Dítě za dvanáct tisíc. Adopce v Polsku snadno a rychle

Varšava - Velké pozdvižení vzbudil v Polsku nový článek tamní verze týdeníku Newsweek. Ten tvrdí, že díky děravým zákonům se v Polsku skoro beztrestně obchoduje s novorozenci. Dítě se dá podle časopisu tajně pořídit už za 2 000 zlotých, což je zhruba 12 000 korun.

Řada polských bezdětných párů se kvůli problémům s početím musí spolehnout na adopci. Jenže ta je dlouhá a ne vždy vyjde. Podle časopisu Newsweek proto Poláci hledají i na internetu.

"Jsou to nenápadné inzeráty typu: 'Jsem ve složité situaci. Kdo mi pomůže s mým krásným děvčátkem nebo s chlapečkem?' Nebo: 'Předám do dobrých rukou'," popisuje redaktor týdeníku Newsweek Rafal Gebura.

Případy jsou na hraně zákona. Polský trestní zákoník zakazuje jen prodej lidí na práci, k žebrání, prostituci nebo natáčení pornografie. Prodej novorozence v něm výslovně uveden není. Toho mnozí využívají. Matky utají porod a s pomocí právníků pak novorozence zaregistrují na nové rodiče. Jako adoptované. Samozřejmě za peníze. „Jsou to většinou velmi chudé rodiny, které prostě rychle a zoufale potřebují peníze,“ dodává novinář.

Redakce polského Newsweeku postavila svůj článek na výpovědích několika žen. Netvrdí, že jde o masový jev. Sám fakt, že se takové věci v Polsku dějí, je ale podle ní skandální.

Adopční centra prostě nestačí

Polská vláda článek nekomentuje. Část odborníků tvrdí, že podobné případy už soudy trestají jako obcházení adopce. Právnička Katarzyna Tryniszewská se adopcím věnuje dlouhodobě. Nelegální obchody s dětmi jsou podle ní v Polsku problém. „Zanedlouho bude neplodných tři miliony manželství. Šedesát oficiálních polských center pro adopce je zoufale málo. Dítěte se prostě nedočkají,“ říká právnička.

Podle Trynyszewské vede cesta ven přes zjednodušení a zpřístupnění legálních adopcí. A taky lepší zákony. Úplně vymýtit černý obchod s novorozeňaty ale podle ní nedokáže nikdo.

3 minuty
Reportáž Josefa Pazderky
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Jen ať nepadají bomby.“ Z Kyjeva za leden kvůli výpadkům odešlo na 600 tisíc lidí

Kvůli výpadkům proudu, tepla a vody, způsobenými ruskými útoky na energetickou infrastrukturu, platí na Ukrajině nouzový stav. Například na levém břehu Kyjeva jsou domy, které nemají teplo už jedenáct dní. Podle starosty Kyjeva Vitalije Klyčka město za leden opustilo 600 tisíc lidí.
před 1 hhodinou

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
před 1 hhodinou

Syrská vláda oznámila čtyřdenní příměří s Kurdy vedenou aliancí

Syrské ministerstvo obrany oznámilo nové, čtyřdenní příměří s ozbrojenou koalicí Syrských demokratických sil (SDF) vedenou Kurdy, píše agentura AFP. Koalice již potvrdila, že klid zbraní hodlá dodržovat. Velitel SDF Mazlúm Abdí zároveň oznámil, že jeho jednotky se stahují do oblastí s kurdskou většinou. Na počátku ledna propukly nové boje mezi vládními silami a ozbrojenci SDF, přičemž v neděli ohlášené příměří se zhroutilo.
před 1 hhodinou

Snaha oslabit Evropu, kritizoval Macron v Davosu americké kroky

Francouzský prezident Emmanuel Macron kritizoval imperiální ambice některých vůdců a odsoudil kroky současné americké vlády, které vnímá jako snahu oslabit a podřídit si Evropu. Prohlásil to na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu, kde hovořil také o tom, že se svět přesouvá do éry roztříštěnosti bez pravidel. Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová předtím v Davosu mimo jiné řekla, že Evropská unie chce masivně investovat do Grónska.
13:00Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Dánsko není podle Trumpa schopno ochránit Grónsko, proto ho musejí získat USA

Dánsko není schopné ochránit Grónsko, tvrdí americký prezident Donald Trump. USA proto podle něj musejí získat tento ostrov, který je poloautonomní součástí Dánského království. Řekl, že o věci hovořil s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem a že rozhovory s dalšími lídry na toto téma budou pokračovat ve švýcarském Davosu, kde se koná zasedání Světového ekonomického fóra (WEF). Situací kolem ostrova se bude zabývat také Evropský parlament. Na krizi mezi spojenci reagují i ceny kovů či akcií.
10:15Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Analytici se ohlížejí za rokem Trumpa v úřadu

Americký prezident Donald Trump se přesně před rokem vrátil do Bílého domu. Sliboval ekonomický růst, tvrdou protiimigrační politiku, cla, zeštíhlení federální vlády nebo rychlý konec ruské invaze na Ukrajinu. Za prvním rokem druhého Trumpova mandátu se postupně ohlížejí analytici a redaktoři ČT.
13:28Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Trump skládá vlastní OSN. S právem veta a placeným stálým členstvím

Americký prezident Donald Trump láká státníky do své vznikající Rady míru, v níž má mít s takřka neomezeným právem veta hlavní slovo při rozhodování o členech i usneseních. V dopise slibuje „nový odvážný přístup k řešení mezinárodních konfliktů“. Podle diplomatů by plán mohl podkopat pozici OSN. Trump, který kritizuje OSN za nečinnost, chce podle některých expertů obejít Radu bezpečnosti.
před 4 hhodinami

Američané v Grónsku měli mnoho vojáků i základen. Už dekády se stahují

Americký prezident Donald Trump kritizuje Dánsko, že podle něj neposkytuje Grónsku dostatečnou obranu, a opakovaně vznáší požadavky na získání největšího ostrova světa. USA přitom v Grónsku samy desítky let působily, nejprve aby čelily nacistickému Německu a později Sovětskému svazu. Na ostrově umístily jaderné zbraně a řadu klíčových základen, ale své jednotky začaly po konci studené války stahovat.
před 5 hhodinami
Načítání...