Desetitisíce Rusů vyrazily kvůli Putinově režimu do ulic

Moskva - Desetitisíce Rusů nehledě na silný mráz dnes vyšly do ulic svých měst, aby demonstrovaly proti režimu Vladimira Putina či naopak podpořily stávajícího premiéra a hlavního favorita březnových prezidentských voleb. Hlavní demonstrace začaly v Moskvě, kde se sešly desetitisíce Putinových odpůrců a stoupenců na mítincích na Blatném náměstí ve středu města a na Poklonné hoře na okraji širšího centra. Nad bezpečností bdělo na 9 tisíc policistů. Novou hlavu státu budou Rusové volit přesně za měsíc, demonstrace proto vyzněly i jako měření sil před klíčovým hlasováním 4. března.

„Rusko bez Putina! Rusko bude svobodné!“ skandoval dav na moskevském Blatném náměstí, kde se na dohled Kremlu sešli odpůrci režimu všech odstínů, od anarchistů a komunistů přes liberály až po nacionalisty a monarchisty. Jádro ale opět tvořili Moskvané bez jednoznačnější politické orientace. Podle organizátorů se sešlo na 120 tisíc lidí, podle policie 36 tisíc. Ale i to by podle policie bylo více než při prosincových demonstracích po parlamentních volbách, jež kritikové hodnotili jako neregulérní.
   
„Musíme zastavit mor a rozvrat, musíme hlasovat pro jediného kandidáta, který se nezaprodal Američanům, pro Vladimira Putina!“ burcovali dnes naopak řečníci na Poklonné hoře na okraji širšího centra metropole, kam podle úřadů prý přišlo 138 tisíc lidí. „Jsme poslední baštou proti světové říši zla,“ znělo z pódia, zatímco státní televize ukazovaly usmívající se tváře Putinových přívrženců, mávajících vlaječkami. 

Emil Sulejmanov, politolog z Univerzity Karlovy:

„Současná opozice nemá jednotnou frontu ani jednotného představitele, takže i kdyby se jí podařilo dostat několik desítek procent, nejspíš stejně zvítězí Vladimir Putin. K zásadnějším změnám nedojde.“

Pro Putina skandovali zřejmě lidé z donucení

V předchozích dnech však byly ruské noviny plné zpráv, že státní zaměstnanci byli nuceni k „povinné“ účasti směsicí slibů a výhrůžek. Na mítink prý byli i sváženi autobusy ze širého okolí a opoziční bloggeři na rychle rostoucí úřední čísla o účasti reagovali ironickými předpovědmi, že „do večera se na Poklonné hoře sejde všech 143 milionů“ Rusů.

Leonid Krischikh, příznivec Vladimira Putina:

„Bez Putina bude tato země zničená a vrátíme se tam, kde jsme byli za Jelcina. Půjdeme stejnou cestou dolů jako Ukrajina. Proto já osobně budu Putina vždy podporovat.“

Opoziční demonstranti vyrazili od stanice metra Okťabrskaja k Blatnému náměstí s bílými balonky, vlajkami a transparenty s nápisy „Nepustíme Putina do Kremlu!“, „Pryč s prezidentským samoděržavím!“ či „Požadujeme nové volby“. Po zástupech občanů následovali liberálové, levičáci a komunisté pod rudými prapory a nacionalisté s černo-žluto-bílými vlajkami carského Ruska. 

Ani mráz opozici plány nepřekazil

Celkově však převládalo ovzduší happeningu. „Pro svobodu není špatné počasí,“ hlásal jeden z transparentů. „Nemrzneme, nepromineme,“ tvrdil jiný plakát. „Svobodu otrokovi na galejích,“ dožadoval se další transparent s narážkou na Putinův výrok, že v čele státu dře jako otrok na galejích. „Morálně zastaralému projektu říkáme NE!“ tvrdil další o premiérově plánu vrátit se potřetí do Kremlu. „Lidé pochopili, že režimu se nemusí bát,“ vysvětloval umělec, který v davu pochodoval s maketou tankové věže na hlavě; prý „tankům mráz nevadí“.

Dnešní, v pořadí už třetí velká protivládní demonstrace od prosincových parlamentních voleb byla považovaná za klíčový test protirežimní koalice, zahrnující široké spektrum politických sil, občanských aktivistů a známých umělců. Protivníkem se jevil nejen mráz, dosahující podle teploměru na zastávce Okťabrskaja minus 19 stupňů Celsia, ale i poslední vzestup Putinovy popularity v průzkumech po přitichnutí protestů o novoročních prázdninách. „Je nás tu nejméně 100 tisíc lidí! Vyhrajeme, zbavíme Rusko Putinova jha!“ sliboval z pódia jeden z opozičních předáků Sergej Udalcov, než roztrhl premiérovu fotografii jako „portrét lotra a zloděje“.

Ilja Yashin, zástupce opozice:

„Lidé přišli ve stejném počtu jako při předchozích protestech, a to i navzdory mrazům. Vláda musí vzít v úvahu, že pro jakýkoli režim je nebezpečné ignorovat požadavky vlastních lidí. A platí to i pro Putinovu vládu.“

Závěrečná rezoluce se opět dožadovala propuštění politických vězňů, zrušení výsledků prosincových parlamentních voleb, sesazení šéfa ústřední volební komise a potrestání viníků falšování voleb, politických reforem včetně povolení opozičních stran a vypsání předčasných čestných voleb, parlamentních a prezidentských. Blatné náměstí také vyzvalo Rusko za měsíc „nedat ani jeden hlas Putinovi!“.

Na východě Ruska už protesty začaly

Vzhledem k časovému posunu začaly demonstrace nejprve na východě země, účast se pohybovala od padesátky lidí v Čitě a Abakanu přes asi tři stovky v Chabarovsku a Južno-Sachalinsku po dvě tisícovky v Novosibirsku. V Čeljabinsku na Uralu se naopak na podporu stávajícího kurzu země sešlo podle policie okolo 2 500 lidí. Podobně v sibiřském Kemerovu podpořila Putina tisícovka manifestantů, stejný počet se však podle policie sešel i
na opoziční demonstraci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Národní sdružení chce v obecních volbách ovládnout jih Francie

Ve Francii vrcholí kampaň před obecními volbami. Hlasování o novém obsazení téměř 35 tisíc radnic má tentokrát celostátní přesah. Výsledky nejen ve velkých městech ukáží, jak si rok před prezidentským kláním stojí v současnosti nejsilnější uskupení – nacionalistické Národní sdružení (RN), se kterým dosud všechny ostatní politické subjekty odmítaly spolupracovat. RN nyní cílí na větší sídla především na jihu země.
před 29 mminutami

Pákistán udeřil v Afghánistánu. Kábul hlásí čtyři mrtvé

Pákistán uskutečnil vzdušné údery v Kábulu a v pohraničních provinciích Afghánistánu. Píší o tom tiskové agentury s odvoláním na úřady vládnoucího Talibanu. Podle kábulské policie zahynuli při útocích na hlavní město čtyři lidé, dalších patnáct bylo zraněno.
před 1 hhodinou

V Iráku při dronovém útoku zemřel francouzský voják

Při čtvrtečním dronovém útoku na kurdsko-francouzskou základnu u Machmúru na severu Iráku zemřel francouzský voják. Několik dalších jich utrpělo zranění, potvrdil informace armády prezident Emmanuel Macron. Portál The New Region poznamenal, že po začátku amerických a izraelských útoků na Teherán provádějí Írán a proíránské milice v Iráku protiúdery na tamní vojenská zařízení propojená se Spojenými státy a jejich spojenci.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

USA povolily zemím dočasně nakupovat ruskou ropu již naloženou na tankerech

Spojené státy v noci na pátek SEČ dočasně povolily zemím nakupovat ruskou ropu již naloženou na tankerech na moři. Washington tím usiluje o stabilizaci světových trhů s ropou, na nichž panuje napjatá situace kvůli nynější válce na Blízkém východě. Na síti X to oznámil americký ministr financí Scott Bessent.
01:35Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Mise Artemis pro přistání na Měsíci může mít zásadní problémy, varuje inspektor

NASA nedávno změnila své plány ohledně mise na Měsíc. Stále ale doufá, že tam do roku 2028 její astronauti přistanou. Teď se objevila další překážka – podle zprávy kontrolního orgánu by let byl spojený s riziky pro bezpečnost posádky. Ve čtvrtek večer pak NASA informovala, že start mise Artemis II, při které astronauti obletí Měsíc, by mohl proběhnout 1. dubna.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

USA na západě Iráku ztratily tankovací letoun. Armáda vyloučila sestřelení

Spojené státy během současných válečných operací proti Íránu ztratily tankovací letoun KC-135. Zřítil se na západě Iráku. Na síti X to oznámilo regionální velitelství amerických ozbrojených sil (CENTCOM) s tím, že událost nesouvisela s nepřátelskou palbou a ani se spojeneckou palbou.
před 7 hhodinami

Česko končí s repatriačními lety z Blízkého východu, oznámilo ministerstvo

Česko končí s repatriačními lety z Blízkého východu pro lidi, kterým návrat domů zkomplikovala íránská válka. Čtvrteční dvanáctý repatriační let byl poslední, oznámilo v podvečer ministerstvo zahraničních věcí (MZV). Celkem se těmito spoji z konfliktem zasažených oblastí vrátilo více než 1500 českých občanů, doplnil resort. Repatriační lety armádními letouny a letadly společnosti Smartwings stát spustil poté, co Izrael a USA koncem února vojensky napadly Írán.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Nový íránský vůdce vyzval v prvním prohlášení k uzavření Hormuzu

Nový íránský nejvyšší duchovní vůdce Modžtaba Chameneí vydal první prohlášení od nedělního zvolení, mimo jiné vyzval k uzavření Hormuzského průlivu a k jednotě mezi Íránci. Mluvčí tamního ministerstva zahraničí však později uvedl, že průlivem je možné i nadále proplouvat. Írán mezitím pokračoval v dronových útocích na některé země v regionu. Zasaženo bylo například letiště v Kuvajtu, dubajská luxusní čtvrť či italská základna v Iráku.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...