“ prohlásil. Odsoudil rovněž referendum, které předcházelo vyhlášení „samostatnosti“ Doněcké a Luhanské republiky.
Ruské pohraniční oblasti podle místních médií organizují dobročinné sbírky na pomoc ukrajinským uprchlíkům. Jen v Rostovské oblasti podle agentury Interfax stojí péče o příchozí Ukrajince měsíčně kolem 350 milionů rublů (přes 200 milionů korun). Výdaje pokryje Moskva z federálních rezerv.
Lavrov: Úsilí o zastavení trestné operace nikam nevede
Podle Sergeje Lavrova Moskva navrhne na půdě Rady bezpečnosti OSN rezoluci vyzývající k zastavení bojů. Čas k vyslání mírových sil na východ Ukrajiny ale podle něj „dosud“ nenadešel. „Pověřili jsme našeho stálého představitele v OSN, aby přednesl návrh rezoluce Rady bezpečnosti k situaci na Ukrajině… Stále větší znepokojení totiž vyvolává fakt, že úsilí o zastavení konfliktu a zejména o ukončení ukrajinské trestné operace dosud k ničemu nevedlo,“ dodal ruský ministr.
Lavrov rovněž prohlásil, že Moskva žádá okamžité vyšetření zpráv o údajném použití zápalných pum ukrajinskou armádou. Tyto informace dnes z východoukrajinského Slavjanska rozšířila ruská média s odvoláním na zprávy povstalců. Ukrajinské velení zprávy o užívání zápalných bomb důrazně popřelo. Podle Lavrova by podobná obvinění měla vyšetřit pozorovatelská mise Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě, která na Ukrajině už řadu týdnů působí.
Kyjev: Moskva se ještě nevyjádřila k Porošenkově plánu
Podle ukrajinského ministra zahraničí Andrije Deščycji Kyjev stále marně čeká na vyjádření Moskvy ohledně mírového plánu Petra Porošenka. Deščycja míní, že zatím z Moskvy přichází jen další podpora separatistům a tím pádem eskalace napětí na východních hranicích.
Mírový plán představil Porošenko minulý víkend po své inauguraci. Jeho podstatou je zastavení palby do konce tohoto týdne, vytvoření evakuačních koridorů pro civilní obyvatelstvo a amnestie pro vzbouřence, kteří se nedopustili těžkých zločinů. Kyjev slibuje rozsáhlé ústavní reformy směřující k decentralizaci státní správy a předpokládá, že Rusko uzná výsledek ukrajinských prezidentských voleb.
Porošenko telefonoval s Putinem, ruské tanky na Ukrajině označil za nepřijatelné
O svém mírovém plánu dnes Porošenko telefonicky jednal se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem. Rozhovor se uskutečnil u příležitosti svátku Dne Ruska, který východní soused Ukrajiny dnes slaví. Telefonát je podle dostupných zpráv teprve druhým přímým kontaktem mezi oběma prezidenty. Poprvé se setkali minulý týden na okraj oslav 70. výročí vylodění spojenců v Normandii. Oba se tehdy vyslovili pro co nejrychlejší ukončení krveprolití na jihovýchodě Ukrajiny.
Ukrajinský ministr vnitra Arsen Avakov oznámil, že vojenská kolona včetně tří ruských tanků překročila hranice Ukrajiny. Porošenko to v rozhovoru s Putinem označil za nepřijatelné. Jeden stroj je vidět na amatérských záběrech pořízených ve městě Snižne v doněcké oblasti. Moskva zprávu označila za výmysl. Podle některých zdrojů jde o ukrajinské tanky, kterých se zmocnili rebelové. Jejich původ je nejasný, neboť na nich nebyly žádné identifikační znaky. Separatisté událost nekomentovali. Podle Avakova ukrajinští vojáci část kolony, ve které byly také obrněné transportéry a dělostřelecké komponenty, zničili. Další informace ministr s ohledem na pokračující boje nesdělil.
Kreml podle listu Ukrajinska pravda dnes poprvé o Porošenkovi oficiálně informoval jako o prezidentovi, což podle tohoto deníku znamená, že Moskva novou hlavu Ukrajiny uznala. Tisková zpráva na webu Kremlu použila spojení „prezident Ukrajiny Petro Porošenko“. Prozatímního ukrajinského prezidenta Oleksandra Turčynova, který post hlavy státu po svržení Viktora Janukovyče dočasně zastával z titulu funkce šéfa parlamentu, Moskva nikdy za nejvyššího představitele země nepovažovala.
Rusko pořádá manévry v Baltském moři
V reakci na sérii cvičení vojsk Severoatlantické aliance na východě Evropy zahájila dnes ruská armáda mohutné manévry v Kaliningradské oblasti sousedící s Polskem a Litvou.
K břehům Baltského moře v Kaliningradské oblasti povolalo ruské velení 24 bojových lodí. Na letiště v Kaliningradu a dalších městech byly převeleny stíhací letouny Su-27 a Su-34. Nad Baltským mořem provedou letouny nácvik výzvědných letů a útoků na námořní cíle „případného protivníka“. V centrální části Ruska budou k zajištění vzdušné podpory připraveny dálkové bombardéry Tu-22.
Přesné údaje o rozsahu cvičení nejsou k dispozici. Podle informace ruského velení jsou velikostí srovnatelné s vojenským cvičením, které alianční jednotky uspořádaly v Polsku a pobaltských zemích. Jde zejména o cvičení NATO Saber Strike-2014 a Baltops-2014, do kterých se zapojilo 4 700 vojáků z deseti spojeneckých zemí.
