Španělský soud osvobodil lékaře, který v období frankismu unesl matce dceru a posléze ji dal bezdětnému páru. Pětaosmdesátiletý gynekolog Eduardo Vela je sice podle soudu vinný, ale zločin už je promlčený. Vela byl prvním člověkem souzeným ve skandálu takzvaných ukradených dětí. Během frankistické diktatury byly „nevyhovujícím“ rodičům odejmuty patrně tisíce dětí, které skončily v prorežimních rodinách, napsal zpravodajský server BBC.
Vela byl shledán vinným z falšování dokumentů, únosu dítěte mladšího sedmi let a fingování porodu. Soudní řízení iniciovala nyní 49letá Inés Madrigalová, která jej obvinila, že padělal její rodný list, na němž adoptivní matka figuruje jako její biologický rodič.
Pro únos, nejvážnější zločin, jehož se Vela dopustil, stanovuje španělské právo promlčecí lhůtu deset let. Gynekolog dítě unesl v roce 1969. Prokuratura žádala pro Velu trest 11 let vězení, penzionovaný gynekolog všechna obvinění odmítl. Dříve přiznal, že dokument, podle nějž se porodu Madrigalové účastnil, podepsal, aniž věděl, oč se jedná. Později během procesu řekl, že svůj podpis nepoznává.
Novinářka Emilie Helmbacherová, která o skandálu v roce 2013 natočila reportáž, soudu sdělila, že Vela natáčený skrytou kamerou potvrdil, že novorozence svěřil Inés Pérezové, a dodal, že ta za to „nic neplatila“.
V 18 letech zjistila, že je adoptovaná
Inés Madrigalová se skutečnost, že je adoptovaná, dozvěděla od Pérezové ve svých 18 letech. Adoptivní matka ji prý od Vely dostala darem, protože nemohla mít vlastní děti.
Před osmi lety si Madrigalová v novinách přečetla článek o „ukradených dětech“ a ihned pojala podezření, že se kauza týká i jí samotné. „V tomto případě nejde jen o mě, má to mnohem širší dopad. Celý svět ví, že se v této zemi kradly děti,“ řekla Madrigalová v červnu při zahájení soudu.
Děti se odnímaly chudým a příliš početným rodinám
Skutečný počet dětí odňatých ve Španělsku vlastním rodičům se zřejmě nikdy nezjistí. V roce 2008 nicméně vyšetřující soudce Baltasar Garzón odhadl, že bylo od vlastních rodičů odloučeno 30 tisíc dětí. Zpravodajský server BBC napsal, že skutečný počet může být až desetkrát vyšší.
Zatímco nejprve byli potomci po porodu odnímáni, mnohdy za asistence katolické církve, režimu nepohodlným osobám, od 50. let se tato praktika provozovala zejména u dětí z chudých či příliš početných rodin, napsala agentura AFP.
Z ryze finančních pohnutek docházelo ke „kradení“ dětí i po nastolení demokracie, a to nejméně do roku 1987. Má se za to, že od 50. let se do prodeje novorozenců k adopci zapojily organizované zločinecké organizace.
Zpravodajský server BBC zdůraznil, že kauza Madrigalové je jedinou, která se dostala před soud. Na soudy se přitom obrátily tisíce podobně postižených. Minulý rok byla jedna žena odsouzena za očerňování řádové sestry – obvinila ji totiž z toho, že ji v roce 1962 odebrala biologické matce a předala adoptivnímu otci, který byl prominentním frankistou.
