Deset australských ministrů podalo demisi. Premiér Turnbull čelí tlaku na odchod z funkce

Deset ministrů australské vlády podalo demisi kvůli nesouhlasu s politikou premiéra Malcolma Turnbulla. Ten sice v úterý těsně obhájil svou pozici předsedy vládnoucí Liberální strany Austrálie, jeho stranický rival a někdejší ministr vnitra Peter Dutton se ale chystá svolat další hlasování. Právě Duttonova demise je jedna ze dvou, které Turnbull přijal. Ostatních osm ministrů požádal, aby ve funkcích setrvali.

Turnbull čelí delší dobu opozici uvnitř vlastní strany kvůli klesající popularitě liberálů a energetické a daňové politice. Nejpozději v příštím roce se v Austrálii budou konat parlamentní volby, přičemž v posledních průzkumech veřejného mínění středopravá vládní koalice zaostává za opozičními labouristy o deset procentních bodů.

Úterní vnitrostranické hlasování o funkci předsedy Liberální strany inicioval Turnbull a také v něm zvítězil se ziskem 48 hlasů. Dutton, který razí podstatně konzervativnější politiku, dostal 35 hlasů a následně rezignoval na svou ministerskou funkci. Těsný výsledek hlasování ale podle analytiků napovídal, že souboj tím neskončil.

List Australian Daily ve svém internetovém vydání napsal, že Duttonovi stoupenci se nyní snaží přesvědčit další stranické kolegy, aby podpořili nové hlasování. To musí schválit nadpoloviční většina poslanců Liberální strany. Pokud se tak stane, je pravděpodobné, že se Duttonovi podaří Turnbulla svrhnout.

Premiér Turnbull se mezitím vzdal dvou svých klíčových politických plánů. Nejprve tento týden odstoupil od slibu stanovit zákonem konkrétní cíl omezení emisí skleníkových plynů a ve středu se zřekl i plánu na snížení korporátních daní. Kvůli přílišné podpoře environmentální politiky Turnbull již jednou místo v čele strany ztratil, když v roce 2009 podlehl ve stranickém hlasování svému konkurentovi Tonymu Abbottovi.

Dutton je známý přísnou migrační politikou

Rezignaci osmi ministrů Turnbull tento týden nepřijal a požádal je, aby setrvali ve funkcích. Souhlasil pouze s odchodem ministra vnitra Duttona a ministryně pro mezinárodní rozvoj Concetty Fierravantiové-Wellsové.

Dutton v minulosti zastával funkci ministra pro migraci a jeho jméno je spojováno s přísnou australskou migrační politikou, jež znemožňuje běžencům, kteří doplují k australským břehům, usadit se v zemi a posílá je do internačních táborů mimo území Austrálie. Tyto tábory jsou opakovaně kritizovány organizacemi na ochranu lidských práv.

Austrálie prochází od roku 2007 obdobím politické nestability. Žádný premiér nevydržel ve funkci po celé tříleté období; všichni byli nuceni po vnitrostranických pučích odstoupit, napsala agentura AP.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko blokuje levné volání, cizí aplikace chce nahradit vlastní, do níž „vidí“

Ruský cenzurní úřad Roskomnadzor začal plošně blokovat levné telefonování přes mobilní aplikace. Oficiálně tvrdí, že služby jako FaceTime, WhatsApp, Snapchat nebo Telegram mohou zneužívat teroristé. Podle části Rusů jde ale hlavně o snahu prosadit státem podporovanou komunikační službu Max se státním a zpravodajským dohledem.
před 28 mminutami

V Myanmaru probíhají první „volby“ od převratu. Podle kritiků jsou nesvobodné

V Myanmaru začaly první parlamentní „volby“ od vojenského převratu v roce 2021. Hlasování se z bezpečnostních důvodů koná ve třech kolech, poslední se uskuteční 25. ledna, podotýká agentura Reuters. Lidé míří k urnám v době, kdy ve velké části země zuří občanská válka. Vládnoucí vojenská junta tvrdí, že „volby“ pro zemi znamenají šanci na nový politický a ekonomický začátek. Západní kritici však zpochybňují důvěryhodnost hlasování. Předpokládá se, že junta zůstane i nadále u moci.
před 2 hhodinami

Bouře Johannes si ve Švédsku vyžádala dva životy

V důsledku bouře Johannes, která sužuje Švédsko, Norsko a Finsko, zahynuli dva lidé. Desetitisíce domácností zůstaly bez dodávek elektřiny, uvedla agentura AFP. Švédský meteorologický a hydrologický ústav vydal varování před silným větrem pro velkou část severní poloviny země.
před 6 hhodinami

Kanada poskytne Ukrajině dodatečnou finanční pomoc, uvedl premiér Carney

Ottawa poskytne Ukrajině dodatečnou pomoc ve výši 2,5 miliardy dolarů (51,42 miliardy korun), uvedl v sobotu v podvečer SEČ premiér Mark Carney po setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, který severoamerickou zemi navštívil před svou cestou do Spojených států. Podle Carneyho tato podpora pomůže Kyjevu uvolnit financování z Mezinárodního měnového fondu, informovala agentura Reuters. Následně si se Zelenským telefonovali evropští lídři.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Podezřelý z útoku nožem v pařížském metru je na psychiatrii

Podezřelý z pátečního útoku nožem v pařížském metru byl propuštěn z vazby a převezen do psychiatrického zařízení. Podle agentury AFP to v sobotu uvedla pařížská prokuratura, podle které pokračování vazby není slučitelné se zdravotním stavem muže. Útočník ve třech stanicích metra zranil tři ženy, žádná z nich podle agentury nebyla zraněna vážně.
před 8 hhodinami

EU podpořila suverenitu Somálska poté, co Izrael uznal nezávislost Somalilandu

Podle Evropské unie je důležité respektovat jednotu, suverenitu a územní celistvost Somálska, uvedl v sobotu v prohlášení mluvčí unijní diplomacie Anouar El Anouni, dle nějž je to klíčové pro mír a stabilitu celého východoafrického regionu. Prohlášení přichází poté, co Izrael v pátek jako první země na světě oficiálně uznal nezávislost Somalilandu, který vyhlásil samostatnost na Somálsku v roce 1991. Izraelský krok již odsoudily Africká unie, Organizace islámské spolupráce a několik afrických a blízkovýchodních států, píše agentura AP.
před 10 hhodinami

Italská policie zadržela devět lidí. Má podezření, že financovali Hamás

Italská policie zadržela devět lidí, které podezřívá z financování palestinské skupiny Hamás, kterou Evropská unie považuje za teroristickou organizaci, uvedla v sobotu tisková agentura ANSA. Dle policie tři propalestinské organizace zaslaly Hamásu zhruba sedm milionů eur (asi 170 milionů korun), které původně vybraly pro dobročinné účely.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Po ruských úderech skončil v Kyjevě a okolí bez proudu více než milion domácností

Kvůli ruským úderům byl v Kyjevě a okolí bez elektřiny více než milion domácností, část dodávek se podařilo obnovit, uvedla v sobotu v podvečer ukrajinská energetická společnost DTEK. Ukrajinská metropole po útocích hlásí dvě oběti a přibližně třicet zraněných. Rusko v noci vyslalo na Ukrajinu téměř pět set dronů a čtyřicet raket, přičemž cílilo na energetickou i civilní infrastrukturu, uvedla dříve během dne ukrajinská prezidentská kancelář. Kvůli ruským úderům na Ukrajině vzlétly i polské stíhačky.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...