Deset let poté: Pro Londýn je hrozba teroru stále aktuální

Britská metropole ten den zažila nejkrvavější útok ve své novodobé historii. Čtyři roky po newyorských událostech 11. září se al-Káida tentokrát zaměřila na městskou dopravu – celkem tři bomby vybuchly v tamním metru, čtvrtá v autobuse. Výsledkem bylo 52 obětí a více než 700 zraněných. „I takové velkoměsto, jako je Londýn, na takovou věc nebylo připraveno. Něco podobného zažilo poprvé,“ vzpomíná publicista Jan Jůn, tehdejší londýnský zpravodaj Svobodné Evropy.

Scotland Yard a s ním i obyvatelé Londýna totiž poprvé museli čelit koordinovanému útoku hned na čtyřech místech. Do té doby představovali hlavní sílu terorismu nejradikálnější stoupenci Irské republikánské armády (IRA). Ve většině případů však šlo o ojedinělé útoky jednotlivců.

Za deset let se bezpečnostní situace v mnohém změnila. Londýn je doslova osázen pouličními kamerami, například plošné sledování soukromých hovorů lidí ale Británie odmítla. „Britové varují hlavně před tím, že se nezvládá sledovat vzájemná komunikace teroristů. Hovory jsou stále důmyslněji šifrované, takže se špatně odposlouchávají. Podmínky jsou sice mnohokrát lepší, co se týká připravenosti, ale vzhledem k většímu počtu teroristů to není zdaleka ideální,“ dodává Jůn.

V Británii dnes lidé přesně v 11:30 místního času drželi minutu ticha. Zastavily se například některé autobusy londýnské veřejné dopravy, stáli i lidé na ulicích a náměstích. Naopak metro, kde měly útoky nejvíce obětí, provoz nepřerušilo, podle BBC jen cestující na pietní okamžik upozornilo hlášením.

V katedrále sv. Pavla se sloužil speciální obřad za účasti pozůstalých obětí. Bohoslužbu vedli titíž duchovní, kteří poskytovali přeživším útěchu bezprostředně po atentátech. Premiér David Cameron a londýnský starosta Boris Johnson ještě před bohoslužbou, jíž se rovněž zúčastnili, položili věnce u památníku obětí útoku v Hyde Parku.

Poničené metro u stanice Aldgate
Zdroj: ČT24/Reuters

K útokům došlo 7. července 2005 v ranní špičce. Čtyři teroristé přijeli na stanici King's Cross těsně před 8:30 místního času společně z Lutonu, pak se rozdělili. V metru poté explodovaly tři bomby v rozmezí asi 50 vteřin kolem 8:50 místního času (9:50 SELČ). Šlo o úseky mezi stanicemi Liverpool Street-Aldgate, King's Cross-Russell Square a stanicí Edgware Road. Poslední nálož explodovala v dvoupatrovém autobusu číslo 30 na Tavistock Square.

Útoky si vyžádaly celkem 56 mrtvých, včetně čtyř atentátníků, a na 700 zraněných. Z nich 350 bylo ošetřeno na místě a 350 v nemocnici; u 100 osob zranění vyžadovalo hospitalizaci na jeden den a více, 22 obětí útoků utrpělo vážná nebo kritická zranění.

Zdemolovaný autobus poblíž Tavistock Square
Zdroj: ČT24/Reuters

PŘÍMÍ PACHATELÉ

Tři atentátníci byli britští muslimové pákistánského původu, žili v západním Yorkshiru: Shehzad Tanweed, Mohammad Sidique Khan a Hasib Hussain. Právě jeho zmizení, které po útocích nahlásili příbuzní, přivedlo policii na „leedskou stopu“. Čtvrtý terorista byl Brit jamajského původu Germaine Lindsay. Všichni se narodili v Británii. Z vyšetřování vyplynulo, že hlavním strůjcem atentátů a šéfem buňky byl Mohammad Sidique Khan. Ten údajně rovněž poskytl peníze na nákup materiálu potřebného k výrobě bomb.

BOMBY A NÁKLADY

Jednalo se pravděpodobně o silně výbušnou směs kyseliny sírové a aceton peroxidu. Policie potvrdila, že šlo o podomácku vyrobené bomby o váze přibližně 4,5 kilogramu umístěné v ruksacích asi na podlaze metra a autobusu; byly vyrobené z běžně dostupných materiálů a způsobem, který nevyžadoval žádné zvláštní znalosti.

Záběry z kamer na trojici pachatelů
Zdroj: ČT24/Reuters

KDO STÁL ZA ATENTÁTY

K útokům se přihlásily dvě islamistické skupiny napojené na Al-Káidu: Tajná skupina džihádu a Al-Káidy v Evropě a také Brigáda Abú Háfize Masrího - evropská divize. Prostřednictvím svého druhého nejvyššího představitele Ajmána Zavahrího se Al-Káida k atentátům přihlásila 19. září 2005 (a nepřímo i z videozáznamu zveřejněného 1. září). Vyšetřování jednoznačně neodhalilo napojení teroristů na Al-Káidu. Pravděpodobnější je varianta, že šlo o místní teroristickou skupinu, která jednala bez zahraniční pomoci.

MEZINÁRODNÍ VAZBY

Přesto se zjistilo, že nejméně dva z atentátníků strávili několik měsíců v Pákistánu. Mohammad Sidique Khan a Shehzad Tanweer odletěli z Londýna přes Istanbul do Karáčí 19. listopadu 2004, vrátili se 8. února 2005. V zemi svých předků pobýval nějaký čas i Hasib Hussain v roce 2003.

Útoky v Londýně 2005
Zdroj: ČT24/Reuters

ZÁVĚRY VYŠETŘOVÁNÍ

Britské bezpečnostní složky nemohly podle parlamentní vyšetřovací zprávy útokům zabránit. Parlamentní výbor je očistil i od podezření z nedbalosti, i když dopředu věděly nejméně o jednom z pachatelů. Nepovažovaly jej ovšem za potenciálně nebezpečného a jeho sledování zastavily. Z další zveřejněné zprávy o vyšetřování k objasnění okolností atentátu vyplynulo v květnu 2011, že k úmrtí obětí atentátů v Londýně nepřispělo žádné individuální ani organizační selhání. Zpráva tak očistila britskou kontrarozvědku i záchranáře.

  • V londýnském Hyde Parku byl 7. července 2009 odhalen památník 52 obětem útoků. Autory jsou architekti Kevin Carmody a Andrew Groarke. Památník tvoří 52 úzkých ocelových sloupů vysokých 3,5 metru.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
před 29 mminutami

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů. Trump se vyslovil pro změnu režimu

Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 3 hhodinami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 4 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
16. 1. 2026Aktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...