Deset let poté: Pro Londýn je hrozba teroru stále aktuální

Britská metropole ten den zažila nejkrvavější útok ve své novodobé historii. Čtyři roky po newyorských událostech 11. září se al-Káida tentokrát zaměřila na městskou dopravu – celkem tři bomby vybuchly v tamním metru, čtvrtá v autobuse. Výsledkem bylo 52 obětí a více než 700 zraněných. „I takové velkoměsto, jako je Londýn, na takovou věc nebylo připraveno. Něco podobného zažilo poprvé,“ vzpomíná publicista Jan Jůn, tehdejší londýnský zpravodaj Svobodné Evropy.

Scotland Yard a s ním i obyvatelé Londýna totiž poprvé museli čelit koordinovanému útoku hned na čtyřech místech. Do té doby představovali hlavní sílu terorismu nejradikálnější stoupenci Irské republikánské armády (IRA). Ve většině případů však šlo o ojedinělé útoky jednotlivců.

Za deset let se bezpečnostní situace v mnohém změnila. Londýn je doslova osázen pouličními kamerami, například plošné sledování soukromých hovorů lidí ale Británie odmítla. „Britové varují hlavně před tím, že se nezvládá sledovat vzájemná komunikace teroristů. Hovory jsou stále důmyslněji šifrované, takže se špatně odposlouchávají. Podmínky jsou sice mnohokrát lepší, co se týká připravenosti, ale vzhledem k většímu počtu teroristů to není zdaleka ideální,“ dodává Jůn.

V Británii dnes lidé přesně v 11:30 místního času drželi minutu ticha. Zastavily se například některé autobusy londýnské veřejné dopravy, stáli i lidé na ulicích a náměstích. Naopak metro, kde měly útoky nejvíce obětí, provoz nepřerušilo, podle BBC jen cestující na pietní okamžik upozornilo hlášením.

V katedrále sv. Pavla se sloužil speciální obřad za účasti pozůstalých obětí. Bohoslužbu vedli titíž duchovní, kteří poskytovali přeživším útěchu bezprostředně po atentátech. Premiér David Cameron a londýnský starosta Boris Johnson ještě před bohoslužbou, jíž se rovněž zúčastnili, položili věnce u památníku obětí útoku v Hyde Parku.

Poničené metro u stanice Aldgate
Zdroj: ČT24/Reuters

K útokům došlo 7. července 2005 v ranní špičce. Čtyři teroristé přijeli na stanici King's Cross těsně před 8:30 místního času společně z Lutonu, pak se rozdělili. V metru poté explodovaly tři bomby v rozmezí asi 50 vteřin kolem 8:50 místního času (9:50 SELČ). Šlo o úseky mezi stanicemi Liverpool Street-Aldgate, King's Cross-Russell Square a stanicí Edgware Road. Poslední nálož explodovala v dvoupatrovém autobusu číslo 30 na Tavistock Square.

Útoky si vyžádaly celkem 56 mrtvých, včetně čtyř atentátníků, a na 700 zraněných. Z nich 350 bylo ošetřeno na místě a 350 v nemocnici; u 100 osob zranění vyžadovalo hospitalizaci na jeden den a více, 22 obětí útoků utrpělo vážná nebo kritická zranění.

Zdemolovaný autobus poblíž Tavistock Square
Zdroj: ČT24/Reuters

PŘÍMÍ PACHATELÉ

Tři atentátníci byli britští muslimové pákistánského původu, žili v západním Yorkshiru: Shehzad Tanweed, Mohammad Sidique Khan a Hasib Hussain. Právě jeho zmizení, které po útocích nahlásili příbuzní, přivedlo policii na „leedskou stopu“. Čtvrtý terorista byl Brit jamajského původu Germaine Lindsay. Všichni se narodili v Británii. Z vyšetřování vyplynulo, že hlavním strůjcem atentátů a šéfem buňky byl Mohammad Sidique Khan. Ten údajně rovněž poskytl peníze na nákup materiálu potřebného k výrobě bomb.

BOMBY A NÁKLADY

Jednalo se pravděpodobně o silně výbušnou směs kyseliny sírové a aceton peroxidu. Policie potvrdila, že šlo o podomácku vyrobené bomby o váze přibližně 4,5 kilogramu umístěné v ruksacích asi na podlaze metra a autobusu; byly vyrobené z běžně dostupných materiálů a způsobem, který nevyžadoval žádné zvláštní znalosti.

Záběry z kamer na trojici pachatelů
Zdroj: ČT24/Reuters

KDO STÁL ZA ATENTÁTY

K útokům se přihlásily dvě islamistické skupiny napojené na Al-Káidu: Tajná skupina džihádu a Al-Káidy v Evropě a také Brigáda Abú Háfize Masrího - evropská divize. Prostřednictvím svého druhého nejvyššího představitele Ajmána Zavahrího se Al-Káida k atentátům přihlásila 19. září 2005 (a nepřímo i z videozáznamu zveřejněného 1. září). Vyšetřování jednoznačně neodhalilo napojení teroristů na Al-Káidu. Pravděpodobnější je varianta, že šlo o místní teroristickou skupinu, která jednala bez zahraniční pomoci.

MEZINÁRODNÍ VAZBY

Přesto se zjistilo, že nejméně dva z atentátníků strávili několik měsíců v Pákistánu. Mohammad Sidique Khan a Shehzad Tanweer odletěli z Londýna přes Istanbul do Karáčí 19. listopadu 2004, vrátili se 8. února 2005. V zemi svých předků pobýval nějaký čas i Hasib Hussain v roce 2003.

Útoky v Londýně 2005
Zdroj: ČT24/Reuters

ZÁVĚRY VYŠETŘOVÁNÍ

Britské bezpečnostní složky nemohly podle parlamentní vyšetřovací zprávy útokům zabránit. Parlamentní výbor je očistil i od podezření z nedbalosti, i když dopředu věděly nejméně o jednom z pachatelů. Nepovažovaly jej ovšem za potenciálně nebezpečného a jeho sledování zastavily. Z další zveřejněné zprávy o vyšetřování k objasnění okolností atentátu vyplynulo v květnu 2011, že k úmrtí obětí atentátů v Londýně nepřispělo žádné individuální ani organizační selhání. Zpráva tak očistila britskou kontrarozvědku i záchranáře.

  • V londýnském Hyde Parku byl 7. července 2009 odhalen památník 52 obětem útoků. Autory jsou architekti Kevin Carmody a Andrew Groarke. Památník tvoří 52 úzkých ocelových sloupů vysokých 3,5 metru.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump oznámil ustavení Rady míru pro Pásmo Gazy

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek večer (v noci na pátek SEČ) uvedl, že byla ustavena Rada míru pro Pásmo Gazy. Složení tohoto orgánu, jemuž Trump hodlá předsedat a který má dohlížet na dodržování jeho mírového plánu, jenž tento týden vstoupil do druhé fáze, bude podle prezidenta oznámeno v blízké době.
před 9 mminutami

Ukrajina nikdy nebyla a nebude překážkou míru, řekl Zelenskyj po výrocích Trumpa

Ukrajina nikdy nebyla a nikdy nebude překážkou na cestě k míru, řekl ve čtvrtek večer ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Reagoval tak zjevně na výrok amerického prezidenta Donalda Trumpa, který jej jmenoval jako příčinu pomalého postupu v jednáních o ukončení války. Tu rozpoutalo v únoru 2022 Rusko invazí do sousední země na rozkaz ruského vládce Vladimira Putina.
před 2 hhodinami

Machadová řekla, že předala Trumpovi svou Nobelovu cenu za mír

Šlo to velmi dobře a bylo to skvělé, řekla dle Reuters po čtvrteční schůzce s prezidentem USA Donaldem Trumpem v Bílém domě venezuelská opoziční lídryně a nositelka Nobelovy ceny míru María Corina Machadová. Trumpovi při setkání předala svou Nobelovu cenu, neuvedla však, zda ji přijal, doplnil později Reuters.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Alianční země posílají vojáky do Grónska

V grónském Nuuku přistálo letadlo s dánskými vojáky poté, co severská země a její autonomní území oznámily kroky k posílení obranyschopnosti ostrova. Podle AP přicházejí do Grónska vojáci z několika evropských zemí, vedle Francie a Německa také Británie, Norsko a Švédsko. Ve čtvrtek se k nim podle agentury Reuters připojilo také Finsko a Nizozemsko. Americký prezident Donald Trump trvá na získání ostrova. Případný vojenský zásah USA by podle polského premiéra Donalda Tuska byl konec světa, jak jej známe. Podle NATO roste v Arktidě přítomnost Ruska a Číny.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Írán tvrdí, že nechystá popravy demonstrantů

Íránská justice oznámila, že šestadvacetiletý demonstrant Erfán Soltání nebyl odsouzen k smrti. Píše to agentura Reuters s odkazem na státní média. Americký prezident Donald Trump dříve prohlásil s odkazem na neznámý „důvěryhodný zdroj“, že zabíjení protestujících skončilo. Podle lidskoprávních organizací bezpečnostní složky zabily bezmála 3,5 tisíce lidí.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Ukrajina je vděčná za pokračování muniční iniciativy, řekl Pavel

Ukrajinská strana vyjádřila jednoznačný vděk za to, že se Česko rozhodlo pokračovat ve své muniční iniciativě. Pro ukrajinskou armádu je to klíčová věc, uvedl prezident Petr Pavel po jednání s ukrajinskými představiteli ve Lvově, kam se osobně vydal. Sdělil také, že svou návštěvu Ukrajiny nebere jako vzkaz české vládě a že jeho podpora Ruskem napadené země zůstává neměnná. Zmínil se také o Grónsku, spor o ostrov lze dle něj řešit diskusí v rámci NATO.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Polsko předá Ukrajině až devět dosluhujících letounů MiG-29

Polsko předá Ukrajině až devět dosluhujících bojových letounů MiG-29, řekl ve čtvrtek náměstek ministra obrany Pawel Zalewski dle polských médií. O kroku rozhodla polská vláda. Varšava spolu se Slovenskem už v roce 2023 zemi bránící se plnohodnotné ruské invazi dodaly větší počet těchto strojů vyvinutých v bývalém Sovětském svazu.
před 8 hhodinami

Americká armáda obsadila další tanker porušující blokádu Venezuely

Americká armáda zabavila další tanker podezřelý z porušování sankcí uvalených na venezuelskou ropu. Oznámilo to její velitelství SOUTHCOM. Operace proti lodi, která podle armády porušila blokádu nařízenou prezidentem USA Donaldem Trumpem, se uskutečnila brzy ráno místního času v Karibiku. Americké síly v posledních týdnech obsadily a zabavily šest tankerů, které podle Washingtonu porušovaly americké sankce na venezuelský ropný sektor.
před 9 hhodinami
Načítání...