Diplomatický maraton Merkelové. Po Tallinnu následuje Praha

Německá kancléřka Angela Merkelová je uprostřed série jednání se šéfy vlád členských zemí EU, od nichž chce slyšet především jejich názor na budoucnost Unie po brexitu. „Toto je fáze naslouchání, snahy pochopit se a učit se jeden od druhého,“ uvedla Merkelová, která se ve středu sešla v Tallinnu s estonským premiérem Taavim Roivasem. Ve čtvrtek ji čeká návštěva Česka a setkání s premiérem Bohuslavem Sobotkou i prezidentem Milošem Zemanem.

Pokud budete od začátku postupovat špatně a nebudete naslouchat - a budete jednat jen proto, abyste něco dělali - pak můžete nadělat řadu chyb.
Angela Merkelová
německá kancléřka

Kancléřka chce během cesty předcházející bratislavskému summitu EU (16. září) najít nejmenšího společného jmenovatele ohledně dalšího směřování Unie. Podle politologa Ingo Peterse z Otto-Suhr-Institutu ale měla menším státům dopřát sluchu dříve. „Vidím zásadní konflikt ohledně základních hodnot EU a o tom je potřeba mluvit. K tomu slouží i aktuální diplomatická cesta kancléřky Merkelové,“ vyjádřil se Peters. 

Sama Merkelová v této souvislosti zdůraznila, že nadcházející summit v Bratislavě bude věnován programu pro budoucnost, nikoli přijímání jakýchkoli rozhodnutí.

Na řadu přijde i jednání se zeměmi V4

Součástí přípravy na summit bylo její pondělní jednání s italským premiérem Matteem Renzim a s francouzským prezidentem Françoisem Hollandem na italském ostrově Ventotene. Ve středu zavítala do Tallinnu, ve čtvrtek naváže návštěvou České republiky a v pátek absolvuje jednání v Polsku, kde se sejde se svými protějšky ze zemí takzvané visegrádské čtyřky (Česko, Slovensko, Polsko, Maďarsko).

Estonci protestují proti migrační politice kancléřky Merkelové
Zdroj: Ints Kalnins/Reuters

Po návratu do Německa bude intenzivní diplomatická aktivita spolkové kancléřky pokračovat. Na zámku Meseberg nedaleko Berlína ještě v pátek přijme šéfy vlád Slovinska, Bulharska, Rakouska a Chorvatska. Také s nimi chce jednat o přípravách summitu EU ve slovenské metropoli. Stejné téma má být i na programu sobotního rokování Merkelové s premiéry Nizozemska, Švédska, Finska a Dánska. 

Lang: Zemanův postoj k migraci v Německu nechápou

Vedle diskuze o budoucnosti evropského projektu přijde při česko-německém jednání jistě na přetřes i problematika migrační krize. „Migrační politika je jediná třecí plocha v jinak dobrých vztazích Berlína s Prahou. Česká vláda se už dřív dala slyšet, že v této oblasti má blíže do Mnichova než do německé metropole,“ připomněl zpravodaj ČT Václav Černohorský.

Odborník na česko-německé vztahy Kai-Olaf Lang z Nadace pro vědu a politiku (SWP) je přesvědčen, že postoj českého prezidenta Miloše Zemana k migraci nenaráží v Německu na žádné porozumění. To, že se s ním přesto během své návštěvy Česka Merkelová sejde, považuje Lang za důležitý signál připravenosti k dialogu i v momentě, kdy na řešení migrační krize oba zastávají velmi odlišné názory.

 „Německo vnímá, že v České republice existuje politický i veřejný odpor proti přijímání většího počtu uprchlíků, ale nechápe, že si někteří úplně postavili hlavu,“ popisuje postoj německých politiků Lang, jehož nadace radí mimo jiné německé vládě a parlamentu. Berlín podle něj očekává, že země osmadvacítky ponesou zodpovědnost společně.

Právě rozdílné názory na migraci stály podle některých za tím, že Merkelová do Prahy nepřijela již dříve. Lang má ale za to, že Berlín dokáže diferencovat mezi názory různých českých politiků. „Jsem přesvědčen, že Německo rozlišovalo mezi vyjádřeními třeba prezidenta, které byly zčásti velmi explicitní, velmi otevřenými a kritickými slovy některých členů vlády a umírněným kurzem premiéra Bohuslava Sobotky,“

Česko-německé neshody ohledně migrační politiky by mohl vyrovnat podobný názor na směřování EU po brexitu. Angela Merkelová totiž odmítá mluvit o vícerychlostní Evropě a přesunu více pravomocí do Bruselu. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Izraelské útoky zabily na jihu Libanonu místní novinářku, píše Reuters

Izraelské útoky na jižní Libanon zabily místní novinářku Amál Chalílovou a zranily fotografku Zajnab Faradžovou. Napsala to v noci na čtvrtek agentura Reuters s odvoláním na vysoce postaveného libanonského vojenského činitele a noviny, pro které žurnalistka pracovala. Izraelská armáda se zatím k informaci o úmrtí novinářky nevyjádřila. Dříve podle Reuters uvedla, že má zprávy o dvou zraněných žurnalistkách.
01:15Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Izrael a Hizballáh se obviňují z porušování příměří

Izraelská armáda podnikla několik úderů na Libanon, informovala agentura AFP. Dva lidé podle AFP zemřeli po útoku na vozidlo u obce Tírí na jihu Libanonu, další oběť měl úder v libanonském údolí Bikáa. Teroristické hnutí Hizballáh naopak podle agentury Reuters provedlo dronový útok na izraelské jednotky poblíž jiholibanonského města Súr. Tvrdí, že útok byl reakcí na porušování příměří ze strany Izraele. Armáda židovského státu později sdělila, že dron zneškodnila.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Ukrajina má na bojišti nejsilnější pozici za poslední rok, tvrdí Sybiha

Kyjev má proti Rusku na bojišti nejsilnější pozici za poslední rok, a to díky dronům, protivzdušné obraně a asymetrickým krokům. Na setkání s novináři to prohlásil ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha, jak informují ukrajinská média včetně agentur Ukrinform či Interfax-Ukrajina. Moskva v současné době okupuje asi devatenáct procent ukrajinského území.
před 8 hhodinami

Írán hlásí zabavení lodí v Hormuzském průlivu

Íránské revoluční gardy podle oficiálních médií oznámily zabavení dvou nákladních lodí, které se snažily proplout Hormuzským průlivem, informují agentury. Podle stanice BBC jde o dvě ze tří plavidel, na která během středy zaútočily. Britská vojenská námořní služba UKMTO ráno uvedla, že obdržela zprávy o útoku íránského dělového člunu na obchodní loď v průlivu, asi 28 kilometrů severovýchodně od ománských břehů. Posádka je v pořádku.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

„Půjčování času.“ Rusko zkresluje svá ekonomická data, říká šéf švédské rozvědky

Rusko manipuluje se svými ekonomickými statistikami, aby přesvědčilo spojence Ukrajiny, že jeho ekonomika odolává západním sankcím a že ji neovlivňují vysoké vojenské výdaje, prohlásil šéf švédské vojenské rozvědky Thomas Nilsson. Situace je však pro Moskvu nepříznivá. Podle Nilssona tamní ekonomice nepomáhají ani vyšší příjmy z ropy způsobené válkou na Blízkém východě. Na nepříznivou situaci už upozornil i sám šéf Kremlu Vladimir Putin, kritika přichází také z nižších pater.
před 11 hhodinami

K údajně nebezpečně schopné AI Mythos získali přístup neznámí lidé, tvrdí Anthropic

Umělá inteligence (AI) Mythos od firmy Anthropic existuje teprve dva týdny. Ale už vyvolala svými údajnými schopnostmi obavy u bankéřů i odborníků na kybernetickou bezpečnost. Teď je zvýšila informace o tom, že se k uzavřenému modelu dostali i lidé, kteří se k němu dostat neměli.
před 11 hhodinami

Extrémní vedra ohrožují zemědělství i ekosystémy, varuje zpráva WMO a organizace OSN

Ekosystémy, zemědělství a živobytí více než miliardy lidí jsou ohrožené v důsledku stále častějších extrémních veder, varuje zpráva Světové meteorologické organizace (WMO) a Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) zveřejněná u příležitosti Dne Země. Upozorňuje, že následky veder silně trpí hospodářská zvířata i rostliny. V některých regionech světa přitom hrozí 250 dní nesnesitelných veder ročně, poznamenaly organizace.
před 12 hhodinami

Na ukrajinské straně začalo napouštění ropovodu Družba, oznámila Bratislava

Na ukrajinské straně začalo ve středu tlakování a napouštění ropovodu Družba. S odvoláním na provozovatele ukrajinské části tohoto ropovodu, společnost Ukrtransnafta, to oznámila slovenská ministryně hospodářství Denisa Saková. Obnovení dodávek ropy touto trasou na Slovensko Saková očekává ve čtvrtek ráno. Premiér Robert Fico (Smer) řekl, že je narušena důvěra mezi Slovenskem a Ukrajinou, a vyjádřil pochybnosti ohledně provozu uvedeného ropovodu.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...