Deset let poté: Pro Londýn je hrozba teroru stále aktuální

Britská metropole ten den zažila nejkrvavější útok ve své novodobé historii. Čtyři roky po newyorských událostech 11. září se al-Káida tentokrát zaměřila na městskou dopravu – celkem tři bomby vybuchly v tamním metru, čtvrtá v autobuse. Výsledkem bylo 52 obětí a více než 700 zraněných. „I takové velkoměsto, jako je Londýn, na takovou věc nebylo připraveno. Něco podobného zažilo poprvé,“ vzpomíná publicista Jan Jůn, tehdejší londýnský zpravodaj Svobodné Evropy.

Scotland Yard a s ním i obyvatelé Londýna totiž poprvé museli čelit koordinovanému útoku hned na čtyřech místech. Do té doby představovali hlavní sílu terorismu nejradikálnější stoupenci Irské republikánské armády (IRA). Ve většině případů však šlo o ojedinělé útoky jednotlivců.

Za deset let se bezpečnostní situace v mnohém změnila. Londýn je doslova osázen pouličními kamerami, například plošné sledování soukromých hovorů lidí ale Británie odmítla. „Britové varují hlavně před tím, že se nezvládá sledovat vzájemná komunikace teroristů. Hovory jsou stále důmyslněji šifrované, takže se špatně odposlouchávají. Podmínky jsou sice mnohokrát lepší, co se týká připravenosti, ale vzhledem k většímu počtu teroristů to není zdaleka ideální,“ dodává Jůn.

V Británii dnes lidé přesně v 11:30 místního času drželi minutu ticha. Zastavily se například některé autobusy londýnské veřejné dopravy, stáli i lidé na ulicích a náměstích. Naopak metro, kde měly útoky nejvíce obětí, provoz nepřerušilo, podle BBC jen cestující na pietní okamžik upozornilo hlášením.

V katedrále sv. Pavla se sloužil speciální obřad za účasti pozůstalých obětí. Bohoslužbu vedli titíž duchovní, kteří poskytovali přeživším útěchu bezprostředně po atentátech. Premiér David Cameron a londýnský starosta Boris Johnson ještě před bohoslužbou, jíž se rovněž zúčastnili, položili věnce u památníku obětí útoku v Hyde Parku.

Poničené metro u stanice Aldgate
Zdroj: ČT24/Reuters

K útokům došlo 7. července 2005 v ranní špičce. Čtyři teroristé přijeli na stanici King's Cross těsně před 8:30 místního času společně z Lutonu, pak se rozdělili. V metru poté explodovaly tři bomby v rozmezí asi 50 vteřin kolem 8:50 místního času (9:50 SELČ). Šlo o úseky mezi stanicemi Liverpool Street-Aldgate, King's Cross-Russell Square a stanicí Edgware Road. Poslední nálož explodovala v dvoupatrovém autobusu číslo 30 na Tavistock Square.

Útoky si vyžádaly celkem 56 mrtvých, včetně čtyř atentátníků, a na 700 zraněných. Z nich 350 bylo ošetřeno na místě a 350 v nemocnici; u 100 osob zranění vyžadovalo hospitalizaci na jeden den a více, 22 obětí útoků utrpělo vážná nebo kritická zranění.

Zdemolovaný autobus poblíž Tavistock Square
Zdroj: ČT24/Reuters

PŘÍMÍ PACHATELÉ

Tři atentátníci byli britští muslimové pákistánského původu, žili v západním Yorkshiru: Shehzad Tanweed, Mohammad Sidique Khan a Hasib Hussain. Právě jeho zmizení, které po útocích nahlásili příbuzní, přivedlo policii na „leedskou stopu“. Čtvrtý terorista byl Brit jamajského původu Germaine Lindsay. Všichni se narodili v Británii. Z vyšetřování vyplynulo, že hlavním strůjcem atentátů a šéfem buňky byl Mohammad Sidique Khan. Ten údajně rovněž poskytl peníze na nákup materiálu potřebného k výrobě bomb.

BOMBY A NÁKLADY

Jednalo se pravděpodobně o silně výbušnou směs kyseliny sírové a aceton peroxidu. Policie potvrdila, že šlo o podomácku vyrobené bomby o váze přibližně 4,5 kilogramu umístěné v ruksacích asi na podlaze metra a autobusu; byly vyrobené z běžně dostupných materiálů a způsobem, který nevyžadoval žádné zvláštní znalosti.

Záběry z kamer na trojici pachatelů
Zdroj: ČT24/Reuters

KDO STÁL ZA ATENTÁTY

K útokům se přihlásily dvě islamistické skupiny napojené na Al-Káidu: Tajná skupina džihádu a Al-Káidy v Evropě a také Brigáda Abú Háfize Masrího - evropská divize. Prostřednictvím svého druhého nejvyššího představitele Ajmána Zavahrího se Al-Káida k atentátům přihlásila 19. září 2005 (a nepřímo i z videozáznamu zveřejněného 1. září). Vyšetřování jednoznačně neodhalilo napojení teroristů na Al-Káidu. Pravděpodobnější je varianta, že šlo o místní teroristickou skupinu, která jednala bez zahraniční pomoci.

MEZINÁRODNÍ VAZBY

Přesto se zjistilo, že nejméně dva z atentátníků strávili několik měsíců v Pákistánu. Mohammad Sidique Khan a Shehzad Tanweer odletěli z Londýna přes Istanbul do Karáčí 19. listopadu 2004, vrátili se 8. února 2005. V zemi svých předků pobýval nějaký čas i Hasib Hussain v roce 2003.

Útoky v Londýně 2005
Zdroj: ČT24/Reuters

ZÁVĚRY VYŠETŘOVÁNÍ

Britské bezpečnostní složky nemohly podle parlamentní vyšetřovací zprávy útokům zabránit. Parlamentní výbor je očistil i od podezření z nedbalosti, i když dopředu věděly nejméně o jednom z pachatelů. Nepovažovaly jej ovšem za potenciálně nebezpečného a jeho sledování zastavily. Z další zveřejněné zprávy o vyšetřování k objasnění okolností atentátu vyplynulo v květnu 2011, že k úmrtí obětí atentátů v Londýně nepřispělo žádné individuální ani organizační selhání. Zpráva tak očistila britskou kontrarozvědku i záchranáře.

  • V londýnském Hyde Parku byl 7. července 2009 odhalen památník 52 obětem útoků. Autory jsou architekti Kevin Carmody a Andrew Groarke. Památník tvoří 52 úzkých ocelových sloupů vysokých 3,5 metru.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Protivládní protesty v Íránu si vyžádaly nejméně 116 obětí a 2600 zadržených

Násilnosti provázející celonárodní protesty proti íránskému režimu si doposud vyžádaly nejméně 116 mrtvých a přes 2600 zadržených. S odvoláním na organizaci Human Rights Activists News Agency (HRANA) to v neděli napsala agentura AP.
před 1 hhodinou

Maduro přes právníky vzkázal, že jsou s manželkou v pořádku

Bývalý vůdce Venezuely Nicolás Maduro, který je s manželkou Ciliou Floresovou od minulé soboty v newyorské vazbě, přes své právníky vzkázal, že jsou oba v pořádku a že jsou bojovníci. Informovala o tom agentura AFP, podle níž Spojené státy vyzvaly své občany ve Venezuele, aby zemi okamžitě opustili.
před 2 hhodinami

Z Aleppa se evakuovalo 360 kurdských bojovníků

Ze dvou sporných čtvrtí v severosyrském městě Aleppo se v noci na neděli SEČ evakuovaly stovky kurdských bojovníků, což by mohlo ukončit několikadenní násilné střety s vládními silami. Napsala to agentura AP. Konflikt si od úterý vyžádal životy nejméně 22 lidí.
před 4 hhodinami

Íránská armáda oznámila, že bude chránit národní zájmy

Íránská armáda oznámila, že bude chránit národní zájmy země, strategickou infrastrukturu a veřejný majetek, zatímco v Íránu pokračují protirežimní protesty, píše agentura Reuters. Americký ministr zahraničí Marco Rubio zároveň vyjádřil íránskému lidu podporu USA. Server Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL) píše, že v zemi je stále blokován internet. Další zdroje hovoří i o odříznutí od telefonního spojení. Protivládní protesty si po dvou týdnech podle AP vyžádaly nejméně 65 obětí. Podporu demonstrantům vyjádřila šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Americká armáda provedla údery napříč Sýrií, cílem byl Islámský stát

Americká armáda oznámila, že v sobotu napříč Sýrií provedla několik úderů zaměřených na teroristickou organizaci Islámský stát (IS nebo ISIS). Informovala o tom agentura Reuters. Armáda nesdělila, zda byl při úderech někdo zabit.
před 8 hhodinami

Do americké operace ve Venezuele se zapojilo 150 armádních strojů

Do americké akce ve Venezuele, při které byl zadržen tamní autoritář Nicolás Maduro se svou manželkou, se zapojilo 150 strojů amerického letectva, námořnictva i námořní pěchoty. Krytí pro vrtulníky operující blíže nad zemí poskytovaly neviditelné stíhačky F-22 Raptor a F-35. Podporu zajišťovaly i letouny včasného varování E-2 Hawkeye nebo bombardér B-1B Lancer. Z vrtulníků se do operace zapojily bojové verze větších strojů MH-47, bitevní vrtulníky Apache, menší MH-6M zvané Little Bird nebo Černé jestřáby v různých variantách. Vojenskými stroji zapojenými do akce se zabývala Zóna ČT24.
před 9 hhodinami

Nobelova cena za mír je nepřenosná, upozornil Norský Nobelův institut

Nobelovu cenu za mír nelze převést na jinou osobu nebo ji s ní sdílet ani ji nelze nikomu odejmout, upozornily v sobotu Norský Nobelův institut a Norský Nobelův výbor. Uvedly to v souvislosti se záměrem loni oceněné venezuelské opoziční lídryně Maríe Coriny Machadové přenechat cenu americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi.
před 11 hhodinami

Kyjev byl dočasně bez vody a tepla. Výpadky hlásí i další části Ukrajiny a Ruska

Části Ukrajiny i Ruska jsou bez elektřiny, mezi nimi byla asi hodinu také celá ukrajinská metropole. Kyjevskou elektrickou soustavu podle úřadů odstavili kvůli nutným opravám po předchozích masivních útocích. Moskva během noci a v sobotu přes den útočila na několika místech uvnitř Ukrajiny, kde zabila či zranila několik obyvatel, informují ukrajinské zdroje. Trosky z ukrajinského dronu zase způsobily požár ve skladu pohonných hmot na jihu ruské Volgogradské oblasti.
před 19 hhodinami
Načítání...