Vídeň - Romové v Evropské unii žijí většinou v situaci vyloučení a v horších podmínkách než lidé, kteří nejsou romského původu a přebývají v jejich okolí. Uvádí to studie týkající se jedenácti členských států unie, kterou dnes vypracovaly a zveřejnily Evropská komise, unijní Agentura pro lidská práva (FRA), Program OSN pro rozvoj (UNDP) a Světová banka. Čeští Romové jsou přitom podle studie relativně nejlépe vzdělaní a nejčastěji pracují.
„V jedenácti státech EU, kde žije naprostá většina romských občanů unie, je situace Romů, pokud jde o zaměstnanost, vzdělání, bydlení a zdravotnictví, horší než ostatních občanů žijících v okolí,“ uvádí FRA v prohlášení ke studii.
Studii agentura zpracovala ve spolupráci s Programem OSN pro rozvoj, Světovou bankou a Evropskou komisí. Dokument vychází z rozhovorů s 22 tisíci Romy a ostatními obyvateli žijícími v Bulharsku, ČR, Francii, Itálii, Maďarsku, Polsku, Portugalsku, Rumunsku, Řecku, Slovensku a Španělsku.
Naprostá většina romských domácností válčí s chudobou
Ve všech sledovaných zemích přes 80 procent dotazovaných Romů žilo v domácnostech ohrožených chudobou. V Portugalsku, Itálii a Francii to byli téměř všichni. Přes 90 procent je takových romských domácností na Slovensku a ve Španělsku. Méně než třetina Romů v EU měla zaměstnání. Z porovnávaných zemí pouze v Česku přesáhl počet zaměstnaných Romů hranici 40 procent. V Portugalsku, Itálii nebo Francii mělo placenou práci dokonce jen zhruba deset procent Romů.
Jen 15 procent Romů v EU mělo ukončené střední vzdělání nebo učební obor, zatímco u většinového obyvatelstva to bylo 70 procent. I tady je situace českých Romů nejlepší z 11 zemí, když podíl středoškolsky vzdělaných mezi nimi dosahuje téměř 30 procent.
Podle zprávy o situaci Romů v EU nemá 45 procent jejich bytů vlastní kuchyň, záchod, koupelnu nebo elektřinu. V průměru zhruba 40 procent Romů v EU žije v domácnosti, v níž v posledním měsíci šel alespoň jeden člověk spát hladový kvůli nedostatku jídla. V Rumunsku nebo Řecku to dokonce bylo 60 procent, zatímco v Česku zhruba 30 procent.
Asi polovina Romů byla za poslední rok cílem diskriminace kvůli etnické příslušnosti.
„Diskriminace a protiromské postoje přetrvávají,“ zdůraznil ředitel FRA Morten Kjaerum. Vyzval současně k „rychlým a účinným krokům“ na podporu vzdělání Romů. „To je nezbytné pro uvolnění jejich potenciálu a pro to, aby mladí Romové měli znalosti a dovednosti nezbytné k tomu, aby se dostali ze začarovaného kruhu diskriminace, vyloučení a chudoby,“ řekl.
Romové často svá práva ani neznají
FRA také zdůrazňuje, že Romové „si nejsou dostatečně vědomi práv, která jim zaručují evropské zákony“. Podle studie jen 40 procent z nich ví o zákonech zakazujících diskriminaci etnických menšin při přijímání do práce.
V EU žije deset až 12 milionů Romů. Jsou největší menšinou v Evropě. Agentura EU pro základní práva vznikla v roce 2007. Jejím úkolem je monitorovat dodržování lidských práv v členských státech unie.
Začlenění Romů je podle EK ekonomickou i morální nutností
Investice do romské populace má pro Evropu ekonomický význam, a pokud členské státy tuto příležitost nevyužijí, přijdou o řadu mladých talentů. Na dnešní tiskové konferenci o strategiích unijních zemí k sociálnímu začlenění romské menšiny to prohlásila eurokomisařka pro spravedlnost Viviane Redingová. Většině států se podle ní nepodařilo na podpůrné programy vyčlenit dostatek peněz a jen 12 států včetně České republiky a Slovenska jasně předložilo konkrétní částky určené k integraci Romů.
„Začleňování Romů v Evropě je ekonomickou, sociální a morální nutností, třebaže se výzvy, kterým romské komunity čelí, v jednotlivých členských státech liší,“ řekl eurokomisař pro zaměstnanost a sociální věci László Andor.
Redingová uvedla, že existuje řada oblastí, kde musí zakročit státy, zároveň ale vyjádřila potěšení nad již fungujícími úspěšnými romskými programy. Zdůraznila, že Evropská komise bude nadále sledovat vývoj, úspěchy i nedostatky národních strategických plánů. Jako dobré příklady vyhodnotila Redingová podporu začleňování Romů do vzdělávacího procesu ve Finsku a Španělsku, usnadnění přístupu romské populace k pracovnímu trhu v Rakousku nebo podporu dosažitelnosti zdravotní péče pro Romy v Irsku nebo Maďarsku.
Česká republika má peníze na projekty, postrádá ale vize
Česká republika má podle komise má sice peníze na romské projekty, ale neví, kam s nimi, protože postrádá vize. Potvrzují to i některá česká občanská sdružení. „Peníze Česko dostatečně investuje spolufinancováním různých evropských projektů, ale to všechno je jenom do roku 2013 a Evropské komisi se jedná o dlouhodobé vize do roku 2020, a to my ještě nemáme,“ říká ředitel občanského sdružení Vzájemné soužití Kumar Wishwanathan.
I krátkodobé české plány by podle Bruselu mohly být konkrétnější. V přístupu Romů k sociálnímu bydlení, ale i na trh práce. Brusel oceňuje snahy o vzdělávání, stále mu ale není jasné, jak chce Česko bojovat se segregací romských dětí. „Všechny státy pochopily, že vzdělávání a zaměstnávání je důležité, ale ne všechny se zaměřily na bydlení a zdravotní péči,“ prohlásila Redingová.
Stovky Romů už kvůli podmínkám v Česku odešly. Mimo jiné i do Kanady, která kvůli tomu nakonec zavedla víza pro všechny české občany. Mezi státy Schengenu nikdo další víza s Kanadou nemá. Evropská komise České televizi znovu odpověděla, že při každém jednání s Kanadou na tuhle diskriminaci upozorňuje. Po třech letech neúspěšného boje Česko vytahuje trumf: Ratifikaci unijní dohody s Kanadou. Jde v ní o volný obchod a Praha upozorňuje, že souhlas s ní vykoupí jedině bezvízovým stykem.
