Diplomatická nóta norské ambasádě. Kvůli vydání dvou českých chlapců

Praha/Oslo – Ministerstvo zahraničí poslalo norské ambasádě v Praze diplomatickou nótu. Stojí v ní, že Česká republika vytvořila podmínky pro návrat dvou chlapců, které úřady v Norsku odebraly před třemi lety matce Evě Michalákové. Podle ministra zahraničních věcí Lubomíra Zaorálka obsahuje nóta zmínku o nástrojích, s jejichž pomocí Česko garantuje zdravý vývoj obou chlapců. Případem se bude znovu zabývat norský soud. „Zároveň se v nótě obracíme na norskou stranu s tím, že bychom byli rádi, kdyby nám sdělili, v jakém čase předpokládají, že se bude soud danou kauzou zabývat,“ doplnil Zaorálek.

O jednotlivých případech musí lidé z norského úřadu na ochranu dětí, tzv. Barnevernetu, mlčet, štábu České televize se přesto podařilo zjistit některé informace od bývalé sociální pracovnice Solfrid Alstadové.

Ta zná praktiky norských sociálních úředníků jako málokdo. Dvacet let pracovala s odebranými dětmi, dalších dvacet let přijímala a prověřovala hlášení o zanedbání péče. „Řešila jsem celou řadu případů, kdy byly děti umístěny do náhradní péče, a vždy jsme našli řešení. Buď se děti vrátily domů, nebo se rodiče vyrovnali s tím, že budou vyrůstat jinde,“ vzpomíná bývalá pracovnice norské sociální služby na ochranu dětí.

Zákony ohledně odebírání dětí zůstaly stejné – jen jejich výklad je nyní přísnější

Za posledních pět let ale podle mínění Alstadové sociální služba, alespoň v jejím domovském kraji, přitvrdila. A to proto, že nejdříve sahá právě k náhradní péči, jež v minulosti vždy bývala až tím nejzazším řešením. „Když sociální služba odebírá děti, dělá to kvůli tomu, aby bylo zajištěno jejich bezpečí, ale zapomíná zároveň na to, že se tím dopouští zneužití úřední moci (na dětech),“ zdůrazňuje Alstadová.

  • Norský úřad na ochranu dětí Barnevernet byl vytvořen v roce 1992 s cílem „zajistit, aby děti a mládež žijící v prostředí, které může poškozovat jejich zdraví a vývoj, dostaly včas potřebnou pomoc a péči“. Úřad ve většině případů poskytuje dětem a jejich rodinám pomoc formou poradenství, zabezpečení pečovatelské služby, finančních úlev či jinými způsoby. V naléhavých případech, kupříkladu při podezření ze zneužívání dětí či při neschopnosti rodiny postarat se o své potomky, může úřad rodičům dítě odebrat a umístit ho do náhradní péče. Tělesné trestání dětí v Norsku zákon zakazuje.

  • V zahraničí nemá Barnevernet dobré jméno a s jeho rozhodnutími se pojí mnohé kontroverze. Kritici poukazují mimo jiné na poměrně vysoký počet dětí, které úřad v zemi s pěti miliony obyvatel každoročně odebere jejich biologickým rodičům. Podle norského statistického úřadu (SSB) registroval v roce 2012 úřad na ochranu dětí 53 198 aktivně řešených případů, z nichž 17 procent vyústilo v náhradní péči. U pěstounů či v ústavních zařízeních tak v roce 2012 žilo z rozhodnutí zmíněného úřadu v Norsku 8 995 dětí, což bylo o 510 víc než v předešlém roce. Velké množství odebraných dětí je z přistěhovaleckých rodin, které mají jiné způsoby výchovy dětí než Norové. Chování rodičů-imigrantů k vlastním dětem, jež je v jejich vlasti běžné, může být v Norsku vnímáno jako chování pro děti škodlivé či přímo ubližující.

Norská sociální služba odebrala českému páru syny Denise a Davida v květnu 2011 po udání z mateřské školy pro podezření z užití násilí a pohlavního zneužívání. Policie vyšetřovala otce chlapců a později i matku, vyšetřování ale zastavila a obvinění nepadlo. V únoru 2012 úřady rodiče zbavily práva na péči. Děti se dostaly ke stálým pěstounům, každé teď žije v jiné rodině.

Do případu se vložila i Poslanecká sněmovna. Chce po českém kabinetu, aby požádal norskou vládu o vysvětlení, proč hoši stále zůstávají v norských pěstounských rodinách. Pokud by norská strana nechtěla s českou stranou spolupracovat na svěření chlapců do péče jejich příbuzných, má česká vláda vyvinout maximální úsilí, aby se bratři dostali do Česka. Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) má dolní komoru nejpozději do 15. února informovat o tom, jaké kroky jeho kabinet provedl a má dál v plánu.

Matka nyní může syny vídat dvakrát ročně po dvou hodinách. Norské soudy její dřívější odvolání odmítly, loni v listopadu se obrátila na Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku. Ten ale její stížnost nepřijal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trumpova slova o brzkém konci války srazila ceny ropy i plynu

Ceny ropy po výstupu na více než tříletá maxima v úterý prudce klesají, severomořský Brent odepisuje přes osm procent. Reagují tak na slova prezidenta USA Donalda Trumpa, že válka na Blízkém východě by mohla brzy skončit. Zmírnily se tak obavy z dlouhodobého narušení dodávek suroviny na světové trhy kvůli situaci v Hormuzském průlivu. Dolů jde i cena plynu pro Evropu. V tuzemsku v důsledku války výrazně zdražila nafta i benzin, uvedla společnost CSS.
10:41Aktualizovánopřed 44 mminutami

Konflikt s Íránem by neměl zastínit Ukrajinu, shodli se prezidenti Česka a Lotyšska

Česko a Lotyšsko sdílejí podle lotyšského prezidenta Edgarse Rinkévičse podobný pohled na konflikt na Blízkém východě. Neměl by ale zastínit situaci na Ukrajině, řekl v úterý v Rize po jednání se svým českým protějškem Petrem Pavlem. Podle české hlavy státu bude mít blízkovýchodní konflikt přímý dopad na Evropu, a je tudíž v jejím zájmu o důsledcích diskutovat a hledat společný přístup.
před 55 mminutami

Izrael bombardoval Libanon, Hizballáh útočil na židovský stát i Sýrii

Izraelská letadla v noci na úterý bombardovala několik cílů na jihu a východě Libanonu, podle agentury AFP šlo o sídla proíránského teroristického hnutí Hizballáh. Izraelská armáda pak opět vyzvala k evakuaci oblastí Libanonu jižně od řeky Lítání a varovala před dalším úderem. Hizballáh v ranních hodinách podle televize al-Džazíra naopak zaútočil na sever židovského státu a jeho vojáky v Libanonu. Sýrie navíc obvinila toto hnutí z odpálení střel na svou základnu.
09:16Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Čína ztrátu ropy z Íránu pocítí, za ajatolláhy ale válčit nebude

Blízkovýchodní válka znervózňuje Čínu, která odebírá ve velkém ropu z Íránu a v regionu má své ekonomické i strategické zájmy. Podle expertů se ale Si Ťin-pching pragmaticky odmítá vojensky angažovat na straně Teheránu, aby udržel stabilní vztahy s USA. Někteří analytici se domnívají, že v krátkodobém horizontu může konflikt nahrát Tchaj-wanu, protože Pekingu ukázal, čeho jsou Američané schopni.
před 1 hhodinou

Slovenský úřad uložil českým a slovenským výrobcům kabelů rekordní pokutu

Slovenský antimonopolní úřad uložil desítce českých a slovenských výrobců a dodavatelů kabelů a jejich asociaci rekordní pokutu v celkové výši 97,4 milionu eur (2,4 miliardy korun) za kartelovou dohodu při stanovování cen zboží. Rozhodnutí v případu zatím není pravomocné.
před 1 hhodinou

Vyšetřovatelé začali prohledávat ranč na jihu USA, který patřil Epsteinovi

Vyšetřovatelé v americkém státě Nové Mexiko v pondělí začali prohledávat ranč Zorro, kde sexuální delikvent Jeffrey Epstein kdysi přijímal své hosty, informuje AP. Vyšetřování souvisí s obviněním, že na ranči byly sexuálně zneužívány ženy a dívky.
před 2 hhodinami

Škoda Auto zůstává hvězdou poblikávajícího koncernu Volkswagen

Automobilka Škoda Auto v úterý oznámila, že v loňském roce zvýšila provozní zisk o 8,5 procenta na 2,5 miliardy eur (60,85 miliardy korun). Naopak její mateřský koncern Volkswagen reportoval propad provozního zisku o 53 procent na 8,9 miliardy eur (216,6 miliardy korun) a čistého zisku o 44 procent na 6,9 miliardy eur (167,9 miliardy korun).
před 2 hhodinami

Náš jaderný program útoky zničit nemohou, tvrdí íránský ministr zahraničí

Íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí uvedl pro americkou televizi PBS, že po amerických a izraelských útocích na jeho zemi neočekává žádná další jednání o íránském jaderném programu. Zdůraznil také, že útoky program zničit nemohou. Zmínil rovněž, že Teherán je připraven pokračovat v raketových úderech, dokud to bude nutné.
před 5 hhodinami
Načítání...