Do Ruska prý prchlo už 15 000 Ukrajinců

Moskva - Rusko-ukrajinské hranice už překročilo na 15 000 ukrajinských uprchlíků. Oznámil to vůdce doněckých povstalců Denis Pušilin. Za jedinou cestu k urovnání krize označil vyslání ruských mírových jednotek do oblasti bojů. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov oznámil, že čas k vyslání mírových vojsk na Ukrajinu dosud nenadešel. Šéf ukrajinské diplomacie Andrij Deščycja prohlásil, že se Moskva stále nevyjádřila k mírovému plánu prezidenta Petra Porošenka. Ten dnes o plánu jednal se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem. Označil také za nepřijatelné, aby na Ukrajinu pronikala k povstalcům ruská vojenská technika.

Údaje o počtech uprchlíků nelze nezávisle ověřit. Ukrajinská pohraniční služba informace o velkém množství uprchlíků popírá. Podle vedení Rostovské oblasti už do Ruska dorazilo 35 00 uprchlíků, podle vicepremiérky Olgy Goloděcové se může Rusko v pohraničních oblastech postarat o nanejvýš 10 000 lidí.

V jednom z uprchlických táborů nedaleko Rostova na Donu dnes pobýval generální tajemník Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) Lamberto Zannier. V besedě s uprchlíky si podle ruských novinářů vysloužil tvrdou kritiku, když chválil ukrajinského prezidenta Petra Porošenka za snahu vrátit na Ukrajinu mír. „Co je to za prezidenta, když zabíjejí naše lidi?“ ptali se diplomata uprchlíci z východu Ukrajiny.

Zannier řekl, že osoby odpovědné za spáchané zločiny musejí být potrestány. „Válka na východě Ukrajiny je šílenství, které musí skončit,“ prohlásil. Odsoudil rovněž referendum, které předcházelo vyhlášení „samostatnosti“ Doněcké a Luhanské republiky.

Ruské pohraniční oblasti podle místních médií organizují dobročinné sbírky na pomoc ukrajinským uprchlíkům. Jen v Rostovské oblasti podle agentury Interfax stojí péče o příchozí Ukrajince měsíčně kolem 350 milionů rublů (přes 200 milionů korun). Výdaje pokryje Moskva z federálních rezerv.

Uprchlíci v táboře u Rostova na Donu
Zdroj: Matytsin Valery/ČTK/ITAR-TASS

Lavrov: Úsilí o zastavení trestné operace nikam nevede

Podle Sergeje Lavrova Moskva navrhne na půdě Rady bezpečnosti OSN rezoluci vyzývající k zastavení bojů. Čas k vyslání mírových sil na východ Ukrajiny ale podle něj „dosud“ nenadešel. „Pověřili jsme našeho stálého představitele v OSN, aby přednesl návrh rezoluce Rady bezpečnosti k situaci na Ukrajině… Stále větší znepokojení totiž vyvolává fakt, že úsilí o zastavení konfliktu a zejména o ukončení ukrajinské trestné operace dosud k ničemu nevedlo,“ dodal ruský ministr.

Lavrov rovněž prohlásil, že Moskva žádá okamžité vyšetření zpráv o údajném použití zápalných pum ukrajinskou armádou. Tyto informace dnes z východoukrajinského Slavjanska rozšířila ruská média s odvoláním na zprávy povstalců. Ukrajinské velení zprávy o užívání zápalných bomb důrazně popřelo. Podle Lavrova by podobná obvinění měla vyšetřit pozorovatelská mise Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě, která na Ukrajině už řadu týdnů působí.

Šéf ukrajinské diplomacie Andrij Deščycja
Zdroj: imago stock&people/ČTK

Kyjev: Moskva se ještě nevyjádřila k Porošenkově plánu

Podle ukrajinského ministra zahraničí Andrije Deščycji Kyjev stále marně čeká na vyjádření Moskvy ohledně mírového plánu Petra Porošenka. Deščycja míní, že zatím z Moskvy přichází jen další podpora separatistům a tím pádem eskalace napětí na východních hranicích.

Mírový plán představil Porošenko minulý víkend po své inauguraci. Jeho podstatou je zastavení palby do konce tohoto týdne, vytvoření evakuačních koridorů pro civilní obyvatelstvo a amnestie pro vzbouřence, kteří se nedopustili těžkých zločinů. Kyjev slibuje rozsáhlé ústavní reformy směřující k decentralizaci státní správy a předpokládá, že Rusko uzná výsledek ukrajinských prezidentských voleb.

Porošenko telefonoval s Putinem, ruské tanky na Ukrajině označil za nepřijatelné

O svém mírovém plánu dnes Porošenko telefonicky jednal se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem. Rozhovor se uskutečnil u příležitosti svátku Dne Ruska, který východní soused Ukrajiny dnes slaví. Telefonát je podle dostupných zpráv teprve druhým přímým kontaktem mezi oběma prezidenty. Poprvé se setkali minulý týden na okraj oslav 70. výročí vylodění spojenců v Normandii. Oba se tehdy vyslovili pro co nejrychlejší ukončení krveprolití na jihovýchodě Ukrajiny.

Tanky ve městě Snižne
Zdroj: ČT24

Ukrajinský ministr vnitra Arsen Avakov oznámil, že vojenská kolona včetně tří ruských tanků překročila hranice Ukrajiny. Porošenko to v rozhovoru s Putinem označil za nepřijatelné. Jeden stroj je vidět na amatérských záběrech pořízených ve městě Snižne v doněcké oblasti. Moskva zprávu označila za výmysl. Podle některých zdrojů jde o ukrajinské tanky, kterých se zmocnili rebelové. Jejich původ je nejasný, neboť na nich nebyly žádné identifikační znaky. Separatisté událost nekomentovali. Podle Avakova ukrajinští vojáci část kolony, ve které byly také obrněné transportéry a dělostřelecké komponenty, zničili. Další informace ministr s ohledem na pokračující boje nesdělil.

Kreml podle listu Ukrajinska pravda dnes poprvé o Porošenkovi oficiálně informoval jako o prezidentovi, což podle tohoto deníku znamená, že Moskva novou hlavu Ukrajiny uznala. Tisková zpráva na webu Kremlu použila spojení „prezident Ukrajiny Petro Porošenko“. Prozatímního ukrajinského prezidenta Oleksandra Turčynova, který post hlavy státu po svržení Viktora Janukovyče dočasně zastával z titulu funkce šéfa parlamentu, Moskva nikdy za nejvyššího představitele země nepovažovala.

Rusko pořádá manévry v Baltském moři

V reakci na sérii cvičení vojsk Severoatlantické aliance na východě Evropy zahájila dnes ruská armáda mohutné manévry v Kaliningradské oblasti sousedící s Polskem a Litvou.

K břehům Baltského moře v Kaliningradské oblasti povolalo ruské velení 24 bojových lodí. Na letiště v Kaliningradu a dalších městech byly převeleny stíhací letouny Su-27 a Su-34. Nad Baltským mořem provedou letouny nácvik výzvědných letů a útoků na námořní cíle „případného protivníka“. V centrální části Ruska budou k zajištění vzdušné podpory připraveny dálkové bombardéry Tu-22.

Přesné údaje o rozsahu cvičení nejsou k dispozici. Podle informace ruského velení jsou velikostí srovnatelné s vojenským cvičením, které alianční jednotky uspořádaly v Polsku a pobaltských zemích. Jde zejména o cvičení NATO Saber Strike-2014 a Baltops-2014, do kterých se zapojilo 4 700 vojáků z deseti spojeneckých zemí.

9 minut
V Lysyčansku vyhlásili lidovou republiku
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Putin podmíněně souhlasí s návrhy na zastavení bojů, podle Zelenského příměří nechce

Rusko souhlasí s návrhy na zastavení bojů, měly by ale vést k dlouhodobému míru a k řešení příčin krize, řekl ve čtvrtek šéf Kremlu Vladimir Putin. Existuje podle něj řada otázek, například kdo bude dohlížet na dodržování příměří na frontové linii, která je dlouhá dva tisíce kilometrů. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj soudí, že Putin připravuje odmítavou reakci na návrh příměří, ale bojí se to říct přímo americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi.
05:30Aktualizovánopřed 5 mminutami

Členské státy NATO musí vyrábět více zbraní, řekl během jednání s Trumpem Rutte

Prezident Spojených států Donald Trump ve čtvrtek jednal ve Washingtonu s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem. Ten během schůzky v Oválné pracovně řekl, že členové Aliance musí vyrábět více zbraní. Zaostávají v tom podle něj za Ruskem a Čínou. Trump během setkání vyjádřil přesvědčení, že Spojené státy anektují Grónsko.
18:13Aktualizovánopřed 10 mminutami

Putin chce Ukrajinu mimo NATO a odzbrojenou, to je nepřípustné, říká Zdechovský

Europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) by si přál, aby dojednávané příměří mezi Ruskem a Ukrajinou bylo začátkem konce Moskvou rozpoutaného konfliktu. Obává se ale, že by ruský vládce Vladimir Putin případného klidu zbraní zneužil například k přeskupení vojáků pro nové boje. „Zakonzervovat ten konflikt je pro Evropu to nejhorší a nejdražší řešení,“ prohlásil europoslanec v pořadu Interview ČT24.
před 1 hhodinou

Němečtí Zelení blokují klíčový finanční balík vznikající vlády

Poslanci Spolkového sněmu ve čtvrtek debatovali v prvním čtení o finančním balíku, na kterém se při sondážních rozhovorech o sestavení nové vlády dohodly konzervativní unie CDU/CSU a sociální demokracie (SPD). Na investice do obrany by se nově neměla vztahovat dluhová brzda, změnit by se měla ústava. Ke schválení balíku jsou však potřeba i hlasy strany Zelených, která opět odmítla změny podpořit.
15:26Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Neapol zasáhlo silné zemětřesení

Stovky obyvatel Neapole strávily čtvrteční noc v ulicích a ve svých autech poté, co město na jihu Itálie zasáhlo silné zemětřesení. Nejméně jedenáct lidí bylo lehce zraněno. Úřady zřídily koordinační centrum, aby zjistily rozsah škod. Šlo o nejsilnější otřesy za čtyřicet let, píše deník Corriere della Sera.
10:50Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Za poklesem prodejů Tesly může být kromě politiky i obrat firmy k robotům

Zatímco po zvolení Donalda Trumpa prezidentem USA akcie automobilky Tesla vystřelily vzhůru, v posledních měsících výrazně klesají. Také prodeje se snižují. Analytici to připisují mimo jiné nejistotě na trzích s ohledem na Trumpovo zavádění cel či odporu vůči majiteli Tesly Elonu Muskovi, který z pozice šéfa úřadu DOGE podniká na prezidentův příkaz rozsáhlé škrty ve federálním sektoru a vyjadřuje také podporu krajně pravicovým hnutím. Upozorňují ale i na další faktory, třeba na možnou změnu orientace samotné Tesly od aut směrem k robotice a většímu využívání umělé inteligence.
před 2 hhodinami

Evropský soud nařídil Ukrajině vyplatit odškodnění za střety v Oděse z roku 2014

Evropský soud pro lidská práva nařídil Ukrajině vyplatit odškodnění kvůli nečinnosti státu během potyček proruských a proukrajinských demonstrantů v Oděse z května 2014, při kterých zahynulo 47 lidí. Většina obětí tehdejších střetů byli proruští aktivisté, kteří uhořeli při požáru oděského Domu odborů. Soud také shledal, že v tragických událostech sehrály roli dezinformace a propaganda šířené o novém ukrajinském režimu ruskými úřady a médii.
před 6 hhodinami

Tádžikistán a Kyrgyzstán se po desítkách let dohodly na hranicích

Prezidenti Tádžikistánu a Kyrgyzstánu Imomali Rachmon a Sadyr Žaparov podepsali ve čtvrtek v Biškeku dohodu o hranicích, uvedly tiskové agentury. Spory o hranice – a především o kontrolu nad vodními zdroji – vedly dříve ke konfliktům, naposledy na podzim 2022, a to s desítkami mrtvých.
před 7 hhodinami
Načítání...